Rozhovor s Markem: Sám bych do stavby domu nešel

Stavbu bungalovu o velikosti 175 m² jsme zahájili v roce 2022, kdy začalo vše výrazně zdražovat. V březnu jsem si spočítal podle nedokončené projektové dokumentace materiál a objednal tvárnice. Chvíli na to Porfix pozastavil objednávky. Pro zakládání obvodového zdiva mi pak ze stavebnin "vypůjčili" jednu nebo dvě palety tvárnic, protože to vypadalo, že nám celá objednávka z Porfixu nepřijde včas.

Stavěl jsem z PORFIXU, pórobeton jsem chtěl od začátku, ale Ytong byl o dost dražší. Se zdivem se mi pracovalo relativně dobře.

V projektové fázi jsme se dlouho rozhodovali, zda budeme zateplovat nebo ne. Hledali jsme všechny možné výhody a nevýhody obou variant a nakonec jsem zvolil variantu tenčího obvodového zdiva a dodatečného zateplení. Myslím, že dodatečné zateplení uzavře všechny nedokonalosti, a případné otvory, které vzniknou při zdění.

Původně jsem chtěl variantu elektrokotle nebo tepelného čerpadla s krbem, ale tato varianta již nebyla legislativně možná. Dům tedy nakonec vytápíme tepelným čerpadlem a krbem s výměníkem, což je trochu složitější kombinace na zapojení. Jsem ale vlastně rád, protože kdybychom zvolili elektrokotel a krb, tak bychom se za elektřinu nedoplatili.

V roce 2022 kompletně vše zdražilo. Měli jsme v uvozovkách výhodu, že jsme začali stavět již za draho na rozdíl od lidí, kteří stavbu zahájili ještě za původní nižší ceny. Ti si navolili levnější hypotéky a markantně jim pak vzrostly splátky a dostali se do problémů. My jsme byli od začátku na našem maximu.

Žili jsme v patře v domě u manželčiny rodičů, stavět dům jsme úplně neplánovali. Naskytla se nám však možnost pozemku skoro zadarmo, tak jsme se rozhodli do stavby rodinného domu jít. Kdybychom nedostali pozemek, tak bychom se do toho asi nepustili. Zpětně jsme ale rádi, že jsme do toho šli.

Stavbu jsme chtěli zvládnout za dva roky, a povedlo se. Věnovali jsme tomu hodně času a úsilí, zejména po práci a o víkendech. Velmi mi pomáhal tchán a táta, produktivita práce roste exponenciálně s druhým a třetím člověkem. Sám bych stavbu domu svépomocí nedal, bez podpory rodiny by to nešlo. Manželka se starala zase o děti, bylo to náročné období.

Kromě střechy, sádrokartonů, vody a topení jsme vše dělali svépomocí. Nejobtížnější bylo obkládání koupelny, to mi trvalo asi měsíc, pokládku jsem si natrénoval na technické místnosti. A také mi přišlo náročné organizovat práce řemeslníků, především z hlediska načasování návaznosti jednotlivých prací. Kromě řemeslníků na sádrokartony, jsem si odborníky bral jen na doporučení.

Máme valbovou střechu, byl by to boj dostat do všech záhybů vatu, z toho důvodu jsem se rozhodl pro foukanou izolaci. Nevyšlo to až tolik dráž, náklady se pohybovaly kolem 85 000 Kč. Sám bych to sice udělal cenově asi za polovinu, ale je to hrozná práce. Takhle bylo za den hotovo a foukaná izolace se dostala i tam, kam bych vatu těžko nacpal.

Za nejlepší etapu stavby domu svépomocí považuji hrubou stavbu, kde bylo vidět, jak dům roste. Vnitřní práce šly už pomaleji. Odhaduji, že jsme činnostmi svépomocí ušetřili asi 40-60 %. Práce stojí minimálně to, co materiál. Většinou o něco víc.

Přehled nákladů Markova domu se dozvíte v jeho článku Kolik nás stál bungalov postavený svépomocí, přehled nákladů.

Na začátku jsem neměl zkušenosti. Tchán i táta ale stavěli, a tak mi radili. Inspiroval jsem se i z knížek Svépomocí. Asi rok jsem studoval videa na Youtube, také jsme se radili s kolegou z práce, který v té době rovněž stavěl. Stavba domu svépomocí nakonec není tak složitá věc.

Zadní přikládání do krbu bych situoval do technické místnosti, kde by celá zadní strana vložky zůstala otevřená a přístupná. Na druhou stranu, jde ale od zadní části do předsíně hodně tepla i, když je vložka v izolační obestavbě. Kdyby byla umístěna v malé technické místnosti bez obestavby, tak by tam muselo být hrozné teplo.

Mezi obývák a chodbu jsme nedali dveře kvůli průchodu tepla. Příště bychom je tam ale již dali, abychom zamezili hluku, který se line buď z dětských pokojíčků nebo obráceně z obýváku.

Také bych asi příště stavěl dům i sklad na nářadí s krytým parkovacím stáním současně. Po roce a půl jsme zase kopali na zahradě a už se nám nechtělo. Sklad je vcelku velká stavba, základová deska má rozměr 6x5 m, celý sklad i se stáním má pak rozměry 6x11 m.

Jsem pyšný na to, že jsme stavbu svépomocí všichni zvládli. Moc si užíváme zastřešenou terasu, která je napojená na obývací místnost, trávíme zde hodně času. Dřív jsme z patra vše museli na zahradu nosit, běhali jsme po schodech nahoru a dolů. Moc se těšíme na jaro a na letní sezonu.

Výhledově chceme oplotit celý pozemek a zřídit pojezdovou bránu. Také mě čeká dlažba pro parkovací stání. Budeme připravovat záhony a zatravňovat zeminu, která je velmi jílovitá.

Budoucím stavebníkům bych vzkázal, ať se nebojí práce svépomocí. Určitě bych si nenechal udělat hrubou stavbu firmou, a pak se snažil řešit vnitřní práce svépomocí, jako to dělá spoustu lidí. Právě na hrubé stavbě toho člověk udělá nejvíc. Je důležité mít k sobě i tu pomoc, podporu rodiny a domluvu s partnerkou. Sám bych stavbu domu nezvládl.

Zpětně bych šel do stavby znovu, ale do dalšího domu již ne. 😊 Možná dětem jednou budu pomáhat.  

V závěru bych chtěl poděkovat své manželce za podporu a tchánovi s tátou za všechnu pomoc na stavbě!

Markovi děkujeme za rozhovor a přejeme celé jeho rodině, ať se dobře bydlí!