Podle výkresu bychom měli mít pod deskou štěrkové lože, tedy vrstvu kameniva vysokou 250 mm. Než ale začneme kamenivo do desky ukládat, podklad si řádně zhutníme a případně doplníme materiálem z původního výkopu.
Příprava mezizákladového prostoru, tj. prostoru mezi základovými pásy a nadezdívkou, patří mezi nejdůležitější kroky přípravy základů. Tato vrstva je důležitá proto, že betonová deska, která bude nahoře, musí být celoplošně podepřena. Pokud tedy tato vrstva nebude z vhodného materiálu a začne v průběhu let sedat, stane se z betonové desky stropní konstrukce.
K hutnění nám poslouží tzv. žába, neboli vibrační pěch.
Pokud se rozhodneme materiál pod štěrkové lože doplňovat ve větší výšce, je nutné hutnit postupně po vrstvách. Přičemž výška jednotlivých vrstev nesmí přesáhnout 30 cm.
Jsme připraveni, jdeme na to!
Nejprve si bagrem navezeme materiál do prostoru desky. Dle potřeby ho rozhrneme. Poté přivezeme žábu a začneme s hutněním. Postupujeme opatrně, abychom nepoškodili rozvody kanalizace.
Ideální je použít štěrkové materiály, frakce 8-16, 16-32 atd. Jsou to materiály, které jdou hodně zhutnit a nemají tendenci tolik sedat.
V místě výstavby je podkladním terénem písek kombinovaný se štěrkem, takže relativně vhodný podklad. Použila se tedy kombinace, kdy se tento podklad použil na vyplnění mezizákladového prostoru a následně se doplnil štěrkem, aby byla podkladní vrstva co nejstabilnější a deska nezačala sedat.
Podle normy ČSN 73 06 01 je nutné u domu s podlahovým vytápěním zajistit kromě protiradonové izolace také ventilační vrstvu nebo větrací systém v podloží.
Odvětrání podloží je v našem případě navrženo z drenážního potrubí, které je spojeno do sběrače. Ten bude vyústěn nad střechou domu. Pro spojení potrubí jsme využili kanalizační T-kusy a spoj zajistili páskou. Podobně, jako při realizaci rozvodů rekuperace.
Po důkladném zhutnění a zajištění odvětrání podloží přichází na řadu štěrkové lože. V projektu není přesně uvedeno, jaký štěrk máme použít. Zvolili jsme proto po dohodě s odborníkem z CEMEXu štěrk frakce 16-32.
Aby bylo lože ložem, je potřeba ho také důkladně zhutnit. Ke zhutnění nám poslouží druhý zapůjčený stroj, kterým je vibrační deska, lidově žehlička.
K armování desky máme podle projektu použít kari síť s rozměry oka 150x150 mm a průměrem drátu 6 mm. Kari sítě klademe na podložky, abychom zajistili, že se beton dostane i pod ně. Vzájemně převazujeme s přesahem 450 mm, což odpovídá 3 okům.
V místech vyústění kanalizace případně vyřízneme nebo vystřihneme otvor. Následně k sobě kari sítě svážeme vázacím drátem. To můžeme provést buď ručně, nebo půjčeným profi vazačem armatur.
Pojďme na šalování
Na připravená prkna si od hrany naměříme 15 cm, což odpovídá požadované výšce desky. Vyvrtáme otvor, do něhož dáme hřebík. Díky tomu nám prkno bude lépe držet na ztraceném bednění.
Výšku všech prken po obvodu desky srovnáme do roviny, kterou můžeme kontrolovat třeba zapůjčeným rotačním laserem.
Po finálním, co nejpřesnějším srovnání připevníme desky k bednění a dodatečně zapřeme latěmi. K připevnění desek můžeme použít třeba turbošrouby.
A máme hotovo. Příště se můžeme vrhnout na vybetonování základové desky.
Sdílet 
Pawelm18. 9. 2020 20:29:36
Kolik je prosím maximální možná výška vrstvy frakce 16/32 pokud nechci zavážet prostor desky hlínou? Nebo hlína nevadí když budu dobře hutnit? (spíše co je vhodnější použít?)