Vyzdívání ztraceného bednění

Založili jsme čtyři rohy a další den se šlo na věc. Řadu jsme vždy prvně narovnali na pás a podle šňůry vyklepali tak, aby to bylo v co největší rovině. Beton jsme míchali se štěrkem a do betonu jsme přidávali drobný kámen. Nebyla to frakce, ale drobný kámen sesbíraný na poli. Takhle jsem pokračovali až byly vyzděny do potřebné výšky všechny šáry. Na prostup odpadů jsme na dvou místech posunuli tvárnice tak, aby prošla odpadová roura (125 mm). Dělali jsme to po odpolednech zhruba týden, vždycky tak v pěti lidech. Jeden míchal, jeden vyrovnával tvárnice na sucho, další vozil a sypal lopatou beton do připravených tvárnic a další jeden nebo dva si vozili kameny a ládovali beton kameny, aby se nespotřebovalo tolik betonu. Každé patro tvárnic jsme proložili dvěma pruty roxoru 6 mm. Používali jsme tvárnice 40cm x 50cm a spotřebovalo se 440 tvárnic. Dvě palety tvárnic zbyly, tak jsme je prodaly sousedům, kteří o ně měly zájem a kteří byly o pár dní za námi pozadu (oni potom náš náskok hravě stáhli a ještě v zimě skončili dříve než mi, ale mají dům tipu bungalov, tak asi proto). Blbý na tom bylo to, že jim potom na konci jejich zdění také dvě palety zbyly. Ale takovej je holt život. Pak týden pršelo, takže se nedalo nic dělat. Ale až přestalo, začali jsme hledat prostupy (dřevěné truhlíky), které jsme si dali napříč základy, abychom tu potom mohli vést odpadní rouru ven z domu, vodu a elektriku do domu. Až jsme se prokutali, tak se natáhla část odpadů a následovalo zavážení zeminou. Ale o tom až příště.