Živý plot z listnatých dřevin

Než svůj živý plot založíte, měli byste se nejdříve dohodnout se sousedem. Seznamte ho se svým záměrem a informujte se o minimálním odstupu. Živý plot vyšší než 2 metry, hustý neprodyšný představuje totiž i významný zásah do obrazu zahrady.

Částečným následkem je samozřejmě i zastínění. Pokud sousedy máte, zkuste se s nimi dohodnout na společném živém plotu, který byste zasadili centricky na hranici. Ušetří se tím náklady na jeho pořízení, práce s údržbou i část pozemků.

Ještě před zakoupením rostlinného materiálu je důležité zvážit jeho výběr z hlediska polohy a typu půdních podmínek. Jiné druhy dřevin totiž budou vhodné pro slunné a suché pozice a jiné typy do vlhkých půd ve stinných pozicích.

Živé ploty mohou být samozřejmě jednodruhové, ale také smíšené. Pokud zvolíte kvetoucí živý plot, může kvést buďto v jarním období nebo až v průběhu léta. Vybírat můžete i mezi volně rostoucími živými ploty, takzvanými divokými anebo volit naopak dřeviny, které budou pravidelně zastřihávány.

Místo na plném slunci není dobré pro každou rostlinu. Ve slunných oblastech, kterými jsou například vinařské lokality, je třeba mít při zakládání živého plotu na mysli i pozdější spotřebu vody rostlin, které ho budou tvořit.

Skromné na požadavky zálivky a slunci dobře odolávající rostliny jsou ořechoplodec ( Caryopteris), tamaryšek drobnokvětý ( Hippohaerhamnoides), ruj vlasatá ( Cotinus coggygria) nebo rakytník úzkolistý (Hippophae rhamnoides).

Tyto dřeviny budou potřebovat dodatečně zavlažovat jen v prvních letech a pak už pouze tehdy, bude-li extrémně horké počasí.

Z rostlin, které se budou naopak hodit k výsadbě do vlhkých a stinných míst, jmenujme například zákulu japonskou (Kerria Japonica), tavolu (Physocarpus) nebo třezalku Hookerovu (Hipericum hookerianum). 

Ve skutečnosti růst živého plotu může nejvíce zbrzdit stín korun hustých stromů či velkých keřů. Nejen nedostatek světla však způsobí jejich horší růst, ale i tlak kořenů okolních stromů, který zamezí růstu kořenů živého plotu.

Další variantou jsou živé ploty z bambusů. Jedná se sice o trávy, ale jejich stébla časem dřevnatí, a tak jsou řazeny spíše k dřevinám.  Předností bambusů je jejich razantní růst.

Opravdu žádná jiná rostlina živého plotu neroste rychleji než bambus. Pokud nebydlíte ve vyšších horských oblastech, nemusíte se obávat ani vymrznutí bambusu. Problémy u něj působí spíše rychlý růst podzemních výběžků.

Krásné živé ploty dokáže vytvořit také bobkovišeň (Prunus laurocerasus). Jedná se o stálezelené listnaté keře, které dokážou vytvořit živý plot běžné výšky i šířky. Zvolte bezproblémový robustní kultivar ‚Herbergii‘, který je velmi odolný vůči mrazům a v současnosti patří k nejrozšířenějším ze všech druhů bobkovišní.

Nestříhaná růstová výška se pohybuje mezi 60 až 200 cm. Příjemně voní a rozkvétá v průběhu května. Má krásné podlouhlé lesklé stálezelené listy. Její plody jsou však jedovaté.

K výsadbě živých plotů se velmi často využívá i ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare Atrovirens), ten je však opadavý. Jedná se o klasické živé ploty použitelné do všech typů půd a také pro různé pozice.

Zároveň se ptačí zob řadí k cenově nejvýhodnějším rostlinám. Vždy znovu dobře obráží a snese každý střih. Nejlépe vypadá živý plot z ptačího zobu, který je pravidelně několikrát do roka stříhaný, ale vždy jen málo a zdobí ho tak stále nové výhonky. Kvete od června do července. Plody jsou černé bobule slabě jedovaté, ale při pravidelném stříhání na plody vůbec nenasazuje.

Vyššího vzhledu živého plotu snadno dosáhnete vysazením živého plotu z javoru babyky. Jedná se o strom s opadavými listy, téměř mrazuvzdorný s nedostižnou robustností vzrůstu a velkou tolerancí ke stanovišti.

Budete-li jej pravidelně stříhat, dosáhnete neprůhledného listoví. Potřebuje více prostoru, neboť jeho základ by měl tvořit alespoň 80cm. Nestříhaný dosahuje růstové výšky mezi 500 až 700 cm. Kvete od dubna do května žlutými latami, skýtá pastvu včelám a ochranu ptactvu.

Samozřejmě, že výběr dřevin pro výsadbu živých plotů je mnohem pestřejší. Využít lze tavolníky, pámelníky, forzýtie, sadové růže, meruzalky, mochny křovité, pustoryl, trojpuk, dřín, dřišťál, hlohyni, cesmíny, hloh, habr, zimostráz neboli buxus, buk lesní, svída, kdoulovec, šeřík obecný, vajgélie atd.

Výběr je pestrý a možnosti takřka neomezené, stačí se například poradit s výběrem ve specializované prodejně.

V průběhu března se dají ještě vysazovat prostokořenné dřeviny. Jakmile půda rozmrzne, můžete začít s výsadbou. Pokud bydlíte v chladné oblasti, nebo tam, kde je půda obzvláště těžká nebo vlhká, měli byste dát přednost výsadbě jarní, abyste vyloučili rizika spojená s přezimováním. Za jiných okolností je možná i výsadba letní nebo podzimní.

V podstatě každá kultivovaná zahradní půda umožňuje výsadbu živého plotu, pokud ji předem vyčistíte a důkladně nakypříte. Důležitý je vysoký podíl humusu v půdě, ten je nutné do zeminy zapracovat ještě před výsadbou.

Důležitým ukazatelem dobré snášenlivosti horka je u rostlin velikost jejich listů. Dřeviny s malými nebo úzkými listy snášejí horko všeobecně lépe, než dřeviny s velkými listy.

Ve slunečných polohách je zapotřebí zálivku živého plotu přizpůsobit aktuálním teplotám do budoucna počítat s tím, že s narůstající rostlinnou hmotou budou narůstat i nároky rostlin na zálivku.  

Pro dřeviny živých plotů se osvědčila výsadba do rýhy. Ta by měla být 2x hlubší i 2x širší než je šířka kořenů samotných. Vykopanou hlínu uložte bokem a vylepšete ji kompostem, nebo lepší půdou. Půdu v rýze nakypřete rýčem. Půda v prohlubni nesmí být udusaná, bránilo by to růstu kořenů.

V dlouhodobém výhledu platí, že je lepší snést mezi rostlinami počáteční mezery, než vysadit jednotlivé rostliny příliš hustě, bojovaly by o životní prostor a světlo a v důsledku toho by pak stejně živý plot prořídl.

Po vysazení půdu jen lehce sešlápněte a rostliny vydatně zalijte. Vodu nechejte téct pomalu, aby měla čas se vsáknout. Raději zalévejte zřídka a vydatně, než často a úsporně. Při častém a úsporném zalévání se voda z půdy snáze vypaří.

Na otázku, zda hnojit, či nikoli vám spolehlivě odpoví pouze vyšetření půdy, na základě kterého budete přesně vědět, zda váš živý plot přihnojení potřebuje, jakými složkami a v jakém množství.

Článek "Živý plot z listnatých dřevin" vznikl na základě přání čtenářky Martiny, která požádala naši redaktorku Zuzku, aby o živých plotech napsala. Pokud chcete i Vy dát Zuzce TIP na téma článku, které Vás zajímá, vyplňte formulář na této stránce.

Zuzana Bohdalová Foto: edgelink.org.uk, labelme.csail.mit.edu, myscottishheart.com, homeizea.com, themaisonette.net, homeguides.sfgate.com.