Domy v zemi kromě značných úspor energií snižují i náklady na údržbu, izolují před hlukem, zajišťují velké soukromí a bezpečnost svým uživatelům. Dá se hovořit i o ochraně samotné krajiny, vzhledem k tomu, že zelené střechy těchto domů přirozeně navazují na krajinu a vegetaci ve svém okolí.
Vzhledem ke zkušenosti našich předků, ze kterých čerpáme, se ukázalo jako nejvýhodnější orientovat tyto stavby tak, aby zadní stěna, nejvíce ochlazovaná byla skryta pod zemí stejně jako boční stěny a střecha. Jižní strana by naproti tomu měla být právě co nejvíce odkryta a prosklená, aby pomáhala čerpat sluneční energii, dům prosvětlovala a pomáhala s jeho větráním. Takto orientovaný dům může ušetřit až 80 % nákladů na vytápění v průběhu zimy a v létě zase stejné procento nákladů na klimatizaci.
S existencí podzemních staveb jsou vždy spojena určitá rizika. K jedněm z nejdůležitějších a neopomenutelných vlivů působících na podzemní stavby je vliv podzemních vod. Taktéž horninu obklopující dům ovlivňuje její chemické složení, pH, teplota a rychlost proudění. Dalšími faktory ovlivňující existenci stavby v podzemí mohou být seismické účinky, podzemní plyny, podzemní teplota a vlastní váha ostění, nebo zatížení vyvolaná provozem na povrchu.
Detailem, jenž způsobuje velké množství poruch, je návaznost svislých izolací na izolace vodorovné. Svislé izolace jsou ochraňovány před poškozením izolačními přizdívkami. Ty jsou namáhány vlhkostí, postupně se rozpadají a umožní tak vtékání volné vody přímo k izolacím. Následně může docházet k poruchám, pokud tyto izolace nejsou vhodně propojeny s horizontálními tak, že vznikne dokonalá izolační vana.
Spodní stavbu lze ochránit také pomocí drenážního systému. V takovém případě se odvádí pomocí příkopu část srážkové vody proudící ze svahu. Příkop musí mít patřičný průřez. Vždy je vhodné odvést co nejvíce srážkové vody povrchově. U zdiva vykazujícího známky nadměrného zavlhčení je třeba udělat sanační zásah. Ten se navrhuje na základě hmotnostní vlhkosti zdiva. Je také závislý na hydrofyzikálním namáhání spodní stavby a na způsobu budoucího užívání suterénu.
Konstrukce domů chráněných zemí vlastně již z podstaty vylučuje vlhkost uvnitř stavby. Samozřejmostí je zde obvykle dvouvrstvá hydroizolace a tepelná izolace, jejímž základem je extrudovaný polystyren mezi stěnou a zeminou obklopující zeď. To vše brání prochládání stěn, takže vzdušná vlhkost zde nemá důvod kondenzovat. Stěny, strop a podlahy jsou u domu chráněného zemí obvykle shodné teploty se vzduchem v místnosti.
Zásadní chybou při stavbě domů v zemi je umístění izolace na vnitřní stěny. Dochází tak ke ztrátě velké kapacity obvodových zdí a navíc hrozí riziko promrzání půdy na styku se studenou zdí. To následně vede ke strukturnímu poškození zdi.
Článek "Domy v zemi" vznikl na základě přání stavebníka Michala Švaříčka, který požádal naši redaktorku Zuzku, aby o domech v zemi napsala. Pokud chcete i Vy dát Zuzce TIP na téma článku, které Vás zajímá vyplňte formulář na této stránce.
Zuzana Bohdalová Foto: archicentral.com, decodedstuff.com, mono-graphie.com, inhabitat.com, greencommercialandhomearchitects.com, gardenvisit.com, hebhide.co.uk, inhabitat.com.