Vladislav staví novostavbu napojenou na roubenku

Celý proces příprav nebyl úplně krátký. Kromě běžného projektování bylo potřeba řešit také požadavky úřadů v chráněné oblasti.

„Od chvíle, kdy jsem oslovil projektanta, to trvalo asi tři čtvrtě roku. Myslím, že stavební povolení jsme dostali loni v srpnu. V té době jsem ale o stavění příliš nevěděl a postupně se všechno učil. Hodně mi pomohl právě web Svépomocí.cz,“ přiznává.

Partnerem tohoto videa je Komerční banka, které tímto děkujeme.

I když bylo hotové stavební povolení, začít stavět svépomocí nebylo úplně jednoduché. Nejistota a nedostatek zkušeností hrály významnou roli. Velkou pomocí byl pro stavebníka nakonec stavební dozor a také návštěva jeho kamaráda, který také stavěl bungalov svépomocí.

„Sehnal jsem si stavební dozor, který mi poradil první kroky. A když jsem viděl u kamaráda, že se to dá zvládnout i bez velkých zkušeností, tak jsem se konečně odhodlal,“ popisuje začátky Vladislav.

Většina prací na domě probíhá svépomocí. Řemeslníci pomohli jen s úplnými začátky. Zejména základová deska a práce se ztraceným bedněním stavebníka potrápila.

„První den jsem položil tři tvárnice ztraceného bednění a byl jsem úplně zoufalý. Beton byl řídký, propadalo se to. Za celý den jsem položil asi jen tři tvárnice ZB a trápil jsem se. Tak jsem si pozval zedníka. Říkal, že když nebude muset na nic sáhnout, tak přijede. Dal mi tedy nějaké rady a podle nich se mi už dařilo lépe. Na konci jsem jel jako robot,“ vzpomíná.

Nová část domu nebude nijak obrovská, ale společně s původní roubenkou nabídne dostatek prostoru pro rodinu. Celková plocha se bude pohybovat kolem 110 až 120 m² plus podkroví.

„Dole bude obývák s kuchyňským koutem a velkým francouzským oknem, jedna ložnice, pokoj, koupelna s vanou a technická místnost,“ popisuje dispozice.

Nejsložitějším technickým bodem celého projektu je propojení nové zděné části s původní roubenou konstrukcí. Velké diskuse se vedly zejména o tom, jak naložit se štítem roubenky v místě kontaktu.

„Původně projektant navrhnul, že celý štít roubenky se uřízne do roviny s tím zdivem. Ale nakonec jsem byl ze všech stran přesvědčen, že ten štít necháme a jenom ho částečně upravíme,“ vysvětluje Vláďa.

Vladislav si po výhodnější nabídce vybral Heluz šíře 50 cm bez zateplení, aby si ušetřil práci a budoucí údržbu. Praxe však ukázala, že zdění na pěnu vyžaduje absolutní přesnost už od první řady. Sebemenší nerovnost se v dalších šárech sčítá, což Vladislava nutilo k pracnému přebrušování cihel, aby se nehoupaly.

„Možná bych nyní uvažoval nad tím tenkovrstvým lepidlem, které má asi milimetr vrstvu, a tudíž se tam tyto nerovnosti dají lépe vyrovnat,“ hodnotí své rozhodnutí Vladislav. Jaké další věci by při stavbě změnil? Sledujte ve videu.

I přes únavu a stres Vladislav nelituje; stavba svépomocí mu přináší hrdost i radost z výsledků. Všem, kteří váhají, vzkazuje: „Určitě do toho jděte. Je to jenom o té vůli a věnovat tomu moře času. Ale když tohle člověk má a když na to má chuť, tak se naučí všechno. Naučili se to jiní, naučí se to každý,“ uzavírá Vladislav.

Moc děkuji Vláďovi za návštěvu! Jeho příběh budeme dál sledovat.

Sledujte další příběhy svépomocných stavebníků. Třeba Antonína, který po 20 letech bourá srub. Nebo si přečtěte o holkách, které si staví kontejnerové bydlení.