Pozemek od obce jako výhra i závazek

Pozemek o rozloze necelých 1000 m2, kde bude Jarolsav s partnerkou stavět, vznikl rozparcelováním obecního pole. Koupě přímo od obce mu zajistila příznivou cenu, kladla si však podmínky pro výstavbu. Jednou z nich bylo nařízení, že v dané lokalitě nejsou žádoucí bungalovy.

„Když mi řekli, že žádný bungalov tady na Šumavě stavět nemůžu, tak to byl moment, kdy jsem se rozmýšlel, jestli vůbec pokračovat,“ přiznává stavebník. S partnerkou si totiž vysnili přízemní dům.

Výsledkem je nakonec kompromis – dům, který se navenek tváří jako patrový, má daný sklon střechy, uvnitř zachovává dispozici přízemní stavby.

Partnerem tohoto videa je Komerční banka, které tímto děkujeme.

Ještě v době, kdy partneři hledali vhodný pozemek ke stavbě, navštěvovali veletrhy, na kterých hledali inspiraci pro svůj budoucí domov. Jaroslavovi se hodně líbí online veletrhy

„Na mobilu sleduji konkrétní věc, která mě zajímá – střecha, vytápění tepelným čerpadlem atd. Člověk se dozví různé tipy, může se zapojit do diskuse, získá odpovědi na vlastní dotazy. Je to velice dobré,“ vysvětluje výhody online veletrhů.

První kroky, ještě před podáním žádosti o stavební povolení, vedly na úřad. „Chtěl jsem si osahat ten systém. Seznámit se s lidmi na stavebním úřadě, pokecat s nimi. Protože určitě se jednou bude kolaudovat a zase ty úředníky budu potřebovat.“

Stavebník stejně tak navštívil i své budoucí sousedy. „Seznámili jsme se také se sousedkou. Zeptali jsme se jí, jak se jim tady stavělo, jaká je tady půda. Všechno máme tak nějak předjednané... A z toho potom vychází ta pohoda průběhu stavebního řízení,“ popisuje výhody osobního kontaktu.

Stavební povolení stavebník podával sám přes Portál stavebníka. „Není to jednoduché, ale ta digitalizace se mi líbí – je to pohodlný, nemusíte tisknout papíry, nemusíš chodit na úřady s razítkem.“

Jaroslav se rozhodl pro stavbu z tvárnic Ytong 50, se kterými má zkušenost z rekonstrukce staršího domu.  „Postavil jsem si z Ytongu místnost, osahal jsem si ho a líbilo se mi to. V rodině z něj staví taky, tak jsem šel tímto směrem,“ vysvětluje svou volbu.

Zajímavostí je, že dům nebude dodatečně zateplen. Projektant navrhl silnou konstrukci bez izolace. „Mám energetický štítek A, Ytong padesátku bez zateplení a ztráta domu je kolem čtyř kilowatt. Není tam asi důvod zateplovat,“ uvedl Jaroslav.

Jaroslav počítá s moderními technologiemi, ale část z nich záměrně odkládá na později. „Na začátku jsem si myslel, že dostanu dotaci, ale nyní jsem přesvědčen, že ji nedostanu. Nikdo mi nedá nic. Všechno si to platím sám,“ popsal změnu svého přístupu.

Čističku odpadních vod ale odložit nelze, protože je podmínkou obce. Otázkou zůstává pořízení rekuperace. Myslíte, že rekuperace patří nutně do novostavby? Sledujte diskuzi ve videu.

Rozpočet chce Jaroslav držet co nejníže především proto, aby mohl stavět bez hypotéky. Už na začátku si proto nastavil orientační částku, ale zároveň počítá s tím, že realita bude vyšší. „Když jsem to počítal, tak jsem se dostal někam na tři a půl milionu bez pozemku,“ popsal první odhad.

Zdá se Vám částka malá? Jaký je můj skromný odhad? Sledujte pokračování ve videu.

Jaroslav k výstavbě přistupuje spíše jako manažer, klíčové a složité části stavby, jako jsou základová deska či střecha, chce kvůli kvalitě a záruce přenechat odborníkům.

Svépomocí plánuje s partnerkou řešit jen jednodušší úkony typu přesun materiálu. Hodlá však na staveniště jezdit denně. „Není nám dvacet, abychom tady byli každý víkend, a to spíš radši pojedeme někam na kolo,“ vysvětluje svůj přístup k realizaci.

Děkuji Jaroslavovi za pozvání na návštěvu.