Skrývka, zaměření domu a zemní práce

Pomocí pásma jsem si od hranic pozemků vyměřil polohu domu a na každou stranu přičetl 1 metr, abych později mohl vyznačit pásy na skryté zemině. 29.7.2011 - dorazili geodeti vyměřit přesnou polohu domu včetně výškového osazení. S projektantem jsme se dohodli, že dům vytáhneme z nejvyššího bodu o 60cm, to proto, abychom měli co nejpohodlnější sjezd z cesty do garáže - ikdyž tam auto asi nikdy nebude :-) a taky kvuli potoku, ten by ale neměl ohrozit, ikdyž v dnešní době je vše možné. Takže se vše vyměřilo a zatloukli jsme lavičky.

Další den jsem natánul povázky a vysypal vápno pro bagristu.

Protože ani nám počasí moc nepřálo museli jsme bagr domluvit až na 2.8.2011, i tak byl terén dosti podmáčený. V 7 hodin ráno dorazil bagr i tatrou na převoz zeminy z výkopu - tu použiju na zasypání pod desku.

Dle projektu jsem měl mít pásy šířky 60 cm, ale protože jsme věděli jaká je u nás zem, zvolili jsme lžíci pouze 40 cm širokou.

Stále jsem se těšil do prvního kopnutí, ale po tom co jsem viděl po dvojím hrábnutí jsem se nestačil divit. Ze 40 centimetrové díry se rázem stala 80 cm no prostě děs. Věděl jsem, že je zde štěrkovité podloží ale toto.

Když bagr dodělal jednu stěnu do konce, bylo mi hned jasné, že budeme všechno šalovat. ti co mají v zemi jíl si to nedovedou představit.

Aby nebylo problémů málo tak nám ještě zapadla tatra. To co měl bagrem naložené muse zase vysypat, naštěstí vyjel, ale tímto práce zkončila. Vysypanoou zeminu bagrista rozhrnul do toho ďolíku kde tatra zapadla a jeli domů. Myslel jsem, že to byl nejhorší den , ale......

Bagr po domluvě přijel druhý den odpoledne, to už bylo teplo a dokonce vylezlo slunko, takže poschlo. Navíc ten den dovezli ztracené bednění.

Všechno co vykopal už dával jen na hromadu mezi stěny a okolo základů. Převezl ztrac. bednění a práce pro něj skončila. Tentýž den jsme s maželkou stloukli a založili první roh šalování, nejhorší je někde začít, to bylo teprve sprostých slov

4.8.2011 - se stavebním povolením přišel pomoct tchán. Není nad to když dva ví jak a co chytnout. To už šla práce od ruky. Na šalování jsme použili co se dalo. Koupil jsem pár desek a použili jsme staré sololitové dveře, které jsem posbíral ze sběrného dvora. Protože máme trochu rázovitý terén - stavět na valašsku je těžké - museli jsme udělat odskoky na výšku ztraceného bednění. V nejvyšším bodě to vycházelo na dvě řady tvárnic výšky 22 cm a ve spodní části to bylo řad už 6. Na druhý den jsme si nechali natažení zemnícího drátu, někdo dává pásek, já dal drát průměr 10mm. A poslední část před betonováním bylo zapotřebí vše dostatečně vyztužit aby to beton neprotrnul. Prostupy na vodu, elektřinu a kanalizaci budou až ve ztraceném bednění.