Jak to celé začalo – cesta k našemu vlastnímu domu

Jsme mladý pár, který se rozhodl pustit do asi zatím největšího společného projektu – stavby vlastního domu. 🏠

Stavíme přízemní rodinný dům o ploše přes 200 m² na pozemku u Kamenice nad Lipou. Chceme dostatek prostoru pro normální život, velký obývací pokoj spojený s kuchyní, zahradu a samozřejmě garáž, která u mě od začátku patřila mezi povinnou výbavu domu. 😄

Profesionální stavebníci nejsme. Já ale rád dělám věci vlastníma rukama, vymýšlím vlastní řešení a když je práce hotová, baví mě se na ni podívat a vědět, že jsem si ji udělal sám.

A právě proto jsme se rozhodli, že dům chceme postavit co nejvíce svépomocí – ideálně úplně celý.

Nechceme si na každou etapu volat firmu a jen sledovat, jak dům roste. Chceme být u toho od začátku do konce a co nejvíc věcí si opravdu udělat sami.

Samozřejmě jsou práce, u kterých se bez odborníka neobejdeme. Tam, kde bude potřeba revize, odborné zapojení, kontrola, razítko nebo jiný povinný úkon, bude muset přijet člověk s potřebným oprávněním a vše oficiálně dokončit nebo potvrdit. Samotnou přípravu a co největší část práce ale chceme i v těchto případech udělat vlastníma rukama.

Na stavbě tedy budeme především my dva a podle potřeby samozřejmě počítáme i s pomocí rodiny nebo kamarádů. Hlavní cíl je ale pořád stejný – postavit si náš dům sami.

Svépomocí se chceme pustit prakticky do všech etap. Od přípravy pozemku, základů a základové desky přes zdění až po rozvody, podhledy, dokončovací práce a všechno ostatní, co zvládneme udělat kvalitně a bezpečně sami.

Náš cíl není mít během několika měsíců dokončenou zahradu, chodníky a každý poslední detail. Prioritou je dostat dům co nejdříve do stavu, kdy se do něj budeme moct nastěhovat a normálně v něm bydlet. Všechno ostatní se dá postupně dodělat.

Na co se netěším? Asi na všechny chvíle, kdy něco nepůjde podle plánu, na nekonečné rozhodování a samozřejmě na papírování. 😄 A úplně upřímně, betonování základové desky je pro mě už teď taková malá noční můra. Nevím proč zrovna tahle etapa, ale ze všeho, co nás čeká, mám právě z ní asi největší respekt. :D

Ale i to k celé cestě patří. A jak jsme se vlastně dostali od obyčejné myšlenky na vlastní bydlení až sem? Tím celý náš příběh začíná.

Asi jako spousta lidí jsme si i my nějakou dobu říkali, že by jednou bylo krásné mít něco vlastního. Vlastní dům, vlastní zahradu, garáž a hlavně místo, které si uděláme přesně podle sebe.

Hodně jsme cestovali, trávili víkendy v různých domech, apartmánech a ubytováních a postupně si všímali věcí, které se nám líbí a které bychom jednou chtěli mít i doma.

Až nakonec přišla dovolená v září v Chorvatsku. Obdivovali jsme tam nejen krásné prostředí, ale hlavně tu pohodu, volnost a způsob, jakým si tam lidé dokážou užívat svůj čas.

A právě tam jsme si řekli, že už o vlastním domě nechceme jen mluvit. Jenže mezi větou „chtěli bychom vlastní dům“ a skutečným rozhodnutím začít stavět je docela velký rozdíl.

U mě byly asi největší otázkou peníze. Stavba domu není zrovna malá investice a čím víc jsem se o to začal zajímat, tím víc jsem přemýšlel nad tím, jestli je vůbec reálné něco takového zvládnout.

Od začátku mě ale lákala myšlenka udělat co největší část domu svépomocí. Nejen kvůli úspoře peněz, ale také proto, že mě baví dělat věci vlastníma rukama a potom se na odvedenou práci podívat a mít z ní radost.

Když už člověk staví vlastní dům, přijde mi fajn jednou vědět, že to, na co se budu dalších X let dívat, jsem udělal vlastníma rukama tak nejlépe, jak jsem v tu chvíli dovedl.

Na začátku samozřejmě nebylo nic tak jasné jako dnes. Dívali jsme se na různé pozemky, různé domy a zkoušeli si představit, co vlastně potřebujeme a co od našeho budoucího domu očekáváme.

Jednou z prvních variant byl například relativně malý pozemek kolem 810 m² a typový dům Katka 15 A. Už tehdy jsem samozřejmě řešil i garáž.

Tu prostě za každou cenu musím mít. 😄

Postupně jsme ale zjišťovali, že chceme něco jiného. Větší pozemek, větší dům a hlavně řešení, které bude opravdu naše. A potom přišel pozemek u Kamenice nad Lipou na kterém začínáme stavět.

Postupně se začala tvořit dispozice domu. Chtěli jsme přízemní dům, dostatek prostoru, velký společný obývací pokoj s kuchyní a samozřejmě garáž.

Z prvních jednoduchých představ se postupně začal rodit projekt domu o ploše přes 200 m². Do toho jsme začali řešit terén pozemku. Pozemek není úplně rovný a dům bude stát v místě, kde bude potřeba část svahu odkopat a celé okolí postupně srovnat.

Právě tady mi začalo docházet, kolik věcí se musí vyřešit ještě předtím, než člověk vůbec poprvé vezme lopatu do ruky.

Projektant, geologie, radon, vsakování dešťové vody, statika, vyjádření správců sítí, úřady…Člověk má na začátku představu, že stavba domu začne bagrem a výkopem základů.

Ve skutečnosti začíná hlavně papírováním. 😄

Všechny návrhy domu jsem si od začátku kreslil a stavěl v bezplatné aplikaci Sweet Home 3D na počítači.

Bylo super, že jsem si mohl nakreslit půdorys a potom si celý návrh přepnout do 3D, projít se v něm a představit si, jak budou jednotlivé místnosti skutečně působit.

Člověk tak najednou viděl věci, které na obyčejném půdorysu vůbec nevnímá, a mohl postupně dolaďovat nejrůznější detaily.

Rozhodně to ale nebylo tak, že bych nakreslil jeden dům a bylo hotovo. Návrhů vzniklo celkem 26. 😄

Celé vymýšlení trvalo přibližně osm měsíců. Některé návrhy byly dobré jen chvíli, u jiných jsme postupně zjistili, že nám něco nevyhovuje, a několikrát jsme začínali skoro od začátku.

Bylo to místy docela náročné, ale nakonec přece jen vznikl jeden návrh, u kterého jsme si řekli: Jo. Tohle je on.

Dne 10.května jsme se poprvé sešli s projektantem na pozemku , 22. července proběhlo na pozemku měření radonu a vsakovací zkouška. Následovaly protokoly, statika a další části projektu.

V té době už jsme měli mnohem jasnější představu o tom, jak má náš budoucí dům vypadat, a celý projekt se začal posouvat zase o kus blíž ke skutečné stavbě.

Po odsouhlasení návrhu jsem začal řešit prakticky všechno, co se kolem stavby řešit dá. Hlavně mě samozřejmě zajímalo, kolik to celé bude stát, takže jsem si začal tvořit vlastní odhad rozpočtu v Excelu.

Kolik bude potřeba ztraceného bednění.

Kolik betonu přijede do základů.

Jaké použijeme zdivo.

Jak uděláme překlady.

Kolik může stát střecha, okna, elektroinstalace nebo třeba podhledy.

Postupně jsem začal rozebírat prakticky celý dům položku po položce.

Některé věci možná řeším až moc dopředu, ale přece jen chci mít co nejlepší představu o tom, za kolik jsme schopni náš dům skutečně postavit.

A čím víc se blížíme ke skutečnému začátku, tím větší mám chuť zvládnout toho vlastníma rukama co nejvíc 😄

Právě proto jsem se rozhodl začít celý náš příběh zapisovat.

Nechci sem dávat pouze hotové výsledky a fotografie pěkného domu. Chtěl bych ukázat celý průběh tak, jak skutečně bude.

Co jsme plánovali.

Kolik co stálo.

Co jsme udělali svépomocí.

Kde se podařilo ušetřit.

Co se povedlo.

Co se naopak nepovedlo.

A hlavně co bychom dnes udělali jinak.

Teď jsme pořád ještě na začátku celé cesty. Před námi je příprava pozemku, základy, základová deska, zdění, střecha a potom dalších tisíc věcí, o kterých možná zatím ani nevíme. 😄

Během plánování mi hodně pomáhají také zkušenosti ostatních stavebníků, jejich příběhy a videa tady na Svépomocí.cz. Člověk díky nim zjistí spoustu věcí ještě dřív, než je začne řešit na vlastní stavbě.

A třeba jednou zase náš příběh pomůže někomu, kdo bude stát úplně na stejném začátku jako dnes my. Tak uvidíme, kam se nakonec dostaneme. 😄

Jedno je ale jisté: Tady začíná příběh našeho domu svépomocí. 🏠