Skládaný strop a jeho betonáž

Abychom mohli pokračovat dále, bylo nutné stropní trámce podepřít. Maximální rozteč podpěr a potřebné navýšení lze vyčíst z technických listů k danému stropu. Protože po betonáži musí být podepřený strop minimálně měsíc a naším víkendovým tempem budeme ještě měsíc připravovat strop na zalití, využili jsme k podepření dřevěné kůly. Ty pak dále prodáme nebo použijeme jako topivo. Kdybychom si půjčili stojky, vyšlo by nás to dráž a ještě bychom je museli vrátit :) Stojky jsme si tedy půjčili jen tři a s jejich pomocí si podpírali právě instalované trámy. Na podepření jsme použili kolem devadesáti kůlů, čímž vznikl ve spodním patře celkem útulný les.

Následovalo roznosení stropních vložek. Část jsme si podávali spodem, abychom nemuseli s vložkou běhat přes celý barák k výtahu a zpět.  Zbytek už jsme vozili výtahem. Dutých stropních vložek jsem využil k vedení odvětrání. Až s odstupem času jsem si uvědomil, že jsem zapomněl řešit odvětrání v kuchyni. Budu muset vymyslet nějaký workaround ;-)

Když bylo roznošeno, zbývalo obezdít strop věncovkami a vydrátkovat armovací koše do věnců a nad nosné zdi. Obezdění dostala na starosti Terezka, protože jí to moc krásně šlo a ostatní šli drátkovat. Ač to nebylo nutné, dojel jsem pro karisítě a rozhodil je na strop. Celek přijde nadbetonovat pěti centimetry betonu.

Betonování stropu bylo samostatnou kapitolou. Trochu, možná vlastně dost, jsme se báli, že věncovky neudrží tlak betonu a povolí. Tahle obava se naštěstí nenaplnila, ikdyž asi moc nechybělo, protože na čelní straně se věncovky znatelně naklopily.