Obsah příspěvku
Se zájmem čtu sérii o infrastruktuře chytrého domu, kterou tu píše MirekS (2. díl série: Infrastruktura chytrého domu aneb co rozhodnout dřív, než se zavřou zdi). Pod většinu jeho závěrů bych se podepsal. Chytrý dům nezačíná aplikací, ale kabelem. Základní funkce domu nemají záviset na internetu. Bezdrát je dobrý doplněk, ne základ nové elektroinstalace. A nejdražší kabel je opravdu ten, který jste nenatáhli, když byla zeď otevřená.
Autor si klade klíčovou otázku: kde bude logika domu, tedy kde se rozhoduje, co se stane po stisku tlačítka. Pro dům svého syna zvolil hvězdicovou kabeláž, kdy se vypínače i okruhy svádějí do rozvaděče a logika se soustředí do jednoho místa. Sběrnici odmítl kvůli ceně, složitosti a vazbě na výrobce. Rád bych ukázal ještě třetí cestu, o které se v téhle souvislosti mluví málo: logiku, která není v jednom místě, ale v každém prvku.
Rovnou přiznám, že nejsem nestranný. Drátový systém chytrého domu vyvíjím od roku 2008 a sám v takovém domě bydlím. V článku proto popisuji jen principy, které platí pro jakýkoli systém, a naši firmu jmenuji až v podpisu pod článkem.
Tři místa, kde může logika domu být
V cloudu nebo v aplikaci výrobce. Nejsnazší start: koupíte, spárujete a funguje to. Když ale vypadne internet nebo výrobce službu ukončí, můžete přijít i o základní funkce.
V jednom místě doma. Řídicí jednotka v rozvaděči, domácí server nebo miniserver. Na internetu to nezávisí, ale všechno stojí na jednom zařízení. Když vypadne, vypínače nedělají nic, dokud ho někdo neopraví nebo nevymění. Dá se to částečně jistit, třeba tím, že nejdůležitější okruhy jdou spínat i bez řídicí jednotky, jenže je to práce a kabely navíc.
Rozprostřená v prvcích. Pod každým vypínačem je malý modul s vlastním procesorem, který ví, co má jeho tlačítko udělat. Moduly spolu mluví přímo po datové sběrnici. Když vypadne internet, domácí server nebo jeden modul, zbytek domu jede dál. Neexistuje jedno místo, jehož porucha by vyřadila celý dům. Server doma pořád je, ale obstarává aplikaci, vzdálený přístup a složitější automatizace. Vypínače, topení a žaluzie fungují i bez něj.
Co to znamená pro kabeláž
Hvězda vypínačů do rozvaděče. Od každého vypínače vede vlastní kabel do rozvaděče. Výhodou je největší volnost v tom, co do rozvaděče za řízení dáte. Nevýhody popisuje MirekS sám: hodně kabelů, velký rozvaděč, pečlivé značení a jeden špatně popsaný vodič může znamenat hodiny hledání.
Sběrnice. Silové kabely světel, žaluzií a spínaných zásuvek vedou do rozvaděče úplně stejně jako u hvězdy. Rozdíl je jen na straně vypínačů. Místo svazku vodičů od každého tlačítka vede přes všechna vypínačová místa jeden datový kabel. Po něm jdou povely i napájení modulů, u našeho systému 24 V, takže do krabice vypínače nemusíte vést 230 V. Rozvaděč je menší než u hvězdy: u sběrnicového systému zaberou moduly zhruba třetinu rozvaděče, na šest DIN lišt klasické silové části připadají tři lišty navíc. A v krabicích je přehled.
Sběrnice nemusí znamenat drahý systém na klíč
Obava je pochopitelná. Hodně lidí zná sběrnici jako KNX, osvědčený standard z devadesátých let, který programuje certifikovaný integrátor v licencovaném programu. Nebo zná systémy, které mají logiku v centrální jednotce a sběrnici používají hlavně k připojení prvků, jako Loxone s Miniserverem. Sběrnice sama o sobě ale nic neuzavírá. Záleží na tom, jak je postavený systém nad ní. Ptejte se hlavně na tohle:
Je konfigurace v čitelné podobě, nebo jen v licencovaném programu?
Pustí vás výrobce do celého systému, který si koupíte?
Má systém otevřené rozhraní (například MQTT a REST), přes které ho propojíte s čímkoli dalším, včetně Home Assistantu?
Může kabeláž natáhnout váš elektrikář nebo vy sami podle projektu, bez certifikace?
Vyberete si vypínače podle designu z běžných řad?
Poctivě je potřeba říct i druhou stranu. Každá sběrnice je nějaký ekosystém a moduly pod vypínači koupíte od jednoho výrobce. Proto se ptejte také na to, jak dlouho výrobce prvky podporuje a jestli nové generace fungují se staršími na stejném kabelu.
Co připravit, když jdete cestou sběrnice
Konkrétní typ kabelu určí systém, pro který se rozhodnete. Pro ten náš platí:
silové kabely světel, žaluzií a vybraných zásuvek vést do rozvaděče, ne k vypínači,
ke každému vypínači stíněný FTP datový kabel cat5e (čtyři páry), vést ho od rozvaděče přes všechna vypínačová místa a zpět do rozvaděče, u každého vypínače nechat asi 30 cm rezervu,
hluboké instalační krabice, modul sedí za vypínačem a potřebuje místo,
v rozvaděči rezervu zhruba třetiny místa pro moduly (na šest DIN lišt silové části tři lišty navíc) a síťový kabel k routeru,
okenní kontakty a podlahová čidla přivést do krabice nejbližšího vypínače, teploměr je v prvku u vypínače, proto vypínač s teploměrem umístit mimo přímé slunce a topení,
před zaházením drážek všechno vyfotit a popsat.
Co zvládnete svépomocí
Kabeláž podle projektu zvládne šikovný stavebník sám. Rozvaděč ale zapojí elektrikářská firma podle projektu a udělá revizi silové části, tady se s MirekS plně shodnu, bezpečnost a výchozí revize jsou samozřejmost. Před zaházením drážek pošlete dodavateli systému fotky kabeláže a nechte si sběrnici prozvonit. Chyba v kabelu se v otevřené zdi opravuje chvilku, v hotové omítce sekáním. Osazení modulů, oživení a nastavení obvykle dělá dodavatel systému. Kdo chce, může si pak dům nastavovat a rozšiřovat sám.
Otázky, které si položte, než se zavřou zdi
Co se stane, když vypadne internet? A co když vypadne řídicí jednotka nebo server?
Kde přesně se rozhoduje, co udělá stisk vypínače?
V čem je uložená konfigurace a dostanu se k ní?
Natáhne kabeláž můj elektrikář, nebo potřebuji certifikovanou firmu?
Jak dlouho výrobce podporuje prvky a fungují nové se starými?
MirekS má pravdu, že nejde o značku, ale o to, jestli si necháte možnost věci měnit. Já bych k tomu přidal ještě jednu otázku: stojí váš dům na jednom místě, nebo na mnoha malých? První dům postavený na logice rozprostřené v prvcích běží od roku 2011 na původních prvcích, takže vím, že to jde.
Podrobněji o zapojení: https://www.caspiatech.cz/jak-to-funguje/
Sdílet 
