Výhodou bylo, že jsem přesně věděl, kde bude roh domu (dle stavu před demolicí) a od tohoto místa jsem si to nivelačním přístrojem roznesl do všech míst při současném hlídání úhlopříček. Stejně přijede bagr, u kterého na nějakém tom centimetru nesejde a přesnější měření si zajistím před základovou deskou, kdy si zapůjčím čtyřpaprskový laser. Jednou z výhod je i to, že jsem si kdykoliv mohl opravit zničenou lavičku opětovným přenesením. Na druhou stranu nevýhodou je delší čas měření a třeba chyba ve špatně umístěné lavičce – vzhledem k potřebám bagru. Jo praxe je praxe …. Ale ušetřené peníze jsou taky dobrý
Bagristu musím pochválit, jak byl šikovný. Sice jako každý na začátku lamentoval, jak je kolem málo místa,ale nakonec to zvládl k mé spokojenosti. Spodní jílovitá hlína zamezila nějakým podstatným rozšířením, zůstaly míry 50cm na obvodové pásy a pod komín, 30cm na nosné vnitřní stěny. Dolů se dalo asi 10cm strusky, celé se to zhutnilo. Následoval zemnící pásek a zajištění průchodů pro inženýrské sítě a mohlo se betonovat. Co nikomu nedoporučuji je umístění výšky betonu pomocí kousků betonářské oceli ještě před zemnícím páskem. I když jsem věděl, že tam jsou, tak to odnesly montérky roztrhnutím a mohlo být hůř. Čerpadlem jsme beton dostali do výšky kolem 50cm a hned napíchali betonářskou ocel k navázání na základové tvárnice.
Po 5 dnech jsme pokračovali stavbou. Nejhorší bylo usadit spodní řadu tvárnic do polosuchého betonu, pak už to bylo v pohodě. Jen bylo nutno hlídat vzájemný proliv tvárnic a taky poctivě podélně ukládat betonku s provázáním rohů. Celkem tři řady tvárnic. Dvě řady budou do úrovně terénu a tím se dostanu na hloubku v zemi cca 95cm. Třetí tvárnice bude již na terénem. Je to dáno i tím, že zdejší mají negativní zkušenost s vylitím blízkého potoka, tak proč pokoušet štěstěnu. Opět za pomocí čerpadla jsme zalili betonem tvárnice (obdivuji samostavitele, kteří si míchají beton) Na propojení se základovou deskou opět přišla na řadu betonka.
Sdílet 
