Deska a izolace

Prkna „šalunku“ byla široká cca 14 cm, proto se ve vzdálenosti 8 cm od horní hrany zatloukly větší hřebíky, kterými se prkna položila na bedňáky, a aby držela na svém místě, přivázala se drátem k roxorům vyčnívajícím z bedňáků (při rušení „šalunku“ se pak jen přestříhl drát a prkna se sundala).

Na štěrkovou vrstvu se položil igelit, což mělo bránit větším únikům vody z betonu a jeho rychlému vysychání. Potom se tam rozmístily „kozičky“ vyrobené z jeklu a na ně se položily kari sítě. Uprostřed plochy se udělal pás z betonu, který měl stejně jako „šalunk“ určovat výšku desky. Tento postup je trošku nestandardní (většinou se dělají „kopečky“ betonu rozmístěné po celé ploše) a popravdě řečeno ho moc nedoporučujeme, protože se nám nepodařilo udržet stejnou výšku betonu po celé ploše. Jinak beton jsme si objednali z betonárky a na desku padly tři domíchávače, tedy 14 m3. Na betonování jsme byli tři – jeden rozhraboval beton hrabičkami a další dva dlouhým prknem seřezávali beton. Po nich se ještě povrch zahladil kleťákem. Nejtěžší práce byla v horní části, kde se musely objíždět jednotlivé odpady. V ten den vypadala ještě deska rovně, ale když jsme ji následující přijeli kropit, nevěřili jsme vlastním očím  No jo, všechno se nepovede dokonale, ale kdo se může pochlubit tím, že má vlastní moře (trošku rozbouřené)

Každopádně deska musela dostatečně vyzrát, proto jsme ji nechali skoro měsíc „v klidu“.