Horší to bylo s rozhodnutím jestli zůstat ve městě, nebo jít vedle města na vesnici. Manžel s tím neměl žádný problém díky tomu, že pochází z vesnice. Já jako městská holka jsem měla problém obrovský. Začali jsme tedy hledat pozemek, jak ve městě, tak i do 20km od města.
Nebylo to ale snadné. Ve městě pozemky drahé, mimo město málo. Když už se nám pozemek líbil, vždycky se na něm našlo spousta ale. Na některých deklarovaných jako stavební bychom nepostavili ani psí boudu. Ach ty realitky.
Protože se nám dlouho nedařilo najít pozemek v naší cenové relaci a bez spousty komplikací, začali jsme řešit i možnosti jako rekonstrukci starého domu nebo koupi rozestavěného domu. Po 4 letech hledání se na nás konečně usmálo štěstí a my našli pozemek cca 10km od města, v krasné zalesněné krajině s výhledem na celou vesnici. Jako bonus v nové zástavbě vč. veškerých přípojek, od soukromníka a ještě nám slevnil ze 2000Kč za metr na 1700kč za metr.
Skákali jsme radostí, podepsali budoucí kupní smlouvu, prodali byt v panelovém domě, koupili pozemek, přestěhovali se do dědova obecního domu a začali řešit projekt domu. To čekání se vyplatilo. Sice by se dalo říci, že pozemek má taky pár much, je ve svahu a orientován severo-západně, ale pro nás to byla a je stále láska.