Příprava a zdění stropu miako

Palety, které se navlezly za plot, naskládal hned před plot, abychom k nim neměli daleko. Nakonec složil nejdelší překlad rovnou na připravený otvor do nachystané zdící malty.

Jako první bylo potřeba rozmístit nosníky po celé ploše budoucího stropu. Nosníky jsme rozložili podle stropního výkresu na šířku miako vložek. Poté jsme všechny nosníky podepřeli a podložili nachystanými trámky a kůly a začali jsme postupnou pokládkou všech miako vložek. Vložky měli různou velikost, výšku i šířku, a tak bylo nutné dodržet pokládku podle vyprojektovaného výkresu, aby byl strop dobře vyztužený na správných místech.

Po složení celého stropu jsem začala se zděním obvodových věncovek. Pavel mi nachystal zdící lepidlo, do kterého jsem, místo klasického nanášení válečkem, cihly namáčela a rovnou lepila na poslední řadu cihel. Na místa, kde byly okenní překlady, se věncovky zdily na zdící maltu. Jakmile jsem měla všechny věncovky vyzděné, tata mi nařezal a připravil polystyrén šířky 100 mm, který jsem lepila přímo na věncovky. Aby mám polystyrén při betonování stropu "nevyplaval", pro jistotu jsem ho po celém obvodu přichytila maltovým fabionem. Jediné místa, která nebyla obezděna věncovkami, bylo schodiště a prostup na komín. Proto jsme v těchto otvorech zřídili klasické dřevěné bednění.

Mezitím Pavel s tátou přivezli armovací ocel a i překlady. Překlady jsme umístili do maltového lože v místech budoucích nosných zdí a poté jsme se pustili do svařování armovacích košů, které jsme svařovali s 12 mm roxoru a třmínků různých velikostí o průměru 6 mm.

Po svaření všech armovacích košů jsme rozmístily kari sítě, které jsme podkládali pomocí plastových koleček určených k podkládání armovacích kari sítí. V některých místech, kde byly nižší miako vložky, jsme dávali kari sítě ve dvou řadách. Následně jsme všechny kari sítě mezi sebou a armovacími koši posvařovali.

Na betonování stropu nám přijelo čerpadlo na betonové směsi a domíchávač s betonem B 25 (C 20/25) o zrnitosti 8 mm, aby beton lépe zatékal do všech rámečků a otvorů. Než se čerpadlo rozložilo, bylo potřeba strop řádně pokropit, protože cihly byly suché a sály by hodně vody z betonu. Pomocí čerpadla se beton rozléval opravdu dobře a práce šla od ruky. Na betonování stropu jsme byli čtyři. Pavel se chopil čerpadla, tchán s kamarádem rozhrnovali beton a pěchovali jej do méně přístupných míst lopatami a tata následně beton roztahoval a uhlazoval pomocí tzn. letadla (rovná deska s úkosem na topoře :-) ). 

Na celý strop bylo potřeba cca 1 a půl domíchávače, tzn. 10 kubíků betonu. Přibližně po 4 hodinách bylo již potřeba beton kropit, protože velmi rychle vysychal. Kropili jsme přibližně 3 - 4x denně po dobu tří dní.

Už večer se po vybetonovaném stropě dalo s opatrností chodit a po třech dnech bylo možné pokračovat s výstavbou patra, kterou jsme však o týden odložili, abychom přece jen dali stropu čas pořádně zatvrdnout.

Samozřejmě plné vyzrání betonu trvá 28 dní, po kterých je možné odstranit vzpěry.

Strop nám "zabral" celkem 12 dní (od dovozu nosníků - 1. 4.  po samotné betonování - 12. 4.).

VIDEO: