Od prvního kopnutí po první beton

Těšili jsme se jak poprvé hrábneme do země. Plánovali jsme začít v červnu a do zimy mít základovou desku. Ale jak je u stavby takřka pravidlem, tak plány nepřežijí první setkání s realitou (nakonec se to povedlo, jen přesně o rok později :-)) Celá akce se bohužel spustila až v září.

Obrys domu byl vytyčený geodetem a tyto body jsem si vynesl na něco jako lavičky - kolíky mimo obrys domu, abych měl alespoň nějaké přesné body od nichž můžu doměřovat.

Přijeli dva místní bagristi a začal třídenní koncert. Nejdříve si vykopali cestu, aby se na staveniště mohli dostat. Následně se udělala skrývka. Nejen na obrysu domu, ale i na dalších asi 1000 m2, kde bylo v plánu ukládat vytěženou zeminu. Tato část pozemku bude v budoucnu sloužit jako zahrádka a navezením cca 1,5m zeminy se vytvoří celkem rovina.

Byť jsme nepočítali s vytápěním tepelným čerpadlem, tak jsem si říkal, že byl nebylo na škodu využít rozsáhlých zemních prací a pod prostor budoucí navážky jsem natáhl potrubí pro zemní kolektor. Rozmotávat 200m klubo trubky v jednom je hrozná dřina, ale zvládl jsem to. Investice 15 tisíc se třeba jednou hodí.

Geolog na stavbě posoudil svah - stabilní, není třeba zabezpečit, ale zároveň doporučil půlku pasu o 20cm prohloubit. Ručně jsem to dokopal a mohl se pustit do šalování.

Potřeboval jsem, aby beton pasu byl cca o 30 cm vyvýšený nad terén uvnitř stavby a vznikl tak prostor pro kamenivo. Jako nejjednodušší se ukázalo vytvořit z vnitřní strany bednění z prken a z vnější strany zašalovat pomocí XPS.

Do vnější stany výkopu jsem přibil prkna pomocí asi 200mm hřebíků a na tato prkna jsem pak pěnou přilepil XPS desky. Původně jsem chtěl XPS ke stěně výkopu přibít pomocí plastových hřebů, ale to se neosvědčilo. Za pomoci tchána a pneumatické hřebíkovačky jsme toto zvládli za sobotu připravit.

Další sobotu jsme do výkopu vsadili dvě 200mm KG trubky v místě budoucí splaškové a dešťové kanalizace a 4 100mm KG pro různé prostupy(dnes bych jich dal 6 - prostupů není nikdy dost). Natáhli jsme zemnicí pásek a vytáhli svody hromosvodu a uzemnění. Na svody jsme použili izolovaný drát, který je asi nejlepším řešením pro ochranu v kritickém místě beton/zemina. Zemnicí pásek jsem přivázal na zatlučené odřezky drátu cca 10 cm nad dno.

Vše připraveno. Objednávám beton. Mix přijíždí a ve vjezdu na pozemek si vylomí kolo. Nejde to ani dovnitř ani ven. Seděl jsem, koukal na to a měl chuť brečet. Týden předtím jsem si na stavbě vyrazil zub (díky cirkulárko), teď zaseklý mix. Pěkně to začíná.

Shodou okolností jediný kus potřebného náhradního dílu měli v blízkém městě. Mix se podařilo opravit a konečně se lil beton a tekly peníze....bude ho ještě hodně:-)

Po vybetonování pasů následovala dešťová a splašková kanalizace.

Soused s minibagrem mi uvnitř domu vykopal trasu pro kanalizaci. Měření, pokládka potrubí atd. Nic speciálního.

To speciální přišlo, když bylo potrubí zasypáno a já o týden později jen pro jistotu kanalizaci napustil vodou.....a voda se ztrácela. Nejdřív tomu člověk nechce věřit, pak si začne představovat prasklou trubku a nakonec musíte vzít lopatu "do teplejch" a začít hledat. Long story short. Po vykopání skoro celého potrubí, jsem našel spoj bez těsnění. Jó, to byla ta dobrá rada, si to nejdřív složit nasucho bez těsnění.

Za jednu sobotu jsme vybetonovali jakési obrubníky, které uzavírají obvod domu a mají čistě technologický účel(první a poslední použití míchačky na stavbě). Srovnal jsem zeminu po kopání kanalizace a zhutnil žábou( nad trubkami opatrně).

Následně jsem položil potrubí pro odvětrání radonu. Není to žádná věda. Velmi pěkně mají tuto problematiku zpracovanou na suro.cz. V zásadě páteřní KG potrubí a odbočky s perforovaným potrubím. Konce trubek jsem přibil k zemi hřebíky a zafoukl pěnou.

Další den přijel bagr a tatrovka s kamenivem. Bagrista sypal a rovnal štěrk a já to deskou vibroval. Pěkná rychlá práce. Opět žádná věda. Snad jen, že jsem okolo všech prostupů udělal z prosívky takový "hrobeček", aby nebyly v kontaktu s kamením. Bagr mi nakonec naložil desku na vozík a před obědem jsem ji už vracel v půjčovně.

Krásný pocit - konečně jsme se vymanili z bahna.

Podkladní beton je v podstatě taková tenká vrstva betonu(už si nepamatuji, ale myslím, že to bylo 8cm) na kterou se navaří hydroizolace a teprve na ní se vybetonuje samotná nosná deska. Výhodou je, že hydroizolace je mezi dvěma vrstvami betonu dokonale chráněná a neprochází skrz obvodové zdi a není tak "propíchaná" výztuží( a že jí tam je). Navíc má člověk rovinu, když připravuje výztuž desky.

Začal jsem tím, že jsem si vzal laser a přešel celou plochu zhutněného kameniva a kde byla nějaká významnější boule, tak kamení ubral. Prostupy jsem obalil vrstvou bublinkové folie a izolepy(nic lepšího jsem neměl po ruce) - dilatace a ochrana trubek před poškozením. A zašaloval obvod podkladního betonu tak, že jsem k boku pasů přišrouboval prkna podle laseru. Použil jsem úžasný vynález - šrouby do betonu.

Měl jsem takovou iluzi, že budu beton strhávat podle latí, které jsem si tam připravil a zniveloval. Ale dospěl jsem k názoru, že stavba domu je o postupném snižovaní tolerancí a nějaký cm v této fázi stavby nehraje roli(a v průběhu betonování je vyházel - na strhávání nebyl čas). Nakonec jsem štěrk přikryl obyčejným igelitem a objednal beton.

Opět problém s mixem. Sice jsem nechal upravit vjezd, ale řidič se bojí. Nakonec se pochlapil.( to netušil, že ke mě pojede ještě min 20 krát).

A pak už klasické betonování. Pásovým dopravníkem mi řidič rozléval beton po ploše, srovnali jsme to hráběmi a nakonec jsem to přejel vibrační latí z půjčovny. Ad lať: Skvělý vynález. Použil jsem jí ještě asi dvakrát, ale nikdy se mi nepodařilo dosáhnout hezkého povrchu. Pravděpodobně chyba v rukách co ji vedli.