Co vlastně od rekreační stavby chceme

Troufám si říci, že rozhodnutí stavět svépomocí v takovém rozsahu se dělá jednou za život. Vzhledem k faktorům diskutovaným v předchozích dvou článcích, které shrnuji a doplňuji níže, bylo potřeba vytvořit vyšší jednotky poloamatérských konceptů.

Proč jsme si nenajali na studii architekta? Podmínky a situace na pozemku byly živelné a měnily se v průběhu roku několikrát:

• situace s existujícími sítěmi

• regulativy územního plánu

• návrh přeložky

• žádost o změnu územního plánu

• dodržení odstupů od hranice pozemku

• rozpočet na stavbu

Jasné zadání neexistovalo. Každým zkreslením konceptu, který jsem si pro mnohé až zbytečně vymodeloval do detailu, jsme si mohli začít odpovídat na zásadní otázky:

• bude sloužit stavba k občasné nebo pravidelné rekreaci?

• kolik chceme ve stavbě proinvestovat?

• co vše zvládneme manuálně na stavbě realizovat svépomocí?

• kde jsou fyzické limity svépomocné stavby?

• kolik lidí bude současně stavbu obývat?

• co bude zdrojem tepla?

• jak se bude nakládat s vodou a odpady?

Od všech konceptů - méně i více povedených, které jsou v tomto článku publikované, se ihned či postupně odešlo. Model stavby ve svahu nám posloužil k tomu, abychom si jasně odpověděli, že takto zakládanou stavbu, která nemá ani ochranné pásmo u hranic s pozemku, nechceme.

U posledních dvou verzí se začíná tvořit jasný dispoziční trend. Sklepní část slouží jako dílna, sklad a zázemí pro technologii v objektu. Přízemí tvoří zádveří, obývací pokoj, kuchyň a sociální zázemí. V obytném podkroví jsou ložnice. Mezi jednotlivými patry se pohybuje dvouramenným schodišťovým traktem.

Zde další zásadní postřeh - přineseme-li na úřad byť takto jednoduchou studii s prosbou o vyjádření, úředníci k žádosti přistupují mnohem lépe, než hypoteticky např. „jaký je výškový limit pro pozednici“. Regulativ územního plánu jak je v předchozím článku zmíněno není co do výšky a sklonů konstrukcí jasně definovaný - proto je potřeba vše konzultovat. Pokud bychom žádost úřadů - „naprojektujte a poté konzultujte“, dodrželi, dělali bychom nyní již asi pátý plnohodnotný projekt. Zde chci zdůraznit - nejedná se o institut předběžného vyjádření.

V době psaní tohoto článku pracujeme ruku v ruce při schvalování změny územního plánu na finální studii ve SketchUp, jakožto zadání pro projektanta. S touto studií si zažádáme o předběžné vyjádření dotčených orgánů - nechci platit za projekt, který mi donutí úřady zásadně změnit. Víceméně zásadní konstrukční věci až na pár detailů máme vyjasněno. A co je nyní jasné:

• půdorys stavby 8940 x 8940 mm, ve všech patrech vnitřní ztužující stěna ve středu půdorysu

• podsklepení z ŽB 400 mm s XPS o tl. 3 - 5mm (aby byl mezi 1 NP a 1 PP centimetrový odskok pro okap vody)

  • díky jemné svažitosti pozemku bude vstupní strana do 1 NP skoro na úrovni terénu a na druhé straně přibližně 70-100 cm podsklepení odhrnuto.

• podsklepení vyztuženo ŽB 300 mm ve středu půdorysu

• pórobetonová obvodová i vnitřní konstrukce 1 NP o tl. 375 - 400 mm bez EPS

• pórobetonová obvodová i vnitřní konstrukce obytného podkroví o tl. 375 - 400 mm bez EPS

• stropy 1 PP a 1 NP řešeny kombinací železobetonových filigránů (cca 4200 mm) a vložek s vystuženou nadbetonávkou 5 cm.

• konstrukce střechy řešena kombinací železobetonových filigránů (4800 - 5000 mm) a vložek, následně dobetonovaná současně s věncem a hřebenem střechy .

• Střecha sklon 25 - 35 stupňů

• Výška pozednice alespoň 1500 mm

• Podsklepení přístupné z venku

• 1 PP: 10 % schodišťový trakt, 20 % technická místnost, 20 % sauna+WC+sprcha, 50 % dílna, kotelna a sklad dřeva

• 1 NP: 10 % schodišťový trakt, 20 % kuchyň 20 % WC+sprcha, 50 % obývací pokoj s jídelnou

• 2 NP: 10 % schodišťový trakt, násl. galerie, 3 ložnice různých velikostí, 1 pracovna