Izolace střechy skelnou vatou

• Izolační vatu
• CD profily, nejčastěji délka 4m, tedy CD 4000/60/27
• Spojky CD profilů
• U profily na ustavení profilů a přitlačení parozábrany ke zdi
• Natloukací hmoždinky pro kotvení U profilů
• Vruty do krokvových závěsů FN 4.2x35
• Krokvové závěsy, přímé závěsu, závěsy s perem - dle konstrukce
• Samořezné vruty do přímých závěsů LB 9.5mm - dle konstrukce
• Parotěsná fólie
• Oboustranná lepící páska na spojování parotěsné fólie
• Krycí páska na zakrytí spojů parotěsné fólie
• Těsnící tmel pro spojení parotěsné fólie se zdí
• Butylovou pásku na utěsnění vrutů skrz parotěsnou fólii
• Nůž na izolační vatu
• Roušky, brýle, rukavice
• Provázek a hřebíky
• Běžné nářadí jako kladivo, nůžky, svinovací metr, šroubovák

Obecně platí, že čím je střecha plošší, tím vyšší zateplení potřebuje. Též platí, že teplo stoupá nahoru a utíká střechou, která je navíc ochlazována sáláním vůči obloze. Dalším faktem je odhlučnění a to zvláště u plechové krytiny, kterou máme. Ani na jednom jsem nechtěl šetřit a proto jsem dával izolace ve dvou vrstvách. Vše musí být utěsněno proti vlhkosti kvalitní parozábranou, proto ani zde jsem nechtěl nějak extra šetřit. Volil jsem navíc ještě reflexní vrstvu. Zároveň jsem nechtěl šroubovat SD skrz parozábranu a nadělat do ní stovky děr. Navíc reflexní parozábrana potřebuje ke své funkci vzduchovou mezeru.

Norma ČSN 73 0540-2:2007 požaduje maximální prostup tepla 0.24, doporučuje 0.16 a vyžaduje jako maximim pro nízkoenergetický dům. Volil jsem proto 18cm mezi krokve a 16cm pod krokve, čímž jsme docílili tepelného odporu 7.3 a prostupu 0.14. Dvěma vrstvami vaty se navíc zakryjí případné netěsnosti kolem krokví a mezi jednotlivými bloky vaty.

V šikmé části střechy bude SD konstrukce z CD profilů zavěšených na krokvových závěsech. V ploché části pak na tyčkách s rychloúchyty. Na SD konstrukci tvořenou CD profily pak bude nalepena reflexní parozábrana, pod kterou bude vyžadovaná vzduchová mezera. Odražené teplo totiž potřebuje mezeru k tomu, aby mohlo ohřát sádrokarton z druhé strany a tím se následně omezilo sálání směrem z interiéru. Pokud se tato mezera nevytvoří, pak reflexní fólie jsou vyhozené peníze, protože přenos tepla probíhá kontaktní cestou a reflexní vrstva je zbytečná. Vzduchovou mezeru vytváří druhá vrstva CD profilů uchycená křížem k první vrstvě pomocí přímých závěsů. Ty jsou utěsněny butylovou páskou. Vzduchová mezera by neměla být větší než 3.5cm, jinak nastává proudění, které opět znehodnocuje parametry.

Jako zateplovací materiál jsem vybral skelnou vatu URSA, která patří k levnějším. S rostoucí cenou samozřejmě roste i kvalita izolace. Kvalitnější vata méně práší, lépe se s ní pracuje a rostou i její izolační schopnosti, takže stejná síla má lepší izolační parametry.

Jako první jsme si připravili přímé úchyty. Snažili jsme se je umístit v co nejpřesnější rovině, ikdyž pro rovinnost sádrokartonu bude určující až druhá vrstva konstrukce.

Následně jsme začali vkládat izolaci mezi krokve. Skelná vata je smotána v kompresovaných válcích o délce několika metrů. Po rozbalení nabyde svůj objem.Z těchto pásů se pak řežou bloky o několik centimetrů delší než mezera mezi krokvemi.

Jednotlivé bloky izolační vaty drží mezi krokvemi většinou samy. I tak je lepší je něčím fixovat. Běžně jsem viděl používat vázací drát. My jsme volili provázek, který jsme natahovali mezi hřebíky natlučené do krokví.

Následně jsme dávali izolaci pod krokve. Ta drží na CD profilech. Pro rychlé uchycení jsme používali laťky, které jsme postupně nahradili provázky. Spodní vrstva překrývá spoje horní vrstvy a tak minimalizuje riziko netěsností. Zároveň absolutně odhlučnila plechovou střechu. Není slyšet nic. Bohužel silnější zvuky se z plechu přenáší na krokve a následně krokve tento zvuk přenáší přes pozednice do nosné zdi. Zní to pak, jako když někdo klepe venku na zeď.

Na CD profily jsme nalepili oboustrannou lepící pásku, která nám pomůže držet reflexní fólii na svém místě do doby šroubování druhého roštu.

Revizní otvor na střechu jsem vyvořil z polystyrenu. Později se do tohoto průchodu umístí polystyrenová kostka s těsněním a sádrokartonovým čtvercem zespod.

Opět si dovolím konstatovat, že zateplování střechy skelnou vatou je nejodpornější práce na celém domě a těžko se to dá srovnávat s jinou prací. I základové pasy nebo samotná základová deska je příjemnější práce, ikdyž ve větším bordelu (bahno) a fyzicky mnohem více náročná. Všudypřítomný prach padá do očí, za krk, do rukávů, pod tričko. Prostě všude. Sprcha moc nepomůže a tak to pak tři dny kouše. Když je horko, tak se navíc prach ještě lepí, pořádně se nemůžete otřít od potu. Prostě humus. Příště už bych si to rozmyslel.

Všichni si oddychli, když došlo konečně na zakrytí reflexní parozábranou. Tu jsme rozmotali a lepili v celých pásech mezi obvodové zdi. Ano, čtete správně. Parozábrana je nad příčkami, což bývá obecně slabé místo. V našem případě se tedy mezí prostup par i skrz příčky. Na utěsnění byly všude použité značkové pásky a tmely. Nemá cenu šetřit 200Kč na 25 metrech pásky za cenu toho, že se po pár letech odlepí. Též každý šroub skrz parozábranu je utěsněný butylovou páskou. Je to sice práce navíc, ale utěsnění tísíce děr za to stojí.

Izolace střechy nás vyšla na 300Kč za m². V této ceně je zahrnuta izolační vata, parotěsná fólie, CD profily, pásky, tmely, vruty, háky, závěsy.

• Zateplujte i pod krokvemi. Minimalizujete tak prosup tepla případnými netěsnostmi ve spojích jednotlivých bloků izolace.
• Nešetřete na spojovacích páskách a tmelech. Tyto pásky musí držet řady let. Pokud se po pár letech odlepí, přestane parozábrana fungovat.
• Používejte ochranné roušky a citlivější jedinci pak ochranné brýle a rukavice.
• Zvažte nákup kvalitnější izolace, která méně práší nebo obstarání levné pracovní síly, na kterou budete pouze dozorovat