Vnitřní rozvody

Příčky máme projektované o tl. 125 mm. Naštěstí jich v domě máme jen několik, takže výstavba zabere jen pár dní. Příčky jsme vždy zakládali do zakládací tepelně izolační malty, nedoporučuji do lepidla. Takto jsme si usadili první řadu a nechali vytvrdnout než jsme lepili na lepidlo další řady. Je dále důležité mezi příčkou a nosnou zdí nechat dilataci alespoň 1cm. Dilataci můžete vyplnit vatou nebo nízkoexpanzní pěnou. Polystyrén mi nebyl doporučen. Já vše pěnil, protože někde jsem měl dilataci menší, někde trochu větší a nechtělo se mi pořád řezat se s vatou. Další věc na co nezapomenout je ideálně každou druhou řadu kotvit nerezovými pásky k nosnému zdivu. My už měli pásky v místě příček vytažené, když jsme stavěli obvodové a vnitřní nosné zdivo. To je ta ideálnější možnost. Pokud jste na to zapomněli je tu pořád možnost dvěma vruty za pomocí hmoždinky pásek chytit k nosnému zdivu. Stojí to nějaký ten materiál ale navíc. Kotvení a dilataci děláme i u poslední řady tvárnic u stropu. Po vypěnění pak je zeď už stabilní a neměl jsem problém se o zeď třeba opřít žebříkem, i když jsem tomu ze začátku moc nevěřil :)

Pokud si troufáte rozvod vody udělat po domě sami, tak mi věřte, že to není nic složitého. Stačí vám k tomu svářečka na PPR trubky, kterou koupíte kolem tisícovky a nůžky na PPR za pár stovek. Spíše ač se to nezdá, je to věc na přemýšlení. Chce u toho trochu logicky uvažovat a sváření si rozfázovat na úseky, protože zcela určitě se nevyhnete svařování trubek v těžko přístupných místech. A právě taková místa se snažte eliminovat na minimum. U projektu určitě budete mít i projekt vodovodu, ale já ho striktně nedodržoval. Snažil jsem se rozvod přizpůsobit potřebám stavby, takže kde jsem měl už otvory ve zdech a mezi stropy, využil jsem je pro rozvod potrubí. Také jsem se snažil trubky pokud možno co nejvíce vést podél stěn, abych při pokládce polystyrénu do podlahy měl co nejméně vyřezávání. Nejčastější průměry trubek budete mít 32, 25 a 20mm. Ještě se u trubek setkáte s PN, což je tlak, kterému trubka odolá. Pro studenou se používá PN16 a pro teplou PN20. Pokud si chcete ulehčit starost s tím, aby jste třeba omylem na rozvod teplé vody nenavařili trubku s PN16, můžete nakoupit trubky jen PN20. Studené vodě tím určitě neublížíte. Počítejte jen, že bude malinko vyšší investice, rozdíl mezi PN16 a PN20 je cca 20% v ceně. Kolínka, Tkusy, nátrubky atd. řešit nemusíte, používáte ty samé na obojí. Osobně hlavní páteřní rozvody jsem natahal v průměru 32, jednotlivé odbočky jsou v průměru 25 a odbočky ke konečnému spotřebiči v průměru 20. V domě máme ještě naprojektovanou cirkulaci teplé vody, kterou jsem celou rozvedl v průměru 20 PN20. Izolaci trubek jsem dával na studenou o síle 6 mm, teplou 9 mm. Kolena, Tkusy, spojky a další kusy, které normálně do izolace nedáte jsem obalil filcem. Zástřiky jsem zaslepil plastovými montážními zátkami, aby do trubek nešel bordel a mohl jsem celý systém pak natlakovat. V místě bojleru nebo tepelného čerpadla, jsem všechny větve studené, teplé a cirkulace pospojoval provizorně, aby se voda dostala do celého potrubí. Pak už jsem jen potrubí pro studenou vodu napojil na hlavní přívod vody a celý systém propláchnul a nechal natlakovaný, abych zjistil případné úniky. Kapal mi jeden spoj, který bylo pak snadné opravit.

Není snad nic jednoduššího než rozvody kanalizace. Spoje do sebe jen za pomocí tuku zasunete a je hotovo. Jen pozor na spád, voda do kopce přeci neteče :) Další věcí je snažit se omezit 87° kolena na minimum. Já je používal jen výhradně při vývodu ze zdi u spotřebiče. Na pračku, sušičku a kondenzát u TČ jsem dal podomítkové sifony. Sifony pro umyvadla jsem si raději nakoupil předem, takové, které se mi líbili, abych věděl, jaký mají průměr. Nechtěl jsem pak už zbytečně redukovat trubky. Všechny umyvadla mají průměr 32 mm. Osobně bych byl klidnější za 40 mm, ale výrobci snad vědí, co vyrábí. U závěsných WC jsou ještě nainstalované čistící kusy pro případ, že by se někdy nějaká větev potrubí zanesla. Přístup k nim budu řešit plastovými revizními dvířky. Hlavní větve kanalizace máme vytažené nad střechu kvůli odvětrávání, další menší větev mám vytaženou na půdu a zakončenou přivzdušňovacím ventilem. To je ale standardní řešení, které budete mít určitě v projektu.

Elektřina patří určitě mezi odborné profese a myslím si, že málo svépomocníků si ji bude dělat sám. Určitě bych nedoporučoval, aby jí kdokoliv dělal, pokud neví co dělá. Sekat pak do hotových omítek je opravdu sebevražda. Já si elektřinu roztahal sám, jednak o tom už něco vím a mám zkušenost z dřívějšího domu a za další otec i známý je elektrikář, takže případné věci mám s kým konzultovat. Otvory pro krabice jsem vykružil vykružovákem, který jsem si objednal s materiálem od ytongu. Nasadíte do vrtačky a otvory na krabičky jsou za chvíli hotové. Škrabákem, opět od ytongu jsem udělal svislé drážky od krabic směrem k podlaze. Veškerou kabeláž jsem se opět snažil co nejvíce vést v podlaze podél stěn pro zjednodušení práce při pokládce podlahového polystyrénu. Pro zásuvky používám kabel CYKY J 3x2,5, které jsou zapojené do série, max 10 zásuvek na okruh. Pro světelné okruhy používám CYKY J 3x1,5 pro přívody k vypínačům a ke světlům. Pro propojování vypínačů, např. schodiště nebo v místnosti, kde je více vypínačů pro světlo používám CYKY O 3x1,5. Každý silnější spotřebič by měl být jištěn zvlášť, takže k ledničce, pračce, myčce a dalším takovým spotřebičům jsem natáhnul kabel CYKY J 3x2,5 zvlášť. Na varnou desku a do dílny, kde chci mít tří fázový proud jsem natáhnul CYKY J 5x2,5. Kabely jsem si v drážkách přichytil hřebíkem, aby mi napadali a konce zbavil izolace. Pak jsme jednotlivé okruhy propípali zkoušečkou, aby jsme zjistili, jestli není náhodou někde kabel přerušený. Když bylo vše ok, dal jsem se do sádrování krabiček, prostrčení konce kabelu do krabičky a zamáznutí drážky v které vedou kabely. Nejčastěji na to používám zakládací tepelně izolační maltu, pracuje se s ní super. V místě rozvaděče, kde se sejdou všechny kabely a že jich není málo jsem vystavěl jakýsi pilířek, v kterém bude rozvaděč pro jističe a box pro uložení technologie k rozvodu internetu a tv. Všechny kabely zasekat do zdi by chtělo hodně velkou díru a nechtěl jsem zbytečně oslabovat obvodovou zeď. Samozřejmostí je kabely řádně popsat, aby elektrikář věděl, který kabel kam zapojit.

Určitě nezapomeňte na rozvody internetu a televize. Za mě mít zásuvku za televizí nebo jiných zařízení a minimalizovat tak tahání kabelů někde v lištách je k nezaplacení. Další věc je alarm. Pokud o něm aspoň trochu uvažujete i třeba do budoucna, udělejte rozvod kabeláže, umístěte box na ústřednu někam do méně frekventovaného místa a vše ostatní můžete už udělat kdykoliv. Jsou samozřejmě i bezdrátová řešení, ale měnit každé dva roky v X zařízeních baterky není moc praktické. K alarmu můžete připojit spoustu věcí jako třeba pohybová čidla, čidla v rámech oken a dveří, která detekují jejich otevření, čidla tříštění skla, protipožární čidla atd. ale i např. ovládání sekčních garážových vrat nebo vjezdové brány. To se nám hodně zalíbilo, když přes jednu aplikaci můžeme při příjezdu domů odkodovat dům a ještě si otevřít všechna vrata. U datových rozvodů doporučuji kabel UTP CAT5E, kvůli přenosové rychlosti. Pořád jsou ještě firmy, které nabízí pouze CAT5, v budoucnu už by byl tento kabel nedostatečný. Cenový rozdíl je zanedbatelný. Tyto všechny rozvody by měly být v chráničkách, protože kabely jsou náchylné na poškození. Co se týče realizace, opět platí pravidlo, pokud víte co děláte, jděte do toho, já si úplně jistý v tomto ohledu nebyl a nemám ani s kým konzultovat, takže nastoupila firma. Vybrali jsme opět firmu, která nám tyto rozvody dělala na prvním domě a byli jsme s ní velice spokojeni. Pokud by někdo chtěl kontakt, mohu pak zaslat.

Systém vytápění bude teplovodní podlahové. Hnací jednotkou bude tepelné čerpadlo Alfa Innotec LWD50A + HTD s tepelným výkonem 5,6 kW. Z důvodu malé místnosti, kde bude čerpadlo umístěno se nakonec dospělo k závěru, že nejlepším možným řešením bude varianta s hydraulickou věží, takže vnitřní jednotka, ohřev TUV a expanzní nádoba je vše v jednom, čímž se šetří místo. Nejsem topenář, takže celou tuto záležitost přenechám odborníkům. Asi se zdržím tématu, proč jsme dané čerpadlo a proč vůbec čerpadlo jako zdroj vytápění vybrali. Diskuzí na internetu je spousta a vždycky tu budou dva tábory, které budou buď preferovat čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel. Já osobně jsem nikdy nebyl, nejsem a asi ani nebudu fanda plynu a plynových spotřebičů. Beru to tak, že ať si do domu jako zdroj tepla každý dá co sám uzná za vhodné :) Po finálním nainstalování a odzkoušení třeba udělám samostatný článek na toto téma a napíšu své poznatky. V první etapě byly tedy namontovány páteřní rozvody tj. rozvod od vnitřní jednotky k venkovní a mezi skříněmi pro rozdělovače.

U centrálního vysavače mám stejný názor jako u alarmu. Zase když už se jednou staví, seká se do zdí, tahají rozvody, tak udělat rozvod i centrálního vysavače je otázkou pár tisíc korun. A jestli do budoucna už si samotný vysavač koupíte či ne, je už jen na vás. Pro mě je centrální vysavač dobrým pomocníkem a i před ženou jsem si ho obhájil. Tahat se s vysavačem do schodů a všude možně hledat elektrické zásuvky, kde vysavač zapojím a pak to zase navíjet, po čase se navíjení na vysavači rozbije, měnit pytlíky nebo po každém vysávání vyklepávat nádobku do koše, od toho se chci prostě odprostit. V domě jsem udělal dvě zásuvky - jednu v přízemí a druhou v patře. Každá je cca někde ve středu patra tak, abych od zásuvky pokryl s délkou hadice celé patro. Hadice k vysavači má délku kolem 10-11m, takže dosah je více než dostačující. V kuchyni bude ještě v soklu linky zabudovaná štěrbinová zásuvka, když budeme chtít rychle smést nečistoty v místě linky a nebude se nám chtít kvůli tomu vytahovat hadice z kumbálu. Na samotném vysavači, který bude v dílně je další zásuvka, takže tu mohu pak využívat třeba na vysávání auta ve vedlejší garáži. Výhodu vidím ještě v dalších věcech, třeba výfuk vysavače je vyveden ven, takže i přes veškeré filtry i zbytky prachu jdou mimo dům. Další věc je, že pri vysávání není hluk. Vysavač si hučí vedle v dílně a zbytek rodiny může klidně ještě spát zatím co já vysávám. Nádobka na bordel je opravdu velká a ze zkušenosti jsme ji vyprazdňovali cca jednou za dva měsíce. Filtr je samooklepávací a výměna filtru je jednou za X let. Nevýhoda je snad vyšší pořizovací cena samotného vysavače. Rozvody poskládat je opravdu jednoduché. Spoje se lepí lepidlem a za chvíli spoj už od sebe nedáte. Je důležité ale pár věcí a to, že všude používejte kolena pouze 45°. Za zásuvkou použijte zase jen 90° koleno a to z důvodu, že pokud vysajete třeba tužku, tak se v místě kolena za zásuvkou zasekne a vy ji můžete vytáhnout, neucpe vám to tak rozvod. Údajně co projde místem za zásuvkou, projde pak celým rozvodem. Také pozor na správné osazení Tkusů, aby vám proudění vzduchu šlo správně. K zásuvkám je pak ještě zapotřebí natáhnout od vysavače kabel, kterým budete ovládat spouštění vysavače na dálku. Stačí slabý dvoužilový kabel. Zásuvky se zapojují seriově, takže od vysavače k první zásuvce, od první zásuvky kabel k další zásuvce a tak dál. Výrobce nebo dodavatel vám určitě dá nějaký tištěný manuál, jak si rozvod udělat sám a rozhodně bych se toho nebál.

Na závěr bylo potřeba ještě udělat prostupy pro ventilační trubky pro digestoř a odvětrání spíže a garáže s dílnou. Všude jsem použil klasické bílé ventilační trubky o průměru 125mm. Všechny díry ve zdech a drážky jsem vyplnil od ytongu tepelně izolační maltou, kde byly díry opravdu velké, tak jsem ještě přidal kousky tvárnic co mi zbyly ze stavby, aby spotřeba malty nebyla tak velká. Velké plochy po zaházení jsem ještě přetáhnul lepidlem. V nákladech jsem se tak nějak snažil zahrnout vše, u slaboproudého rozvodu je to cena i za komponenty jako čidla, ústředna, anténa atd. U centrálního vysavače jsou to jen rozvody se zásuvkami a kabel, nikoliv samotný vysavač. Elektřina obsahuje krabičky, kabely a rozvaděč pro jističe. Topení jsem zatím neoceňoval, bude to oceněné jako celé dílo. Ostatní náklady jsou rozvody pro ventilaci, podtlakový ventilátor umístěný na půdě pro odvětrání prostoru pod deskou, vypůjčení nářadí atd. Nyní nás čeká instalace strojní sádrové omítky v celém domě. Před aplikací je nutné mít zajištěn přívod vody, jistič 32A char. C, ale z vlastní zkušenosti postačí i char. B. Vyklizená stavba, zaházené veškeré otvory po rozvodech, zasádrované krabičky pro elektroinstalaci a ošetřenou ocel, která by přišla do kontaktu s omítkou. Je doporučené natřít barvou nebo přetáhnout lepidlem. Pokud by jste ocel neošetřili, časem by se vám skrz omítku objevovali skvrny od rzi. Snad vám článek v něčem pomohl a my už se těšíme konečně na omítky. Po omítkách se celý dům úplně ,,rozsvítí" :)

V příštím článku se budu věnovat tedy omítkám, izolaci podlah, teplovodnímu podlahovému vytápění a samotná betonáž podlahy.