My jsme po pěkném pozemku pokukovali snad od té doby, co jsme spolu. Muž z vesnice pochází a je zvyklí pořád něco dělat, neposedí a ve městě je to nic moc. Já jsem sice z města ale myslím že přišel ten čas, kdy se už také nudím a mít svůj domek, zahradu, klídek, to správné vyžití... je pro nás teď to pravé ořechové :o)

A hlavně mě žene vidina splnění svého snu mít velkého psa :o) což ve městě nejde.

Hledali jsme všude různě a hodně dlouho, ale vždy něco vadilo, uteklo, nevycházelo…. Už jsme to začali vzdávat a díky narození druhého dítěte a potřeby mít rychle něco většího, jsme hledali spíš i nový byt a pomalu se vzdávali svého snu. Až jednou….. nám bylo nabídnuto se jít podívat na „něco“ co by mělo být také volné, již dlouho...

Následovalo zhrození, že to tedy ne, té práce a peněz s odstraněním, ještě je to do svahu a poblíž silnice a ani nejsou nikde inž. sítě… no ani náhodou!!!! Když už hledáme tak dlouho, tak víme přeci co chceme a jak co má vypadat a tato parcela to určitě není. A nechali jsme to plavat…

Reklama

Jenže po roce se k nám doneslo, že parcela je stále na prodej a stávající majitel musel nechat domek zbourat, protože začal padat k sousedům. Tak jsme se jeli podívat no a baráček už opravdu nestál, za to ležel, v celé své velikosti A můj sice s povzdechem ale jiskrou v očích začal zkoumat, na kolik vyjde odvoz, srovnání atd., sice zděšeně nechápu ale mám i malou radost, že bychom už konečně něco našli?

A měsíc po této návštěvě jsme se zbláznili a přehodnotili názor na tento pozemek. Přeci není až tak špatný, odvoz sutin nás prý nevyjde tak draho, elekt. sloupy jsou poblíž, voda i kanalizace taktéž, a že je to do svahu, to nějak zvládneme Takže hurá do realitky a jdeme zaplatit zálohu

Je jaro 2009 a my konečně kupujeme kus půdy a začíná se nám plnit sen.

Reklama