Střecha

Začalo se palubkami, které se postupně pobíjeli přes krokve. Ty jsem měla již natřené společně s krovem, 2 vrstvy Xyladecoru Clasik – odstín antická pinie. Taťka palubky tloukl po dohodě s klukama od spod, aby mohli postupně osazovat okapnice. Palubky se pro jistotu z horní nenatřené strany ještě nastříkali Lignofixem. Poté kluci začali natahovat folii. Využili jsme nabídky pomoci mého spolužáka, který nyní pracuje jako obchodní zástupce pro firmu, která vyrábí střešní krytinu, takže o střechách má spoustu užitečných informací a zařídil nám i skvělou slevu ve stavebninách. Doporučil nám střešní folii (kontaktní) Tyvek Solid.

Mezitím než kluci zalaťovali, což jim šlo krásně od ruky, Ondra dozdil nadstřešní část komínu a rovnou ji vyspároval, abychom už později nemuseli na střechu lézt. Při pokládce z východní strany se rovnou také osadil výlez ke komínu.Pro správné odvětrání střechy se přes hřeben udělal tzv. čepec.

V týdnu nám ze stavebnin dorazila krytina. Po dlouhých spekulacích, jaké tašky zvolit, jsme se opět na doporučení mého spolužáka (kdy doporučil svou konkurenci) rozhodli pro Röben – typ Monza plus černobronzová glazura. Výrobcem je německá společnost vyrábějící pásky Klinker. Jedná se o 2x nasvislo pálenou tašku se všemi klasickými doplňkami. Střechu z těchto tašek jsme viděli na vlastní oči a na první pohled se nám moc líbila, takže jsme v tu chvíli měli jasno.

V pátek odpoledne dorazil opět Dejv s pokrývačem na další kus práce. Dovezli střešní el. vrátek a bylo potřeba během víkendu dostat všechny tašky na střechu. Já a Ondra jsme dole nakládali a posílali tašky nahoru Dejvovi, který tašky vozíkem rozvážel organizovaně po střeše, jak si přál pokrývač. Ten už za asistence taťky začal tašky pokládat. Pálené tašky nejsou nikdy zcela dokonale stejné, je tedy dobré když střechu pokládají jedny a ty stejné ruce, ne každý kus jiný člověk.

Tašky byly již z výroby svázané po 5 ks do balíčků, takže se s nimi velice dobře manipulovalo. Kluci se neustále snažili hlídat rovinu ve všech směrech, aby vlna pěkně lícovala, což se jim myslím podařilo. V neděli, kdy se nám dost zkazilo počasí, nám i přesto přijeli na pomoc dobří kamarádi Klárka s Péťou – tímto jim ještě jednou patří naše velké díky :o).

Dlouho jsme také zvažovali jaké zvolit oplechování pro náš domeček. Tím, že klempíře známe již mnoho let, důvěřovali jsme jeho radám, že měď je příliš předražená a její kvalita již dávno není to co člověk očekává a velice často a hojně se krade, Lindab, pozink a podobné není příliš trvanlivá záležitost a tak nám doporučil klasiku – titanzinek. Z titanu jsme nakonec udělali okapy a podélné okapnice, ale oplechování komínu a okapnice ve štítu (které většina nahrazuje obyčejnou palubkou) jsou z Lindabu, jelikož by na černé krytině titan příliš zářil. Ještě se nám strašně moc líbilo plechování z Legosu, avšak zde nás odradila cena :o), ale to je opravdu skvělá kombinace vzhledu a kvality.

Což oproti původním cen. nabídkám (350 tis.), kde se počítalo pouze s betonovou krytinou Bramac, je skvělé. Všem moc děkujeme za velkou pomoc :o)