Krov a dozdění štítů

Na první schůzku s tesařem jsme vzali náš projekt domu, hned koukl na navržené řešení, s tím že nás přesvědčil, že krov je velice předimenzovaný, že rozhodně postačí menší dimenze, vypsal nám potřebný materiál a my se vydali za známým na pilu na Veselý kopec domluvit si pořez vazby. Za dva týdny bylo dřevo na krov nařezané a dorazilo nám k domečku, vše jsme zakryly igelity, aby se krov příliš nekroutil na slunci.

Stáli jsme před velkým rozhodnutím, tím že rozpon mezi nosnými zdmi je 5,2 m, měli jsme dvě možnosti, velice vysokou vaznici ve dřevě nebo železná íčka. Tím, že se nám podařilo sehnat veškerá íčka za láhev dobrého moku, šli jsme do železa – jistota je jistota, přece jen íčka něco unesou. Dle projektu byla navržena dvě 20 cm tenkostěnná íčka svařená k sobě, nám se podařilo sehnat íčka 18 cm avšak silnostěnná, což po konzultaci ze statikem nebyl žádný problém a tak jsme si je odpoledne po práci pěkně natřeli a povolali hodně pomocníků, abychom je vůbec dostali nahoru. S tím nám pomohl vrátek, konec íčka jsme položili na vrátek a tím ho vyvezli vzhůru, kluci dole pak jen íčko horní partě po vrátku sunuli – více na foto.  Poté se mezi dvě svařená íčka vyskládal extrudovaný polystyren, aby nešlo o tak velký tepelný most a na viditelné části íčka nám taťka truhlář udělal takové kastlíky, které jsme natřeli stejnou barvou jako krov  a dutá místo opět vyplnili extrudovaným polystyrenem a dnes nikdo nepozná, že vaznice nejsou dřevěné.

Po usazení pozednic a vynášecích vaznic se pokračovalo s krokvemi, které se vždy rovnou propojovali s kleštinami. Všechny kleštiny jsou na domě dvojité, mimo krokve u komínu, kam se už jedna kleština bohužel nevešla.

Veškeré krokve, které budou pohledové jsem se snažila natírat již na zemi, jelikož mám trošku obavy z výšek a přišlo mi to i praktičtější, než poté šplhat po krovu. K nátěru viditelných částí krovu jsme zvolili Xyladecor (tenkovrstvá lazura, která se do dřeva vpije, poté tedy nedojde k popraskání nátěru vlivem povětrnostní podmínek jako u silnovrstvé lazury, která je v podstatě pouze vrchní povlak na dřevu). Nátěr jsme provedli ve dvou vrstvách, třetí přijde těsně před fasádou. Zbytek krovu, který není natřený Xyladecorem jsme natírali Lignofixem Stabil proti houbám, plísním a škůdcům, což nás spoustu tesařů přesvědčovalo, že se jedná o zbytečnou práci a vyhozené peníze, že škůdce do dřeva, na kterém není kůra, nikdy nejde. Což jistota je jistota, přece jen nám ten krov ponese celou střechu nad hlavou.

Xyladecorem jsem si ve volných chvílích začala natírat i palubky, celkem 66 m².  Později jsme museli dotřít i druhou vrstvu nátěru na pohledové krokvi na garáži, kterou usadili rychleji než byla natřená.

Vzhledem k tomu, že krokve na garáž nebyly všechny zcela stejně dlouhé a jsou dobře přístupné i ze země, nezakracovali se, k tomu došlo a po kompletní montáži krovu a až se pokrývačem se vše doladilo přesně tak, aby vše vycházelo na celou tašku.

Zvolili jsme tzv. pohledový krov – selkou vazbu, každý tomu říká maličko jinak. Střecha je klasická sedlová, jednou lomená, obytná část má sklon 35 stupňů a na garáži je sklon 23 stupňů. Po dokončení krovu jsme se pustili do dozdění štítů, což musím říct je pěkně … práce. Vzhledem k tomu, že dům neplánujeme zateplovat, chtěli jsme cihly dořezat, nikoliv štít zašalovat a šikminu dobetonovat jako nám někteří radili. Věděli jsme, že to bude náročné a tak jsme si v půjčovně nářadí zapůjčili pilu Aligátor na řezání porothermu. Ovšem k našemu překvapení se pila po hodině řezání začala dusit a odmítala pracovat, pán z půjčovny nás ujišťoval, že je to nesmysl, že s ní špatně pracujeme a tak přijel na stavbu nám ukázat, jak s pilou pracovat, když viděl, že se snažíme řezat šikminy, pronesl, že na to není pila dělaná, pilu si sebral a odfrčel, takže jsme pokračovali naším starým osvědčeným způsobem, cihlu prořízli flexou – co šlo a zbytek aku pilou s plátkem na porotherm, šlo to pomalu, ale šlo to, malé kousíčky jsme dolepili dle rady tech. dozora polystyrénem a bylo hotovo.