Zdravím Vás.
Občas se na mne obrací svépomocníci s žádostí o radu či vysvětlení toho, jak matematicky funguje pohyb rosného bodu v konstrukci stěny a proč doporučuji oddělovat nosnou a tepelnou funkci obvodové stěny (nečiním tak vždy, dům je třeba vždy posuzovat jako unikát, nicméně u rekonstrukcí i novostaveb je tento způsob velmi doporučení hodný).
Několikrát jsem ke svým komentářům i k emailové korespondenci připojoval i různé grafy a odborné články, ale rozumím tomu, že mnoho svépomocníků nehoví fyzice a matematice tak moc, aby měli jistotu, že podkladům porozuměli, takže jsem si řekl, že zkusím předat význam vnějšího zateplení a jeho vliv na zónu kondenzace ve vzduchu obsažené vodní páry pomocí jednoduchého matematického porovnání.
Neberte tento příklad prosím doslova a do písmene, parametry jsou voleny tak, aby byl příklad pokud možno dobře srozumitelný, je samozřejmá taky vysoká proměnlivost na základě kolísání teplot, tlaku, vlhkosti vzduchu uvnitř i vně a ještě významnější se řada technologických a řemeslných chyb při montáži, takže dobře navrhnout fasádu nelze jen podle jednoduchého vzorového výpočtu. Usnadní Vám to ale chápání problematiky tak, jak to já předávám studentům, stážistům v mé praxi a příležitostným zájemcům o radu i náročnějším klientům, kteří rádi nakukují "do mé kuchyně". Omluvte proto trochu neodborné výrazivo, používání celsiových stupňů místo kelvinů a centimetrů na úkor milimetrů. Jsem původem křupan z vesnice a i přes mé styky s vysokoškolským prostředím (nebo právě proto) zastávám pravidlo že alespoň trochu poučený řemeslník je použitelnější než nemehlo se třemi diplomy.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Představte si jednovrstvou konstrukci tlustou 30cm (je jedno, jestli z cihly, betonu nebo nějakého prodyšného materiálu jiných tepelných kvalit, třeba balík slámy) ... prochládání od interiéru do exteriéru je přímo úměrné a tedy na každý centimetr šířky klesá teplota o stejný stupeň. Při teplotě interiéru 20°C a exteriéru třeba -10°C dojde ke kondenzaci odhadem na 12,5°C (zjednodušuji pouze pro názornost, je tam mnoho dalších faktorů) a to odpovídá zhruba čtvrtině tloušťky konstrukce, tedy 7,5 cm od vnitřku stěny. Ať je tepelný odpor stěny jakýkoli, pokles teploty je vždy o 30°C na 30cm, tedy 1 °/cm
Pokud bude mít interiérový materiál 5x horší tepelný odpor než exteriérový materiál a obou bude 15cm, naklesává nám stále teplota průměrně 1 °/cm, ale je to již tak, že v interiérovém "dobrém vodiči tepla" o 0,33°C/cm (mnohem nižší pokles teploty díky dobrému šíření) a ve špatném vodiči o 1,66°C/cm. Je to tedy v součtu 15 x 1,66°C + 15 x 0,33°C = 25 + 5 = 30°C. Tedy lze i vypočítat, jakou teplotu bude mít konstrukce v místě přechodu z cihly na polystyren, což je 20°C - 15cm x 0,33°C/cm = 20°C - 5°C = 15°C. Pokud budeme mít stále rosný bod na 12,5°C (hypoteticky), pak se nachází až za první vrstvou, druhé, který, jedná-li se o neprodyšný polystyren, do sebe vzduch s navázanými vodními parami nepropustí a tedy nebude mít kde zkondenzovat. Bude-li se jednat o vatu, na vzduch propustí, ve zmíněných 12,5°C voda zkondenzuje, ale díky difuzní otevřenosti se voda dostane na fasádu a odpaří se do okolního prostředí.
Je tedy možné konstatovat, že se vzrůstajícím rozdílem mezi kvalitou tepelného odporu vnějšího pláště a vnitřní nosné konstrukce se opravdu rosný bod posouvá směrem od exteriéru ven.
ing. arch. Martin Veber28. 1. 2021 22:51:14
Pane Lukáči, než bych se rozhodl jakkoli zateplovat, požádal bych energetika o přepočet tepelných ztrát pro dům bez dodatečné izolace. Termoomítka je spíše taková třešnička na dortu, o pár promile či procent to nějaký ten výpočet vylepší, nic moc to neumí, pokud za ní nestojí opravdu solidní tepelně izolační skladba (cihla Ecoton tl. 420mm je velmi solidním tepelným prvkem a myslím, že by celkem obstála i bez izolační omítky). Mějte na paměti, že tepelnou ztrátu domu určuje nejen zeď, ale také okna (součinitel prostupu klidně i 8x horší), podlaha (mnohdy i 2x horší) nebo střecha či strop (ty také bývají často tepelně poddimenzovány). Když to někdo přepočítá a Vám vysvětlí, možná zjistíte, že dělá-li plocha stěn třeba jen čtvrtinu plochy celé obálky a zhorší-li se její termické vlastnosti nezrealizováním celé skladby třeba o 10%, náhle se jeví celkové zhoršení jen dvouapůlprocentní. Právě se dopouštím přílišného zjednodušení, ale ve Vašem případě, s necelými 6kW ztrát, bych se fatálního zhoršení moc neobával. A pokud se rozhodnete izolovat, potom bych preferoval difuzně otevřený plášť, třeba s vatou, třeba jen na nejchoulostivější části objektu, třeba ve spojení s dalšími příjemnými efekty (třeba lehký obvodový plášť z nějakého efektního materiálu). Opatlání domu polystyrenem a perlinkou není jediný způsob, jak domu zlepšovat vnitřní klima.
Zak3. 6. 2024 16:04:49
Dobrý večer pane Vebere, bylo by možné se s Vámi nějakým způsobem spojit přímo? Našel jsem tento zajímavý web, ale teprve zjišťuji jak to celé funguje a jestli je možné kontaktovat někoho přímo. Mám dotaz ohledně rekonstrukce objektu a právě zlepšování tepelně izolačních vlastností. Děkuji za jakékoli další info. Pro případ, můj WhatsApp +447552727645, děkuji Čermák.
ing. arch. Martin Veber3. 6. 2024 23:27:43
Dobrý den, napište mi na e-mail martin.veber@gmail.com, pomohu rád.