Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy

Autor: Majky & L.A. (19 příspěvků)
31. 5. 2020
2 komentáře
Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy
Příspěvek stavebníka
Jak začít... Začněme třeba od začátku.

Začátek

9. dubna 2020. Věci se začaly dávat do pohybu rychlostí bolavého zubu, tzn., jako když člověka bolí zub a musí na pohotovost. Nechcete tam, ale víte, že se vám pak uleví. Čekalo se ještě na dořešeni vody, kanalizace a příjezdové cesty. Tento komický příběh si můžete přečíst v  článku "Příjezdová cesta a IS aneb i mistr tesař je vůl". Zajímavé čtení o tom, jak smůla je můj vlastní bratr. Po roce, co se vůbec, ale vůbec nic nedělo, byl poslední měsíc, jako čekání na ženu v porodnici. Přešlapoval jsem, nervozita by na mě vyprala 3 pračky a já samou netrpělivostí, kdy se to konečně rozjede, vymýšlel válečnou strategii výstavby. Snažil jsem se do posledního detailu vymyslet plán návaznosti prací tak promyšlený, že teorie relativity by proti němu byla leporelo pro děti.

Skok v čase

Přeskočím teď o měsíc dopředu, kdy se parta chlápků s vervou pustila do IS a hlína lítala všude jako nafta na ropných polích. Nemohl jsem se dočkat, až mi první bagr a mix rozrajtujou zahradu. Když jsem tak pozoroval týpky, jak jezdí dumperem sem a tam, prolítla mi hlavou myšlenka, zda se fachmanů zeptat, jestli by nebyli tak ochotní a nesrovnali mě, tedy pozemek. Šílenost. Tehdy jsem si myslel, že jde o to tady trochu štrejchnout, poplácat a je to. Takový, no řekněme, 1-2 tatry a může se začít stavět. Všechny domy okolo měly jámy, které vypadaly spíše jako latrína obra z pohádky. Na co porboha? Stačí to přeci jen lehce srovnat a kopíroval přirozený spád svahu. Jsem si myslel...

Business

Počkal jsem tedy, až budou mít kluci sváču, což nebylo těžké, protože oddychová přestávka kopírovala délku práce, tedy každých 10 min. Rovnou si to namířim k typanovi, co vypadal, že to tu vede. Jelikož měl čisté věci a ruce, usoudil sem, že to bude vůdce, ale je pravda, že jsem se mohl splést s člověkem, který tam dělal cokoliv jiného. Všichni vypadali totiž jako management firmy na tenisky, ale zrovna jsem se trefil . "Přijďte zítra a domluvíme se." O.K. Píši tedy archeologům, aby se kdyžtak přijeli mrknout, kdyby neměli nic lepšího na práci. Za 5 minut odpověď, že přijedou. Připadá mi, že mají přilepený obličej na monitoru a čekají, až jim nějaký chudák napíše a pak se mu smějí. Nic, jde se na kutě, snad tím vzrušením usnu. Dalšího rána si to pálím na pozemek, kde mají chlapi akorát přestávku. Dobrý. Namířím k týpkovi ze včerejška a když mu po páté přepapoušuju, co bych chtěl a kde, popadl vak s nivelačkou a že se jde. Kdyby mě v tu chvíli někdo viděl, můj výraz by připomínal může po vyvrcholení, až mě bolely koutky.  Došli jsme na nejvyšší roh pozemku v budoucím místě relativního rohu domu, kde si pán píchnul nivelačku na nožky, vzal pípák a šlo se měřit do zdánlivě nejnižšího rohu. Tam se tak nějak ještě nezdálo převýšení nikterak velké. Zkuste si tipnout, něž budete pokračovat dále, kolik bylo na fotu „jedem“ převýšení. Máte tip? Tak pokračujme.

Reklama
Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy

Hluboké polknutí příšlo o chviličku později, když se metrová tyč s pípákem rozezněla už po 180 cm od nivelačky (tzn., že po 180 cm bylo převýšení 1 m). Brada mi spadla někam do Jižní Ameriky a vize o uplácání a 1-2 tater hlíny vzala za své v jedné mikrosekundě. Zhruba v polovině virtuálního domu jsme byli na převýšení 1,9 m.  Mozek přestal reagovat na okolní podněty, dech slábnul a tlak rostl. V dálce jsem pouze slyšel, jak se mi pán snaží zvednout náladu a říkal něco o skvělé teplotě pro vinný sklípek. Blbec. Když jsem opět začal vnímat, byli jsme na konci protilehlého rohu budoucího domu a pípák ukazoval 2,85 m převýšení. Čekal jsem od pána ještě nějaký trapný vtípek, ale pouze suše odpověděl. "Tak co chlape, máme tu hrábnout?" Stále jsem měl pouze otevřenou pusu a vypadal jako někdo s duševní poruchou. "Takhle…“ dodal. „Počítejte tak 2-3 dny práce. Vezmu na to 2 dumpery a velký bagr s metrovou lžící, to bude hned. Dělal jsem už horší svahy, chce to jen vymyslet, kam s tou hlínou.“ Hlínou??? No jo hlína z výkopu. Do dneška mě nějak nenapadlo, že ta hlína se bude taky muset někam dát. Kolik ji ale vlastně bude? V=a*b*c/2 (jelikož je to ve svahu a máme tu suma sumárum... dopr... Bezmála 200 m3 hlíny a z toho tak 150 m3 jílu, co neudáte ani člověku, co neví, co jíl je. Chtěl jsem polknout, ale nějak mi došly sliny.  Beru si od pána telefon s tím, že mu druhý den zavolám a domluvíme se. Večer ještě píši archeologům, že se výkop odkládá. Bez odpovědi.

Světlo na konci tunelu

Noc byla dlouhá a bezesná. Doma jsem v noci vyšlapal do koberce cestičku. Nerudovská otázka mi nešla z hlavy. A od nezákonného nápadu zavést hlínu někam v noci do lesa a dělat, že o ničem nevím, až po legální, avšak nejdražší variantu, uložit jíl na skládce. kde se dá počítat s cifrou okolo 70 tis.Kč, jsem se smířil s tím, že stavět prostě nebudu. Ráno v 8 hod. telefon. "Tak jak šéfe? Pozítří bysme se na to mohli vrhnout." Opět jsem upadl do hluboké deprese. "Zatím z toho nic nebude, nevím kam mám dát ten sajrajt, aby mi ještě něco zbylo na barák." "Aha. OK, tak pak dejte kdyžtak vědět." Jasně, až prodám jednu z ledvin a budu mít na odvoz, tak zavolám. Po obědě, když sem chodil jak tělo bez duše a manželka to vzala jako podezření, že mám jinou ženskou, mi začal zvonit telefon. Bylo to akorát ve chvíli, kdy se manželka začala nadechovat s tím, že povede zhruba ½ hod. monolog o věcech, které postrádají nějaký smysl. Přece jen trocha štěstí. Byl to soused. Tedy soused, co má pozemek naproti asi 300 m ode mne. Že mu chlapi říkali, že budu zařezávat svah a jestli tu hlínu nechci, tak mu jí můžu složit u něj. Ale jo 2-3 tatry taky pomůžou, proč ne. Zavolám bagristům a dám vědět. Domluveno na pozítří s tím, že u toho pro zajímavost budu. Opět píši román pro archeology a překvapivě suchá odpověď, že se tam někdo zastaví. Už s nima není taková sranda, jako na začátku. No ty mi to dají sežrat. To si tam určitě najdou nějaký šutr a budou tvrdit, že je to noha Yettiho. Uteklo to jako voda a den D započal. Telefon, v 9hod. na pozemku. Na podvalu přijely 2 dumpery a velký bagr. Nechápal jsem, na co je potřeba 2 nakladačů, co budou odvážet pár koleček hlíny, ale byl jsem rád, že se něco děje. Lžíce zaplula do hlíny jako do rozteklého másla. Bagrista ještě prohodil uštěpačnou poznámku, že doufá, že tu nebudou takový balvany, jako vedle, kde našli 7t balvan, co mu zničil malého bagříka, a už hlínu futroval na dumpera. 2 lžíce a nakladač byl plný. Přijel druhý, zase hrábnul a 2. nakladač odjížděl. Zhruba po 20 minutách mi prolítlo hlavou, kolik toho tedy vlastně odvezou, když už jsem viděl, jak nakládá 8. dumpera a bagr pořád hloubí a nevypadá, že by přestával. Najednou mi na rameno klepe soused: "Tak co, za chvíli to budete mít srovnané. Já už s tím srovnáním bojuju 5. den a všechno je špatně. Soused má plot na mém pozemku, a to, co jsem měl už zařízlé, jsem musel zase srovnat, protože bych jinak z oken koukal do jílu. Druhý soused mě udal, protože jsem nad nimi 2 metry a hlína mu padá na pozemek. Nenudím se." Vážně mi zvedl náladu. Najednou se ale ozvala rána. Jeden z dumperu najel plně naložený do ďolíku a převrátil se (viz. Foto).

Reklama
Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy

Vypadalo to děsivěji než to doopravdy bylo. Měl štěstí, že nespadl do ďoury, co byla pod ním. Vytekla hydraulika, svléklo se jedno kolo a šofér se praštil o konstrukci do hlavy, zaplať pánbůh ho to nepoznamenalo. Takže se práce opět přerušila a pokračovat se prý bude zítra. No, mně to až tak nevadilo, aspoň jsem měl chvíli na pokec se sousedem o hlíně. Výsledek mi opět vehnal úsměv do tváře. Soused se chytal srovnat pozemek o velikosti Jižní Ameriky, takže moje hlína byla jen kapka v moři. Problém je vyřešen! Prostě mezi nebem a zemí něco je, to ať mi nikdo netvrdí. Ámen! Mezi tím se objevila silueta Indiana Jonese. Velmi příjemná paní z archeologického ústavu. Udělala si pár fotek, kopla semhle a támhle. a že jede. Kdyby nepozdravila, ani bych nevěděl, že tam byla. Dalšího dne se opět práce rozjela až do finální podoby a díra jako do státního dluhu byla hotová. Moc hezký pohled. K nenabažení. Je to sice prostě jenom ohromná ďoura, ale pro mě je to naprostá euforie. Po 3 letech čekání a výměny názorů na SÚ, kdo tu je vlastně vůl, je to nepopsatelná radost. Nejraději bych si do té díry vlezl a už bych z ní nikdy nevylezl. Manželka naznačovala něco podobného.

Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy
Reklama

Ještě téhož večera mi přišel „diplom“ že jsem neohrozil kulturní dědictví, a že toho Yetiho tam nenašli, takže na to mám  úřední štempl.

A jedeme dál

Další den proběhl rychlý telefonát s geodetem a zaslání situačky se zakl.pasy ve formátu .dwg, aby nemusel nic znovu překreslovat. Kdo ví, o čem je řeč, může mi to vysvětliv v komentáři. Prostě tohle mi řekl, já udělal. A ano, pokud by mi řekl, že si mám uříznout nohu, tak to prostě udělám. Den napozítří mi pan zaměřovák napíchal 4 kolíky do moji krásné dírky a odjel s tím, že přijede až budou vylité pasy a pak, až bude stát dům. Po zhlédnutí zaměřené polohy domu mne opět polilo horko. Na papíře vypadá prostě všechno jinak. Když jsme bagrovali zářez, udělali jsme si podle situáku a pásma hrubý odhad, kde ten dům asi jako bude +1,5 m odskok. No jo, jenže my jsme se chytli krajů pozemků, abychom měli zářez souběžný s pozemkem a tak nějak jsme zapomněli, že dům je lehce na koso ke krajům, takže teď byl u jednoho rohu odskok od naměřeného rohu 3 m a u druhého 30 cm. No já se na to... Takže tu hlínu, co jsem odvezl, budu zas někde později shánět na zasypání. Pokud tohle není štěstí, tak už nevím co, ale na banální chyby není čas. Raději jsem si ještě ten den udělal s odstupem 2 m od naměřených rohů pomocné kolíky, na každý roh 2 tak, že když si mezi nimi natáhnu provázek dostanu kdykoliv kontrolu, kde mám rohy domu i s uhlopříčkou.

Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy

Řekl bych, že je to praktičtější, než lavičky. Myslím, že jsem se inspiroval od někoho zde na svépomocí. Kolíky nepřekáží, jako lavičky a místa je okolo dost. Konec. Další článek by měl být o pasech a desce. Ale… No… Uvidíme.

Náklady

Název položkyCena
Srovnání pozemku
40 000 Kč
Celkem40 000 Kč
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Majky & L.A.
Majky & L.A. (19 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací