Poslal mi detailní plány čtyřpodlažního domu Pod Bruskou na Malé Straně, tedy v místě, kde chodí denně tisíce turistů zrovna z Pražského hradu a tato budova v čelním pohledu by byla první, co by viděli po sejití ze hradních schodů. Plány jsem prostudoval. Hranatá budova na první pohled nebyla zcela vhodná na tak zásadní předělání na oblé tvary tváře. Muselo by se hodně bourat a stavět mnohametrový oblý převis do ulice a památkáři by to jistě nedovolili. Přesto jsem tomu architektovi svůj návrh ve stylu Humanic Houses projekce poslal. Nikdy mi ale neodpověděl. Dnes si ale myslím, že by to bylo sice náročné, ale technicky možné. A byla by to velká turistická atrakce.
Karel IV. vs. Tutanchámon
Po této zkušenosti jsem si uvědomil, že dům krále bude mít v Evropě větší šanci než dům Tutanchámona, který by měl spíše komerční význam pro Egypťany. Dům krále má výhodu, že když se staví třípodlažní dům, tak třetí patro se dá využít jako koruna a menší okna v koruně by mohla působit jako drahokamy zasazené do koruny a přivést světlo do tohoto podlaží. Další výhoda krále je, že může být vousatý. Dlouhé vousy kryjí krk, který zapadá a nebyl by tudíž nutný převis, který by byl náročný.
Dům krále si vlastník může omítnout a natřít barvami, jaké zvolí za vhodné. Já jsem se rozhodl pro tmavě hnědé vlasy a plnovous. Hnědá barva zapadá do okolí a není tolik křiklavá. Tím pádem má dům větší šanci dostat stavební povolení. Na zadní straně třípodlažního domu je možné uplatnit tematiku hradu ve stylu Hladové zdi a před vstupem přidat též sochy lvů. Česko je zemí se silnou historickou tradicí a spoustou středověkých památek. Též existuje velké množství pohádek s králem nebo s rytíři, a proto tento model zapadne do krajiny. Stavím v německé vsi Karlshöfen, což znamená v češtině Karlovy Dvory. Už svým jménem Dům Karla IV. do vsi bude zapadat. Jelikož jsem jediný, co staví s třemi patry a oválnou stěnou, stane se snadno symbolem vesnice, něco jako místní radnice. Král Karel IV. byl králem českým, ale také králem německým a tež císařem Svaté říše římské. Ves byla sice pojmenována zřejmě po Karlu Velikém, ale protože tam budu bydlet já a jsem českého původu, bude to Karel IV., nejslavnější český panovník.
Stěhování do Německa a nový impulz
Po 5 letech v Irsku jsem přišel o práci, protože nadnárodní firma zavřela v Irsku celou pobočku. Protože jsem uměl plynule německy, chtěl jsem tentokrát zkusit štěstí v Německu. Přestěhoval jsem se s partnerkou do Brém poblíž Hamburku a našel si po měsíci a půl práci. Zhruba 5 let jsem myšlenku Humanic Houses nechal ladem a neuvažoval nic modelovat či stavět. Až v roce 2018 jsem dostal e-mail od jednoho francouzského architekta, který studoval rok na univerzitě architektury v Praze v rámci Sokrates stáže a nějak se přes komunitu dozvěděl o mé výstřední myšlence. Ozval se mi na Facebook a chtěl zveřejnit mé modely ve své diplomové práci, která se zabývala antropomorfními stavbami v průběhu celé historie lidstva a otázkou, co motivovalo jejich tvůrce a stavitele stavět ve stylu lidské tváře. Antropomorfní znamená stavba, která se podobá člověku, či částem lidského těla, tedy nejen hlavě. Jeho diplomovou práci, kterou nahrál na internet, jsem si celou přečetl, i když byla ve fracouštině. Humanic Houses byly pro jeho diplomku počáteční a hlavní inspirací. Po jeho kontaktu jsem byl motivován k uskutečnění opravdové stavby. Nechtěl jsem tu myšlenku nechat jen v podobě 3D modelů. Začal jsem v okolí Brém hledat pozemek.
Zpočátku jsem chtěl pozemek v okolí 10 km od mé práce, abych mohl jezdit na kole a nebyl závislý na autě, ale ceny stavebních pozemků se zrovna v tom období bohužel zvedaly mnohonásobně rychleji než platy, jako všude v Evropě. Brémy jsou o trochu větší než Brno a pozemky v bezprostřední blízkosti buď nebyly vhodné svou velikostí nebo cena byla přehnaná. Hledal jsem takový, kde by se mohlo stavět pokud možno se 3 patry s rovnou střechou nebo alespoň se 2 patry a malým sklonem šikmé střechy. Projížděl jsem v létě okolní vesnice a ověřoval nabídky. Skoro všechny pozemkové plány měly hromadu omezení a dalo se tam stavět jen krabicový dům s jedním plným podlažím plus sedlová střecha. Diktovali též barvy obezdění a barvu střechy. Některé vesnice mi též nevoněly s kravíny v bezprostřední blízkosti. Poté, co jsem objel několik vesnic, přišel mi v úvahu jen jeden pozemek, kde se podle pozemního plánu dalo stavět bez velkých omezení v novém sídlišti s novostavbami. O pár let předtím sice existovala omezení pro daný pozemek na počet pater a typ střechy, ale radní vesnice podmínky plánu změnili, aby nalákali nové stavitele. V plánu byla jediným omezujícím parametrem výška budovy a to 8, 5 m. Propočítal jsem si to a otestoval na modelu a řekl si, že by se to dalo postavit se třemi patry. Cena byla příznivá a to i s kanálovou přípojkou za 30 tisíc euro a velikost pozemku dostačující - celkem 80 0m2. Partnerka s výběrem pozemku souhlasila a podporovala mě ve stavbě mého snu. Jen se mi nelíbilo, že vesnice byla 40 km od Brém se složitým autobusovým a vlakovým spojením, tudíž bylo nutné přijmout, že můj život bude záviset na denním dojíždění autem.
Galerie
Sdílet 
