Jak jsem budoval retenční nádrž a proč plast nestačil, vyřízení dotace modrá úsporám svépomocí

S pomocí dotačního programu "Dešťovka" jsem se pustil do pořízení retenční nádrže. Moje spotřeba vody kvůli zalévání vzrostla o 50 m³ ročně, což je už docela znát. Zvolil jsem proto podzemní, plastovou, žebrovanou samonosnou nádrž se vsakem, který by odváděl přebytečnou vodu zpět do zahrady.

Podle výpočtu na základě plochy střechy (120 m²) a srážkové mapy pro naši lokalitu vyšel minimální objem nádrže na 4 m³, což je také hranice pro získání dotace. Já jsem ale zvolil raději 7m³, abych měl vodu i v obdobích bez deště. Známe to – když rostliny nejvíc potřebují vodu, tak se obloha rozhodne pro týdenní sucho.

Vyřízení dotace – svépomocí nebo „na klíč“?

Dotaci lze vyřídit svépomocí – pokud systém využíváte pouze na zalévání, není potřeba projektant a odborný posudek si můžete zpracovat sami. Existují vzory posudků i žádostí, podle kterých to zvládne i běžný kutil. V příloze přikládám posudek zpracovaný projektantem, který poslouží jako šablona.

Já osobně jsem zvolil pohodlnější cestu – využil jsem nabídky od prodejce nádrže, který zajišťoval vyřízení dotace i posudek "na klíč". Cena byla 6 000 Kč a výhodou bylo, že jsem nic neplatil dopředu – vše až po schválení dotace. To mi přišlo rozumnější než dávat peníze projektantovi bez jistoty, že dotaci vůbec dostanu. Navíc ceny projektantů nejsou o moc nižší.

Akceptace dotace a začátek realizace

Po schválení žádosti a obdržení akceptačního dopisu od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) jsem začal realizovat. Jakmile máte dostatek faktur, můžete požádat o proplacení dotace – SFŽP vám uhradí 50 % nákladů, maximálně však do výše schválené dotace (u mě to bylo 30 150 Kč).

Pozor při nákupech přes internet – nestačí mít jen fakturu nebo objednávku. Je potřeba doložit i doklad o zaplacení: u platby převodem třeba výpis z banky, u dobírky pak potvrzení od dopravce. Jinak vám tyto položky neuznají.

Výkop, osazení nádrže a drenáž

Bagr vyhloubil jámu pro nádrž – 280 cm hlubokou – a další jámu pro plastový vsak, hlubokou cca 250 cm. Na dno jámy jsme dali 20 cm jemného štěrku, důkladně zhutnili pěchem a usadili nádrž. Poté jsme nádrž začali napouštět vodou do výšky postupného obsypávání a současně ručně obsypávali štěrkem, hutnili palicí. Kolem vsaku jsme podle návodu výrobce použili kamennou drť a celý systém zabalili do geotextilie.

Po propojení vsaku s nádrží KG potrubím jsme zbytek výkopu dosypali štěrkem, nasadili prodloužení a poklop. Následovalo dorovnání terénu zeminou a výkop příkopů pro vedení od okapů.

Zeminy se odvezlo odhadem 60 tun – s tím je potřeba počítat. Pokud nemáte využití, může se výrazně prodražit její likvidace. Mně se naštěstí podařilo domluvit s obcí a zemina posloužila na dorovnání veřejného prostoru, takže ušetřeno.

Zkušenosti s filtrem, nátokem a montáží

Použitý filtr se osvědčil, ale tzv. "gajgr" (revizní šachta s mřížkou) příliš nefungoval. Původní plán s tichým nátokem a pevným těsněním filtru na KG trubku se ukázal jako nedomyšlený – při potřebě vyndání filtru byla manipulace komplikovaná. Filtr jsem tedy připevnil na popruhy – bez pevného uchycení, snadno se vytahuje a čistí.

Tichý nátok jsem zrušil úplně – pokud nemáte nádrž hned vedle ložnice, není nutný a jen překáží přístupu.

A pak to přišlo... nádrž se skrčila.

Ano, i když byla nádrž osazena přesně podle návodu, začala se po několika týdnech deformovat. Po deštích sedla zemina, tlak 100cm vrstvy půdy nádrž částečně stlačil a povrch nad ní se výrazně propadl. Nádrž přitom měla být samonosná, určená pro zatížení osobním autem, bez nutnosti obetonování.

Momentálně řeším reklamaci s prodejcem a plastová nádrž půjde ven. Na její místo přijde betonová, samonosná 10m³. Betonová varianta se usazuje do připraveného výkopu s podsypem, na místo ji přiveze nákladní auto (délka cca 10 m), jeřáb ji spustí, přilepí se víko na pěnu, nasadí komín a hotovo. Bez obetonování, bez rizika deformace.

Kdybych věděl, jak jednoduchá je instalace betonové varianty, do plastu bych nešel. I bagrista mi řekl, že zkroucených plastových nádrží už vyndaval víc než dost.

V dalším pokračování se dozvíte, jak dopadla reklamace plastové nádrže, zda prodejce dostál svým slibům, a také jak proběhla instalace nové betonové nádrže. Možná se také potvrdí slova jednoho zkušeného vodohospodáře, který mě varoval, že „reklamaci retenční nádrže vám nikdo neuzná, i kdyby z ní teklo jako z děravýho hrnce“.