4. Uhutnění podkladu, kari sítě, šalování a betonování desky

Další den se začalo bednit pomocí použitých DOKA desek, které nám půjčil kamarád. Půjčili jsme nivelační laser, koupili vázací drát s bužírkou, hřebíky dvou velikostí k upevnění desky do spár (každá spára ztraceného bednění je jinak široká), dobili AKU vrtačku, sbalili kladivo, mafl, vruty a šli na věc. Dělali jsme to ve třech, což bylo ideální. Já vše upevňoval a spojoval, druhý držel, než se deska přichytla pevně a třetí přeměřoval laserem. Ve třech jsme měli 76 m bednění hotové za 3,5 hodiny. Do desky jsem vždy udělal v půlce a ve spojích vedle prken vrtačkou dvě díry, protáhl drát, upevnil ho k roxoru, přes větší hřebík kroucením dotáhl drát a hřebík pak zapřel o beton (aby se drát tlakem betonu nepovolil).

Dále se objednalo 30 m³ betonu do desky spolu s pumpou a mohla začít betonáž. Byla to taková hurá akce a nikdo jsme to nikdy nedělal. Půjčili jsme vibrační lať a čekali v deštivém a větrném počasí na příjezd mixů. Na celou betonáž jsme byli 4, ale stačí bohatě 3. Jeden obsluhoval pumpu, druhý hrabě a třetí stahoval latí. Nakonec jsem to celé přejel vibrační latí (byla 3 m dlouhá, což bylo fakt zbytečně moc) a bylo hotovo.

Sehnal si 4m stahovací lať nebo udělal ještě delší, abych mohl jet po okrajích bednění a stahovat fakt do roviny. Půjčil bych max. 2m vibrační lať (šlo by i bez ní) a na závěr bych alespoň kraje přejel hladítkem (kvůli vibrační lati vyběhlo nahoru dost kamínků - hned po betonáži si toho tolik nevšimnete, objeví se až „mléko“ v betonu trochu vyschne), takže jsem je pak musel strhávat betonovou dlažební kostkou ostré kamínky. Životně první deska ale ve finále vypadá dobře, tak uvidíme při zakládání cihel, jestli budou nějaké větší nerovnosti. Pak deska zrála a po 3 týdnech se pokračovalo. Mezitím jsme domluvili termín založení stavby od Porfixu.