Osazování JAP pouzder - část 18.

JAP pouzdra jsou s novou a starou kolejničkou. U starých je údajně problém s obložkami, když jsem poptával dveře, tak mi to paní říkala. Nová kolejnička je do obloučku. Já měl ale nové kolejničky, takže no problem. Sestavení pouzdra sem dělal sám, je dobrý dělat to podle návodu, že si člověk položí pouzdro na zem stranou, kam se vsouvá kolejnička, protože to šlo ztuha. Příště bych ji lehce natřel tekutým mýdlem. Osazovali jsme pouzdra na hrubou podlahu. Smetáčkem a vodou jsme už předem očistili stavební otvor i pozdro, později kvůli tomu, aby dobře přilnula pěna. Dával jsem pozor, aby ytong nevyčníval za pouzdro směrem do budoucího průchodu kvůli betonování podlahy a dilatacím. Na osazování jsme byli dva, v jednom je to peklo. Potřeba bylo laser na stativu, nízko exp. pěny a dřevěné klínky. A nějaký zbytek ytongu a lepenky na vypodložení. Do předem připraveného stavebního otvoru jsme pouzdro postavili na zem a vypodložili předem naměřenými kusy ytongu desítkou (stejná tloušťka jako příčky) položenou na ještě extra vrstvu lepenky na volno. Modlil jsem se, aby stavební otvory seděly. A seděly. Na krabici u každého JAP pouzdra jsou tyto stavební rozměry pouzdra uvedené, takže stačí umět číst.  Vágris je na pouzdru vyražen, ale není zrovna vidět, tak jsem ho objel lihovkou a otřel prstem a hned to bylo vidět. Laserem jsme to změřili, lehce vyklínkovali, dovyrovnali, pak vodováhou přeměřili všechny úhly. Pak jsme důkladně rozprašovačem s vodou navlhčili obě plochy - jak pouzdro, tak ytong. Pak už jsem jenom po částech pěnil. Celé pouzdro drží víceméně na pěně. Na pouzdrech jsem předtím vybočil drobné hliníkové kotvy, aby se pěna dostala i pod ně. Nakonec se pěna nechala jenom vytvrdit a hurá, bylo pouzdro. Klínky ven. Co bych udělal jinak příště: