chtěla bych se podělit o zkušenosti při stavbě silnice, respektive sjezdu z hlavní silnice. Zábor stavby je 106m2. Firma mi stavbu (bez projektu) spočítala na celkovou cenu 141 086Kč. Stavbu jsme ale svépomoci zvládli na pouhých 25 300Kč ! :-). Ušetřili jsme tedy více než 115 000Kč. Mám obrovskou radost. Získat stavební povolení nebylo nic težkého, ale jelikož pozemek budoucí silnice vlastní více lidí, tak bylo nejtežší se s nimi domluvit. Opravdu to nebylo vůbec jednoduché. Nakonec došlo i na právníka. Toto hašteření nás nakonec stálo několikaměsíční zdržení. Nakonec jsme to s manželem vyřešili tak, že jsme jim nabídli, že úsek 16ti metrů, jenž jsme potřebovali k získání stavebního povolení ke stavbě samotného domu, postavíme na vlastní náklady a do budoucna po nich nebudeme vyžadovat finanční vyrovnání. S tím samozdřejmě souhlasili všichni a bylo po problému. A proč jsem to sem napsala? Pokud by se někdo z vás dostal do podobné situace, spolumajitelé vám budou házet klacky pod nohy, čtěte dál, protože stavba se dá postavit opravdu za pár tisíc a ve finále na tom ještě ušetříte. Kdybychom do té stavby totiž šli spolu s ostatními, tak by stavbu samozřejmě prováděla firma a náklady by byly astronomické. Úsek, který jsme nyní stavěli, byl dlouhý pouhých 16m. Celková délka silnice, kterou by případně firma stavěla je cca 70m.
Jak tedy stavba probíhala?
Nejdříve geodet vytyčil stavbu. Bagr strhnul ornici a nechali jsme provést zkoušku unosnosti pláně, která mimochodem dopadla úplně špatně. Manžel do výkopu zapustil nějakou hadici kvůli tomu, až k nám potahnou elektřinu, tak aby se jim lépe pracovalo a nemuseli dělat protlak, a místo uložení hadice jsme označili. Položili jsme 150ku geotextílii, na místo kde se bude dělat opakovaná zkouška únosnosti pláně jsme vyztužili betonovými zahradními obrubníky, které kdosi vyhazoval a doufali jsme že to tentokrát klapne. Dále jsme nechali navést 30t hrubšího recyklátu který jsme důkladně zhutnili. Pak se dělala znovu ta zkouška, která dopadla mnohem lépe, ale pořád to nebylo ono. Po konzultaci a upravení projektu s panem projektantem, jsme mohli požádat o zaslání výsledku testu, a pokračovali jsme dál. Následovalo betonování obrubníků. Jelikož na stavbě nemáme ani elektřinu ani vodu, beton jsme si vždy připravili doma na valník. Vím, zní to hrozně, ale nebylo to tak příšerné jak to zní. Hotový byl zhruba za hoďku a kousek a už jsme frčeli na stavbu, kterou máme asi 5km vzdálenou. Dělali jsme opravdu hodně suchý beton, aby těžké sto kilové obrubníky udržel a nebortil se pod nimi. TIP: pokud budete muset někdo také stavět z těch těžkých 20cm silničních obrubníků, nakupte si ty 50cm dlouhé! Ušetříte si spooooooustu práce a nervů. Ty metrové jsou za prvé hrozně těžké (100kg) a za druhé se špatně rovnají, opravdu hodně špatně. Rozhodně na ně potřebujete být dva. Kdež to na ty půl metrové stačí jeden chlap a rovnají se velmi dobře. A ještě dodám, že není potřeba kupovat ty drahé ohnuté obrubníky. Vystačíte si s těmi půl metrovými, které skládáte do tvaru který potřebujete. Ve finále to vypadá skoro stejně, a ušetří to dost peněz. Obrubníky jsme dělali (teda chlapy dělali) asi tři dny, každý den jeden valník, každý den kousek.. Potom se nechal navést další betonový recyklát 45t, jemnější frakce, který se po částech opět hutnil. Navrch měla přijít zámková dlažba, protože jsme ji minulý rok získali za pár korun a hlavně jsme věděli že ji zvládneme položit sami. Na poslední chvíli nám ale volal týpek z recyklační firmy, že jim tam přivezli asfaltový recyklát, a že je moc pěkný a že prý bude brzy pryč, tak prý jestli ho chceme. No udělal nám opravdu prima cenu a tak jsme nadšeně souhlasili a nechali navézt dalších 30t asfaltu, který bobek zase rozvozil a manžel zhutnil. Silnice jako taková je tedy hotová, žádná věda v tom nebyla:) Teď ještě musíme upravit zeminu kolem stavby, aby to také nějak vypadalo, a uvidíme jak bude silnice vypadat po létě. Doufáme že se to dobře zpeče, a pokud ne, budeme to muset nechat zalít nějakou směsí na asfalt. Každopádně manžel na to autem najel hned druhý den po udusání, a říkal že to drží dobře. Žádné koleje tam neudělal, tak snad to bude cajk:) Teď nás čeká osazení dopravními značkami a hurá na stavební úřad, dodat potřebné dokumenty a budeme čekat na kolaudačku:) Přikládám fotografie, ale berte to tak, že to ještě není úplně 100%, jak říkám, ještě to musíme trochu "učesat" aby to i vypadalo hezky. Bože můj, já jsem tak ráda že už je to hotové! Takových nervů mě to stálo :-D A teď hurá, jedeme dááál.
Sdílet 
