Krov, dozdívání štítů - část 10.

• dozdít mezi krokvema pomocí věncovek a extrudovaného polystyrenu
• dozdít oba štíty na kraji domu
• dozdít štít uvnitř domu, který nese sředové vaznice
• nanést zbylé cihly, které jsme již nestihli dát nahoru jeřábem (ca asi 2 palety cihel)
• umístit 3 palety na kleštiny na každé straně domu, aby se dalo pak nahoře zdít pohodlně

Takže postupně a většinou sám s malu pomocí od táty a kámoše jsem se do toho pustil. Nyní už bylo snadné chytit se krokví a dozdívat 1 cm pod ně (pro vnější štíty), aby bednění a palubky hezky dosedly na krokve. Pro vnitřní "štít" jsem nezdil až pod horní hranu krokví, ale nějaký 2 cm úplně pod krokve, aby se mezi krokve pak vešla zateplovací vata. Aligátor byl zlatej, jenomže věncovky o délce 50 cm nebylo lehké uříznout do úhlu rovně, protože čepel aligátora má pouze 42 cm. Tedy pokud řežete věncovku postavenou na kratší stranu zeshora. Mezery mezi krokvemi byly různé, od 60cm až do nějakých 80cm, takže se mi později osvědčilo nejdříve zkrátit věncovky na tuto šířku krokví (tím pádem byly věncovky max 40cm široké) a pak řezat pod úhlem po podélné straně věncovky a tím pádem byl řez o dost přesnější, nicméně náročnější byl začátek, kdy se muselo víc tlačit, aby se pila zařízla. Ale fungovalo to. Věncovky jsem lepil na dry fix od porothermu a za věncovku umisťoval 6cm XPS s tím, že mezi pozednicí ještě vznikly 1-2 cm, který později možná ještě vyplnim vatou nebo nechám dýchat (zatím nevím, na rozhodnutí je čas). Celý to byla piplačka, ale největší kolem prostoru středových vaznic a pozednic. Tam první obezdění trvalo třeba půl dne, protože jsem pořádně nevěděl jak na to. Některé vyřezané cihly připomínaly řezbářství. Chtěl bych vidět jak se s tímhle jako já piplá stavební firma. Jinak kolem středových vaznic jsem používal kombinaci termomalty a nízkoexpanzní pěny, kdy jsem dal na vaznici přímo cihlu nebo trochu podmaltoval či podpěnil. Ke konci už jsem rozdělávání malty měl dost, tak jsem používal XPS a pěnu, jen co to šlo. Pod kleštinama jsem dělal ze žebříku a občas stál za pozednicí nebo fixoval nohu za krokev, abyc nespadl. Když jsem se probojoval ke kleštinam, začal jsem dělat z palet, co jsme s kamarádem vytáhli provazem na kleštiny. Byly 3 a byl to luxus najednou mít plochu na práci. Až do úrovně středových vaznic a jak to tak vyšlo tak o nějakých 5cm výš jsem dával ty samé cihly jako na dům - vatové porotherm T44. Ale pak v další řadě už jsem jel na levnější klasické porotherm 30. Podle stavebního dozoru to bohatě stačí, protože půda bude nezateplená. Takže defakto šlo jenom o to trochu zateplit ty ocelové vaznice, které se potom zevnitř stejnak zateplí extra vatou nebo polyšem. Když jsem byl sám na stavbě, tahal jsem si cihly na palety nahoru pomocí chňapek na cihly, na kterých byl navázán provaz. Vyžadovalo to umění zeshora nabrat cihlu, ale dalo se to. Zkoušky trpělivosti ale někdy povolily, a tak jsem občas slezl dolů a cihlu chytil dole. Nad vatovkama jsem zdil do roviny jenom první řadu podle provázku, ostatní pak pouze s dlouhou 2,5m latí. Tam byl trochu oříšek jak chytit správně vazbu, protože spodní řada od rumunů byla taková divná a navíc prořezy u vaznic taky nehrály moc do karet. Proto jsem začal na zadní straně domu s prvním štítem, kde sem měl spoustu prořezů kvůli tomu, že jsem se snažil zdít cihly co neblíž budoucím palubkám - to byla ale chyba. Na druhé straně jsem se už poučil a první řadu z porotherm 30 jsem udělal tak, že jsem prostě první cihlu nebo půlku namáčkl na středovou vaznici a pak jel ze strany na stranu. A  vazba ve vyšších řadách pěkně navazovala, protože jsem cihly dělal pěkně na vazbu spodní řady a kousky pod úhlem na krajích dělal z ytongu 30. Ytong se nechal pěkně řezat ruční pilou, akorát vytáhnout jeden kus na palety nahoru na provaze byla dřina největší. Vážil snad 35 kg. Ytong jsem lepil na nízkoexpanzní pěnu. Pečlivě před každým uložením navhlhčil smetáčkem s vodou a zapěnil. Drželo to jako čert za chvilku. Nahoře když jsem se blížil špici, tak to byla krásná práce. Žádné řezání tvrdých cihel, ale ytongu. Žádné ohýbání, ale rozhled.  Když to shrnu:

• práce to byla náročná na řezání a měření, ale neskutečně mě bavila, ikdyž bylo venku kolem nuly a k ránu a večer pak mrzlo
• jeden vnější štít jsem sám dělal asi 8 dní po průměrně 6h práce denně (naštěstí jsem v té době měl dovolenou a bylo vánoční období, takže jsem vlastně 27.12. naběhl a skončil 5.1. s oním druhým štítem)
• spolu s mezikrokevním dozdíváním na věnci a vnitřním dozděním zdi to bylo něco pod 20 dní práce s variabilním počtem hodin (někdy 3, někdy 10)
• nikdy bych nechtěl dozdívat zvenčí ze žebříku po zabednění střechy, protože to je p***vina a cihly by navíc nikdy nebyly tak přesně usazené (pokud by ty nejhornější vůbec třeba šly podmazat pěnou) -> ikdyž do domu napršelo a nasněžilo o něco více, tak bych tuto fázi zopakoval naprosto stejně i příště

Takže tak. A teď už jsem na chvilku bez práce, protože se bude pokrývat a to bylo kolem 5. ledna 2019...  klobouk dolů před nasazením tesaře a jeho kolegy a velice potěšilo mě, že dané slovo, o zabednění po Vánocích, naprosto dodržel.