Základy na navážce

Stavím na pozemku, který svým terénem připomínal takovou menší rokli v jejíž postranní části protéka strouha (bezejmený vodní tok, který není zanesen ani v katastru). Když jsem dělal pedologický průzkum pro odbor životního prostředí, v rámci kterého kopete sondu, tuším 80cm hluboko, objevil se první problém. Vykopaná díra neměla ještě ani 10cm do hloubky a začala se plnit spodní vodou, jsem na jílu. Na to konto jsem sehnal geologa, který na místo přijel a nastolil další postup. Nutné bude pozemek zavézt a to tak, aby dno základové spáry bylo minimálně 50cm nad hladinou spodní vody v době výstavby. Zavážet materiálem s kamenivem, zeminou spíše žlutohnědé barvy, po které když se přejede, bude prášit. Čekal jsem odbornější termíny, ale dobrá. Zeminu jsem sehnal a začlo se navážet... Po zavezení pozemku a zhutnění terénu pomocí 1,5 tunového vibračního válce na dálkové ovládání - to mě hodně bavilo - jsem zavolal geodeta, aby mi vytyčil základové pasy. Po jejich vytyčení bylo zřejmé, že budeme muset zavézt ještě víc, aby mi neujel spodní roh navážky, který už teď byl v blízkosti toho slavného "potoka". I když jsem toto v úmyslu původně vůbec neměl, nastalo zlomové rozhodnutí, strouhu musíme zatrubnit. Akci zatrubnění potoka bych shrnul jen do té podoby, že mě to stálo spoustu času a peněz navíc a úřední šiml si mě teď opravdu vychutnává a ještě se stále neví, zda tam trubky zůstanou nebo ne. A to i přesto, že veškeré práce byly předem konzultovány s majitelem vodního toku. Víc to rozebírat nebudu :) Čili nyní mám relativně rovný pozemek s dostatečně uhutněným podkladem, pasy vytyčené, takže hurá bagrovat. Po konzultaci s projektantem nejdříve vykopeme obvodové pasy, ty vylijeme betonem a až po jeho ztuhnutí vybagrujeme vnitřní pasy. Nejdříve jsme změřili převýšení terénu, i po navezení jsme měli převýšení 70cm na 13,5m délky domu, což teda okem nebylo vidět. Nevadí, spáru budeme kopat do větší hloubky, aby bylo dno v rovině. Tím pádem začátek pasu byl hluboký 110cm a na konci jsme měli nějakých 170cm, takže dno jsme chytli skoro úplně rovně. Pasy byly široké 60cm a hluboké tedy od 110cm do 100cm. Navíc 3/4 pasů sahá až do původního terénu, takže paráda. V ten moment mi ještě nedocházelo, že toho betonu se tam vejde opravdu hodně :D. Po vytvrdnutí obvodových pasů jsme vykopali ty vnitřní v šířce 40cm a hloubka jako obvod. Tam, kde se spojovali pasy obvodové a vnitřní, jsem stěnu již zatvrdlého obvodového pasu pořádně očistil kartáčem a navrtal v každém místě 6ks závitových tyčí do chemie, aby se mi pasy pořádně svázaly. Na vnitřním pasu jsem udělal odskok na výšku jedné řady ZB, abych ušetřil. Zpětně bych to asi už neudělal, myslím že to bylo zbytečné a krom ušetření asi 10ks ZB to vyšlo nastejno. Nyní nastala fáze pokládky ZB. Do teď jsem dělal na stavbě všechno sám + bagr. Jelikož jsem použil ZB o rozměru 50x50 cm (obvod) 30x50cm (vnitřní nosné) a 15x50cm (vnitřní nenosné) povolal jsem taťku, aby mi s pokládkou pomohl. Protože přes zapíchané roxory nechcete v jednom člověku usazovat ZB které váží 46kg... Za den a půl bylo hotovo, první vrstva uložená na podklad ze suchého betonu - bral jsem ho do vozíku v betonárce, kterou mám asi 1km daleko - super výhoda, míchačku nepotřebuji :) Druhou řadu ZB jsem dával za pomocí kamarádu na sucho, trvalo to asi tak hodinu a půl. Zapěnil jsem budoucí trasu odpadů ZB, aby se mi pak lépe vyřezávaly prostupy, poté zavolal beton s pumpou a vybetonoval vnitřky ZB. Pumpa je skvělá, za 2h je po všem a vypadáte jako prase :D.  Nastala fáze zavážení vnitřku budoucí desky, hutnit už jsem nemusel tolik, protože podklad jsem měl tvrdý díky předchozímu hutnění navážky. S bagrem jsem nějak neodhadnul množství navezeného materiálu do desky a dospěl jsem k závěru, že je tam toho málo. Začalo dvoudenní zavážení desky kolečkem. K dispozici jsem měl "štěrk" frakce písek až po kameny velikosti pěsti, takže prima. Zápěstí mě bolí ještě 4dny po této akci :-D. No nic, mezitím jsem s kamarádem instalatérem udělal odpady, zasypal pískem a pro jistotu druhý den obetonoval mým oblíbeným suchým betonem.  Šalování jsme s taťkou udělali ze starých prken, našel jsem někde na netu zlepšovák, že si prkna přidrátujete k vnitřním roxorům a prkna tedy nemusíte zvenčí šprajcovat oproti kůlům. Já bych je totiž do té navážky s kameny horko-těžko zatloukal. Večer jsem si udělal výšku laserem, přenesl rovinu na laťky v rozích ZB a natáhl provázky. Podle nich jsme srovnali hranu prken a pomocí hřebíků je opřeli o ZB a zevnitř stáhli drátem - super rychlá a přesná práce. Kari sítě dovnitř desky byly 150x150x6 a dávali jsem s přesahem dvou ok, kde to nevycházelo, tak jen přes oko a půl, ale nemuselo se pak řezat. Na drátkování kari sítí nebyl čas. Naštěstí jsem někde narazil na alternativu, kde někdo spojoval kari sítě "kabelbindry" (takové ty plastové stahovací pásky na kabely), což nás zachránilo. Během hodiny byly sítě spojeny. První mix přijel v době, kdy taťka dovyrobil stahovací lať a já si přezouval holiny - lépe to načasovat nešlo, ani oběd jsme nestihli.  Ve 3 lidech jsme rozhrnuli beton do desky, stáhli latí a nyní beton zraje. Nechal jsem do něj dát aditivum, aby rychleji vytvrdnul, protože v noci už je kolem nuly. Pro letošek je hotovo. Další cíl je do podzimu mít hrubou stavbu včetně střechy, oken, dveří apod. Co se týče nákladů, všude jsem četl jak deska výjde na 120 až 150 tis. Ze začátku jsem si říkal, že do 150 se vejdu taky, pak to bylo 180tis a nakonec jsem skončil na částce 210tis včetně zemních prací (trubky na potok nepočítám). Ovšem v obvodových pasech mám pro jistotu výztuž z kari sítí a roxorů a všude byl použit beton B20. Celkem ho do pasů a desky padlo neuvěřitelných 70m3 - kdo z Vás to má :D. Základ je opravdu monstrózní, což k povaze pozemku bylo třeba. V řezu to vypadá tak že je 110cm pas, pak 2 řady ZB prolité betonem a pak 15cm deska. Čili základ je vysoký 175cm - to by mělo vydržet. Deska má plochu 97,5m². Snad článek někomu z Vás pomůže, na jaře pokračuju. Ať se daří!