Základová deska ve svahu do 150 tis.

Máme pozemek ve svahu, na 40ti metrech máme 3 m převýšení. Zjistili jsme, že spodní pasy budeme muset vybednit na celou jejich výšku, 60 cm. První chybu, co jsem udělal hned ze startu, že kdybych nestrhnul pouze ornici 30 cm tl., ale srovnal terén před kopáním základových pasů, mohl jsem si ušetřit práci s bedněním. Mezitím jsem objednal v Polsku plechovou boudu na nářadí, kterou nám šílení poláci jednoho večera v 21:00 přijeli namontovat na mnou připravené základové patky ze ztraceného bednění. Vše by bylo ok, ale jaksi jsem  v mém pracovním honu nestihl včas přivrat  domek k základu, jak doporučovali v montážním návodu. Proto jednoho dne, když jsem přijížděl z práce viděl domek na střeše asi o 10 m dál od původního místa (viz foto). Plechy i konstrukce byly pozohýbané, dnes plechové stěny slouží aspon na přikrytí zbytků trámů z krovu. :)  Za 10 tis. dobrý ne? Zpátky k základovým pasům. Nakonec jsem musel vybednit 2/3 pasů. Dům máme vyvýšený nad terénem kvůli velkému svahu. Vrchní část   máme výškově s terénem a spodní část domu bude  cca 1,8 m nad původním svahem. Vidina hotové desky v letošním roce se velmi rychle rozplynula. Je jaro 4/2018,  základové pasy jsou vybedněny pomocí překližek a vyztuženy trámky. Z důvodů jílovitého/kamenitého podloží jsme zpevnili základovou spáru štěrkem, který jsme pohutnil vibrační deskou apoložili jsme kari sítě s hromosvodem dle projektu. Pro elektrikáře je nutné mít tři vývody hromosvodu nad desku. A jeden pásek vyvést v desce v blízkosti rozvaděče - hlavní ochranná svorka. Základové pasy jsme s velkým úsilím  s kamarády a čerpadlem vybetonovaly. 17 m³, C20/25.  Ztracené bednění jsme měli díky úzkému zdivu pouze 30 cm, za což jsem rád. Každý kus se velmi pronesl, nečekal jsem, že bude tak těžké. Doporučoval bych max 3-4 řady ZB, každá vyšší řáda se velmi pronese. Do ZB se nakonec vlezlo 9 m³, C20/25. Bednění základové desky jsme udělali pomocí překližek, které jsme na natloukací vruty připevnili ke ZB. Nebylo třeba zpevňovat trámky vně desky. Desku jsme dali dle niveláku do výšky.  Kanalizaci jsme si udělali sami, někteří nás od toho odrazovali, ale není na tom nic složitého, pokud člověk dodrží zásady - sklon, zhutnění pod trubkou, obsypání pískem, správné napojené trubek, výška hrdla nad desku. Štěrk se jsme dovezli přímo z nedalekého kamenolomu, finančně to vychází lépe než kupovat od menších firem, který štěrk prodávají už z přirážkou. Kari sítě jsme do desky dali jednu vrstvu 8/100/100 mm s přeložení na dvě oka. Pod příčkami jsme přidali pásy kari sítě navíc, stejně tak pod komín. Měli jsme v projektu dvě vrstvy 6/150/150 mm, ale po konzultaci s projektantem jsme zvolili raději toto řešení. Mezera mezi kari sítě by měla být cca 8 cm, ale při betonáží, kdy po tom člověk chodí by to sedlo, a leželo by to nejspíš na sobě. Na betonáž jsem si pujčil vibrační lištu a beton jsme stahovali stlučenýma deskama na šířku 7 m. Bohužel nám před betonáží vypadlo čerpadlo, tak jsme museli betonovat pomocí hadic, bylo to pracnější a cenově to nakonec kvůli průtahum vyšlo na stejno.  Pokud to jde, tak bych vždycky bral už jenom čerpadlo, ikdyž je dražší. Na desku padlo 15 m3, C16/20, tl. 15 cm. Finance: Polovinu ceny základové desky (80 tis.) u nás dělal beton, který jsme nakonec vzali 10 km od stavby, uvažovali jsme ještě o levnějším betonu z Polska, ale kvůli dostupnosti, flexibilitě a domluvě jsme raději zvolili beton od nás, ikdyž byl dražší. Cíl byl vlést se do 150 000 Kč, což se nakonec povedlo. Deska má 90 m², celkem padlo 41 m³. Nejvíc jsem ušetřil tím, že jsem si základové pasy sám vybednil, ještě k tomu přes zimu, nebylo kam spěchat. A taky zásypový materiál jsme vzali od sousedů, kteří zrovna dělali terénní úpravy. Firma by si za takovou desku ve svahu vzala alespoň o 50 tis. Kč více.  Nakonec jsem rád, že jsme to během měsíce po práci a o víkendech zvládli. Teď už objednat zdivo a pustit se do zdění.. :)