Základová deska ve svahu: část 5.

Terén ve svahu s převýšením ca 1,1m na 13m jsme jeden celý den zarovnávali - bagr s ješťěrkou hlínu vozili nahoru na pozemek a rovnou z něj dělali kaskády, takže tam nemáme žádné obří hromady, ale sympatické rovné plošiny. Něco z hlíny si berou sousedi. Vybagrování schéma viz galerie. Jeden den geodet přijel a za 30minut vyměřil 4 kolíky pro náš nekomplikovaný dům ve tvaru obdélníku. 3 tisíce. V pátek volá bagrista, že by měl čas v sobotu bagrovat základy. Takže letíme na pozemek s dokumentací a já vyměřuju základy a zatloukám velké hřebíky do země. Ne úplně podle projektu, protože projekt říká 70cm pasy a všichni (bagrista, zedník i stavební dozor) říkají, že stačí 50cm. Kopeme tedy lžící 50cm, takže pasy jsou něco přes 50m široké. Zedník mi říkal dokonce abych kopal čtyřicítkou, ale to už se mi zdálo o hubu když bednáky jsou taky 40, tak abysme se vůbec trefili :-) Mezi hřebíky si napínám zednický provázek a vysypávám pískem. Vápnem už nevysypávám protože to jsem udělal u zarovávání terénu, ale v noci trochu pršelo a vápno bylo pryč a já to vysypával znovu. Mezi provázky se mi neustále pletl náš starší pes, kterej je hluchej a i snad necitelnej protože o provázky pořád zaváděl a tahal mi za ně:-)  Měření ve svahu je stejné jako měření na rovině - není potřeba přidávat ani centimetr protože měříte v kopci. Doporučuju všechny pasy opravdu přeměřit aby se vám nestalo jako mě že jsem si jeden naměřil od vnější hrany pasů a ne od vnitřní a pak když už byly zalité nemuseli se ručně dovykopávat základ na jeden další bedňák. Bagrista přijel zase s ještěrkou a kolegou a kopal. A to jsem ho musel pořád prosit ať kope víc do hloubky protože on říkal 'to je dobrý, já už kopal 200 základů na baráky' :-) Za pár hodin bylo vykopáno. Základy nebyly úplně v rovině dole, ale lehce kopírovaly okolní stoupající terén (jen na pár místech). To prý nevadí ale důležitá je nezámrzná, kterou v horní části pasů vytvořím pak dosypem hlíny na okolní terén.  {{gallery|leftThird/}} Pasy jsme dělali s jedním odskokem na každé straně po domluvě se zedníkem a stavebním dozorem. Prostě se řeklo tady 3,5m od sdola se pojede kopání v jedné rovině a pak se základ zvedne. Zvedl se nakonec o nějakých 40cm, takže vrchní pas byl o tolik vyšší. Důležité pro stavební dozor bylo aby vrchní a spodní pás se pěkně propojil betonem takže mezi nimi vznikl takový betonový 'sloup' vysoký přes 1,2m - po lití pasů - viz schéma v galerii. Přítelkyně a já jsme začišťovali pasy a v týdnu jsem připravoval prostupy. Tady bylo důležité prostupy pořádně ukotvit roxorama. Odpadní prostup (KG trubka 200mm) jsem dal do výšky cca 30 cm nad dno pasu (předtím mi říkal ale pán ze stavebního dozoru abych ho více natočil na revizní šachty aby tam pak ty zásilky lépe tekly:-)) takže jsem ho ořízl šikmo a natočil na šachty a ukotvil roxory R10 tak že jsem na každou stranu pod i nad natloukl palicí 2 trny. Jako test si pak na tuhle KG trubku 200mm stoupl můj 100kg kamarád a udržela ho. Tlak betonu je obrovskej a pořádné neukotvení vám ty prostupy vytrhne a je problém. Na vodu jsem použil jako chráničku KG trubku 125mm a položil na dno pasů do hloubky 1,2m a taky trnama nahore zadělal. Vodu jsem nechtěl napojovat přes spojky, ale mít ji v kuse a prostrčit ji jenom do domu tímhle prostupem, v délce 20m mi vedla už z vodovodní šachty. Na elektřinu jsem použil kopoflexovou chráničku 125mm a ukotvil ji na každé straně roxorem R8 ohlým do U. Udrželo by to skálu :-) No a pak jsme dávali zemnící pásek, což bylo ale špatné pořadí. Měl jsem pásek dát nejdřív a pak až prostupy. Ale poradili jsme si s tím také. Pásek bych příště ale rozřezal pro jednotlivé délky stran základů a nerozvinoval ho v kuse přes rohy. To je obtížné a pásek se nechtěl ohnout a točil se směrem na stěnu, takže bych radši rozřízl a použil spojky pásek pásek na každý roh. Nakonec jsem dělal zašalování pro odskoky. Zvolil jsem 2x OSB desku 22mm a pro každou stranu jsem vykopal krumpáčem a zednickým kladívkem takovej šlic do půdy po celé výšce OSB desky až ke spodní úrovni betonu. Z druhé strany jsem desku zapřel o vnitřní vykopaný pas tak aby tlak betonu ji přitiskl na stěnu viz foto. Pak jsem ještě dofoukal pěnou všechny možné díry u KG trubek, aby se beton nedostal dovnitř, a kolem OSB zašalování taky. Nakonec jsme si vyznačili pomocí niveláku a vodováhy výšky betonu a zatlouk jsem si tam velký hřebík. Pak jsem si hřebíky propojil opět zednickým provázkem - ten je líp vidět než barevný sprej, i když jsem sprej použil taky. Za 3 dni neustálého modlení aby nepršelo (což se díky bohu nestalo) přijel mix s C16/20 (v betonárce známý jako 'dvacítka') a potom další a my pádlovali. Byli jsme na to dva a byla to neuvěřitelná makačka protože beton nepočká a tak neni možnost pauzy. Beton byl vylitej za 2h a zašalování drželo. Mám pocit že by udrželo i víc jak 25cm betonu v horní vrstvě protože beton pak už rychle v tom 35 st hicu tuhnul. Roxory určitě doporučuju mít připravené a nařezané a napíchat hned do zavadlého betonu, my dělali po R12 po 1m (později jsem ještě navrtával R10 mezi ně do zakládacího betonu pro ZB) a ikdyž se jednou netrefíte, tak je buď ohnete nebo krajně uříznete ten jeden. Litej beton jenom tak člověk neprovrtá, když to děláte po týdnu. Po roxorech jsme ještě vzali nivelák a plus minus přeměřili výškový rozdíl 25cm mezi spodním a vrchním pasem, aby šly bedňáky dobře navázat. V plánu bylo 2 řad bedňáků v horním betonu a 3 řady bedňáků v dolním. V pohodě podle známého zedníka by nebylo ani kdybysme se sekli o 5 cm:-) Za dva dny jsem odšaloval, ikdyž v těch hicech sem mohl klidně druhý den ráno podle stavebního dozoru.  Založení ZB jsem už nedělal sám, ale se známým zedníkem. Projekt říkal ZB 400 po obvodu a 300 pod vnitřní zdi. Objednal jsem na sedmou ráno v sobotu 2 kubíky betonu C16/20 polosuchého a lopatou s kolečkem dělal poskoka zedníkovi který si za 4h hravě poradil se všim a první řada ZB všude byla na světě. Zbytek betonu co nebyl potřeba na založení pod ZB jsme nacpali do ZB přímo a utemovali/ušlapali. Vkládali jsem vodorovné R10 roxory a já navrtával i nějaké svislé R10 navíc v místech kde byly 3 řady ZB. Druhý den jsme dávali další řady ZB na sebe a lepipi lepidlem k sobě aby se nehly. Na tyhle 2 akce jsme byli celkem 3 pomocníci protože se hodně nosilo ZB a vozil beton kolečkem. Přítelkyně odnosila 3 palety ZB + odvozila kolečkem a to jsme jí říkali že měla zůstat radši doma :-)) přesvědčila nás činy. Založení ZB a další řady tedy 2 dny a celkem nějakých 15h práce. Na plnění ZB betonem další týden byl zase jenom mix protože pumpa nebyla a tak byla zase totální dřina v 35 st horku. Byli jsme na to jenom 2 a měli každej zednickou fanku a lopaty. Mix popojížděl okolo ZB jak mohl a kde nemohl jsme fankovali jako diví. Fanky byly ale nějaký klumpy protože se pod tíhou betonu ohýbaly. ZB jsme plnili tak že 10 cm od okraje sme nechávali volno pro propojení s betonem na základový desce. Špatně jsem to spočítal (počítal jsem sice doma u pc, ale měl jsem si změřit bedňáky, kolik mají objem přímo na stavbě) a mix měl málo betonu (4,4 kubíku) protože se i nějakej vylil mimo ZB a tak jsem narychlo doobjednával polosuchej C16/20 1,2 kubíku klasicky s kačírkem a ručně ho vozili do chybějících ZB. Práce navíc.  To už jsem byl domluven s instalatérem - podle výkresu říkal že až na jeden bedňák kde jde kanalizace skrz dům není potřeba vynechávat něco ve ZB pro odpadní potrubí, že se vytočí pak v rámci 20cm podlahy.  Domluvil jsem bagr pro vykopání kolem základů pro vodu a kanalizační prostup ven z domu i uvnitř, protože do hloubky 1,2m v suché polojílovité půdě ručně kopat nechcete :-) Na bagr jsem čekal zase déle, asi týden. Pak za mého neustálého dohledu kopal bagrista v okolí základů a já doufal že nic nepoškodí. Byla to čistá práce a bagrista umí. Instalatér provedl pokládku KG potrubí a napojení rovnou do připravené revizní šachty. Takže už se klidně mohlo začít používat :-) Nastříkal jsem si spoje kanalizace před jakoukoli prací abych viděl že se mi nerozpojili někde spoje, protože jsem s ní manipuloval kvůli jednomu vynechanému ZB. Přeměřil jsem si sklon 3cm na 1m a kde bylo málo, tak jsem si konce přizvedl. Vodu jsme protáhli vynechaným 125 prostupem včetně vodovodního kohoutku a tak byla voda v baráku. Následně jsme dosypávali písek v okolí vody, hlínu a kameny do desky a pod písek kanalizaci. Nejdřív ručně aby se dosáhlo pod kanalizaci a já ji mohl obetonovat ručně míchaným betonem. Instalatér to doporučoval, zedník ne, protože říkal že kanalizace v různých teplotách pracuje a rozpíná se. Já to obetonoval. Zjistil jsem že mi chybí 50cm základ se ZB vevnitř pro nosnou zeď. Tak jsem odkryl hlínu a kopal ručně 90cm a po domluvě se stavebním dozorem jsem vložil jenom vodorovné R10. Svislé by v tomhle jinym základu nedělali dobrotu. Beton jsem tam dal polosuchý objednaný C16/20 zase a dodal 2 řady ZB a hned vyplnil betonem. Vše pečlivě ušlapal a utemoval. Pak už nakladač navozil hlínu a žábování. Pak kamení 15cm vrstva (jako ochrana proti vzlínající vodě a mrazu), frakce 16/32 7 tun a nakladač se samozřejmě všude nedostal takže ruční rozhrnování které jde opravdu ztuha. Takže taková lepší posilovna. Kamení i hlínu předtím doporučuju dobře urovnat do roviny, jinak žába i žehlička skáčou do stran a ujíždí, případně se zaboří.  Když hotovo tak už jenom zašalovat desku, umístit podložky/kostky pro kari sítě, položit a svázat kari sítě a zalejt desku. V tomhle pořadí. No a pak zašalování desky opět se zedníkem. Nakoupil jsem v OBI OSB desky 22mm a nechal si je tam rovnou za 200 kč nařezat. Beton na desku měl být ve výšce 15cm, čili desky o výšce 30cm a 2m délce v počtu asi 22 ks s nějakou rezervou. A vázací drát 3mm. Žádné podpěry, protože to je moc pracný. Obšalování kolem ZB jsme provedli následovně: