Základy ve svahu

1. Kopání základových pasů Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou. 2. Vyměření výšek K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS.  3. Budování přepážek Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu. 4. Lití betonu Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m3 betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m3 vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží.  V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj.  Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.   Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)