Deska

Další víkend – tedy 22. května ráno jsme svolali dostatek pomocníků, vypůjčili vibrátor na beton, aby zatekl všude kam má a nedělaly se bubliny. První mix (ze 3) jsme měli domluvený na osmou ráno, což nezvládli, takže jsme jej všichni netrpělivě vyhlíželi. O půl deváté přijelo první auto. V té době nebyla parcela úplně suchá, takže jsme měli obavy, kam všude si pán troufne zajet. Pro jistotu jsme se vybavili korýtky, aby beton dotekl co nejdále a my nemuseli tolik pádlovat .

Nakonec se ukázalo, že řidiči z Holcimu se jen tak něčeho nezaleknou a pán v klidu s naloženými 7 kubíky betonu zajel na parcelu, poté měl sice menší potíže vyjet, ale poradil si a úspěšně odjel. Kluci si dle potřeby poponášeli korýtka, další dva se věnovali vibrování a dva pomalu strhávali desku do roviny s pomocí dlouhé latě a stále hlídali správnou výšku, ta je při systému broušených cihel velice důležitá. Celkem jsme spočítali, že na desku padne 20 kubíků betonu B 15, což téměř přesné dalo. Troška, kterou jsme poté odebrali, aby nevznikla boule, jsme využili jako zpevnění vjezdu před garáží.

V jedenáct dopoledne bylo vše hotové a umyté. Dali jsme si oběd a poté alespoň pomyslně rozháněli mraky. Počasí se začalo dost kazit a tak jsme se pro klid duše rozhodli desku raději zakrýt. Což se vyplatilo, do hodiny k nám dorazil slejvák, že ani stěrače na autě nestíhali. Druhý den se opět vyčasilo a chodili jsme desku pravidelně zalévat, aby nepopraskala, což se podařilo, ale po odkrytí šalování jsme zjistili, že tlak betonu nám šalování mírně vyboulil a tak jsme ve dvou místech neměli desku úplně rovnou – ale vyboulenou ven . Takže všem doporučuji pořádná šalovací prkna a nic nepodcenit.