Hurá jde se zedničit, vyzdění obvodového a nosného zdiva hrubé stavby, betonáž stropu

Po dokončení poslední řady tvárnic, které jsou pod stropem, jsem u nosných  příček tl. 25 cm vybetonoval  železobetonový věnec pod stropem, neboť můj stavební dozor moc nedůvěřuje nosnosti ytongu, tak jsem tam věnec raději vybetonoval, ačkoliv mám za to, že by tam být nemusel, ale dělám to nakonec pro sebe. Pro nosné příčky tl. 25 jsem vybral tu nejpevnější řadu ytongu, proto také tyto tvárnice byly těžší jak obvodové tvárnice tl. 37,5 cm a řezat je bylo skoro jako řezat cihly. Tam, kde se pojila nosná příčka s obvodovou zdí, jsem nechal koukat ocelové roxory věnce nosné příčky, abych je propojil s ocelovými roxory ve věnci obvodových zdí, které jsou součástí stropu. Abych vytvořil otvor nad schodištěm, tak jsem svařil konstrukci ve tvaru písmene H z ocelových U nosníků.

Rozhodl jsem se pro strop skládaný z nosníků a vložek. To jsem říkal i projektantovi ale on aby si ušetřil práci s počítáním stropu, tak mi navrhl strop částečně skládaný s nosníků a vložek a část jsem měl mít z panelů. Takže bych si asi podle jeho představ zavolal jeřáb a lidi na pomoc, abych tam položil 5 panelů a na zbytek stropu bych ručně, jak … skládal nosníky. Podle mě nikdy tento projektant nebyl na stavbě, protože buď si ručně rozházím nosníky nebo si zavolám jeřáb a udělám už si celý strop z panelů. Takže jsem si strop přepočítal a vytvořil si nový kladečák a udělal výpis materiálu. Koupil jsem betonové stropy a věncovky od firmy Best, co dělájí  zámkovku. Vycházely dobře cenově, neboť tam pracuje má sestřenice, ale i tak mají asi nejlepší cenu z betonových stropů. Kladečák bohužel dělají, ale za nějaký poplatek a tam to ani sestřenice neukecala, tak jsem tomu obětoval jeden večer a vytvořil jsem ho i s výpisem materiálu.

Nosníky nebyly nijak těžké, pomocí dvou lan ve třech lidech jsme je měli za chvíli nahoře a  začali jsme je rozmísťovat dle kladečku a načrtnuté osové rozteče. Když jsme měli nosníky rozházené, tak jsem je lepil ke zdivu na maltu a na každý kraj jsem dal betonovou vložku tak, aby tam šly nosníky po vytvrdnutí bez problémů vkládat. Balkon jsem vytvořil pomocí prodloužených nosníků, jejichž konce jsem musel zespodu podepřít stejně jako nosníky celého stropu. Strop jsme podepřeli víc, protože si to po zalití betonem trochu sedne. Kromě šesti štelovatelných ocelových  vzpěr, jsem použil dřevěné kulatiny, které měl kamarád připravené na pergolu. Ale než si pergolu udělá, tak to prý ještě podepře pár stropů, tak jsem pak na tu pergolu zvědavej. Pak jsme skládali betonové vložky o tlouštce 20 cm,  začali jsme s přípravou věnce a rozmístěním železných kari sítí po celém stropě a tyto výztuže jsem přivařoval k sobě, někde jen vázal.

Nejvíce věnců bylo v konstrukci balkonu, kterou jsem takto poprvé dělal dle manuálu Klatovských  betonových staveb tak, aby balkon po vybetonování a vytvrzení a následně odstranění podpěr neskončil na zahradě jako hromádka sutě. Výztuže balkonu kromě nosníků tvoří věnce z roxorů o průměru 1,5 cm, které se mi podařilo sehnat v kovošrotu. Musím říci, že oproti základové desce byl betonový strop hodně pracný díky konstrukci nad schodištěm a balkonu. Chvílemi jsem byl i přesvědčen, že balkon na poslední chvíli zruším. Betonový strop mi zabral hodně času, než jsem to připravil na betonáž, tak byla půlka listopadu 2008 a počasí už za moc nestálo, teploty kolem 0 C°, tak jsem objednal beton mix B 25 se zimní předehřátou směsí a betonovou pumpu a to zase s 9% DPH. Poslední víkend v listopadu jsme začali betonovat a to jako naschvál napadlo asi 5 cm sněhu a teplota byla kolem O °C až -1 °C. Betonáž  jsme díky betonové pumpě měli za 2 hoďky zmáklou. Při uhlazení betonového povrchu stejně jako u desky, jsem použil vibrační lať a leaser na dodržení co nejpřesnější výšky betonové desky. Strop má celkem tlouštku  25 cm i s betonem. Strop i s balkonem mě vyšel na cca. 90 tis. Kč. Celý strop jsme po vytvrdnutí přikryli na zimu plachtou a hrubou stavbu zazimovali. Zdít začnu zase až v březnu, kdy už jsem si domluvil termín s tesařema na krov. Jinak  Klatovské betonové stavby mají dobře zpracované www stránky a veškeré detaily betonových konstrukcí.

V březnu 2009 jsem odstranil podpěry stropu a balkonu a začal vyzdívat zdivo horního patra stejným způsobem jako přízemí. Když jsem byl hotov s vyzděním podélných zdí, tak jsem vybetonoval železobetonové věnce na kterých budou ležet  pozednice . Pak jsem začal s vyzdíváním štítů do výšky vaznic. Výšku horní hrany štítu na kterých budou ležet vaznice jsem si přesně vyměřil  dvěma  latěma a provázkem, latě jsem přišrouboval na část vyzděného štítu. Na štítové zdi jsem vybetonoval místo, kde bude ležet vaznice, tak aby vaznice krovu neležela na pórobetonu.

Stávající zahradní domek a  nová přístavba je od sebe oddělena už od základové desky. Mezi starou a novou zdí o tloušce v přizemí 25 cm a v patře 15 cm je  polystyren o síle 2 cm, tak aby stará a nová část mohla dilatovat. Tady jsem se také rozcházel s projektantem. Všichni kolem mě, co pracují ve stavebnictví a i můj stavební dozor jsou názoru, že je špatně, když se spojuje přístavba se stávající stavbou napevno a je mezi nimi jen jedna zeď. Jakmile není společná základová deska, tak není možné stavby napevno spojovat ale vím, že se to někde dělá a tím se ušetří jedna zeď ale bydlet bych v tom nechtěl. Já mám  spojené stavby jen střechu, tam už to nevadí. Po vyzdění  jsem to měl konečně připravené na krov. Bohužel jsem musel dělat v ne moc příhodném počasí, které v březnu vládlo, protože jsem již byl domluvený na termínu s tesařema. Navíc jsem byl po úrazu nohy, kdy jsem si natáhl vazy při skákání na sjezdovce, tak se s ortézou opravdu nedělalo nejlíp. Hodně jsem si oddychl, když jsem to měl hotové někdy koncem března 2009.