Kolik hlav, tolik názorů. Nejdříve jsem zamýšlel několik variant řešení, které jsem nechával v hlavě uzrát. Nápad na prkenou podlahu, nebo odvětrávané systémy jsem zavrhnul, každý z jiného důvodu. Prknům v zásadě nevěřím, z hlediska jejich vlastností v tahu, tlaku a zejména rozpínání. Dlouho jsem si myslel, že nebude od věci, do staršího domu, pojatého jako víkendová chalupa s možností celoročního bydlení dát prkna, ale pak jsem si uvědomil, že s ohledem na vzduchové mezery, a nutnost větší konstrukční výšky od rostlé země, kde jsem byl limitován výškou jsem zavrhnul. Navíc trámy, byť se to nezdá, by v prostředí které naskýtá rostlá skála, trpěly hned z několika důvodů. Když jsem upustil od dřeva, byť by to nákladově a i časově (konstrukčně) bylo řešení možná nejlevnější, asi by nebylo tolik trvanlivé, a to je to, oč mi šlo především a co jsem zvolil jako kritérium volby. Zvolil jsem tedy podlahu betonovou, s drenáží kamenivem a drenážní trubkou o průměru 100mm. Jakmile jsme si promyslel, po delší době, že to bude nejepší řešení, byť jsem ho několikrát napadal a rozvracel silou rozporných a protichůdných myšlenek, pocítil jsem, že to bude zřejmě správné řešení. A taky že bylo. Objednal jsem si štěrk zhruba frakce 4-6 v množství cca 4m3 a začal rozvážet, vyměřovat a posypávat podlahu. Vzhledem, že ale betonování bránily staré dveře do chlívku, bylo potřeba rozebrat zárubeň ze dřeva a dozdít zhruba 90 cm zdi, která měla později sloužit pro okno. Fotky z vyzdívání přikládám rovněž. Aby se stavba neprodražovala, je vhodné si na internetu sjednat za odvoz staré cihly z demolicí, očištěné, ať je to bez práce :-D Tuto možnost jsem měl já, cca v množství 450 kusů. Dočetl jsem se, že drenáž je vhodným řešením do systémů podlah, kde hrozí podzemní voda. Ale jak by z rostlé skály mohla někdy hrozit podzemní voda? Nevěřil jsem, že by k takovéto situaci mohlo dojít, ale protože voda je prevít, je dobré ji občas brát vážně. K tomu všemu jsem objednal ještě drenážní trubku 100mm, v délce cca 70 metrů. Kladl jsem to opravdu nahusto, byť by asi to tak nemuselo být, aby co nejvíce podlaha větrala a vzdušná vlhkost odcházela pryč. Jak vhodné řešení to bude, prověří až čas. Jeden stavební den trvalo urovnávání podlahy, druhý stavební den trvala finální úprava s vložením geotextílie, která by v optimálním případě měla zamezit průsaku betonu a tím vyšší účinné výšce dýchatelné podlahy. Povedlo se. Vypadá, že to by mohlo takto fungovat. Na další den jsem si objednal betonovou směs s přísadou pro zimní období v množství opět cca 4m3 a začal si dělat pásky zhruba o síle 5 cm. Nečekal jsem, jak rychle práce postupuje. Ale protože je to předsi jen 60m2, pozval jsem si na výpomoc známého s jeho synem. Předsi jen, v těchto případech je třeba postupvat rychle, jinak se projeví přirozené vlastnosti betonu (jeho tvrdnutí) a došlo by k jeho degradaci. Vzhledem ke zpracování, a tomu, že se později bude ještě diskutovat systém vytápění, nechal jsem otevřenou otázku, jak dále zabezpečit finální podlahu, co do její skladby. Do pásů na šířku 2 metrové vodováhy se pak vkládal beton, udusával lopatou a srážel ALU latí. Stačilo na to, po pečlivé přípravě, jeden stavební den, kdy se ve třech lidech povedlo provést betonáž 60m2 podlahy. Systém by tedy měl fungovat, že v případě vzlínání podzemní vody by se drenáž měla zaplavit, či naplnit a odvést vlhkost z prostoru pod domem mimo dům. Odzkoušeno to zatím nemám, ale... Uvidíme dál, co nás bude čekat a s čím se podělím o zážitky. Každopádně podlaha stojí a vypadá obstojně.
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
štěrk 6m3 | 4 000 Kč |
beton 4m3 | 6 000 Kč |
geotextilie 75m2 | 1 500 Kč |
drenážní trubka | 2 100 Kč |
výpomoc | 2 000 Kč |
Celkem | 15 600 Kč |