Aktuální tepelná ztráta objektu ale není známá, byla spočtena dle projektu při navrhované fasádě 5 cm na zdiva 40 - 50 cm, tl. zateplení podlahy 5 cm v přízemí a 2 cm v patře, zateplení střešního pláště 18 cm a 3 balkony. Jenže to bylo oproti projektu změněno a zateplená fasáda má tlouštku 15 cm, zdivo je stejné dle projektu 40 -50 cm, zateplení podlahy v přízemí 10 cm, v patře 6 cm a zateplení střešního pláště 30 cm, balkon je pouze jeden. Projekt byl sice změněn ale již se změny nepromítli do projektu na vytápění, realizace byla tedy dle hodnot původní projektové dokumentace na vytápění. Rozmýšlel jsem se mezi tepelným čerpadlem a plynovým vytápěním. V obou variantách by bylo druhotné topení v krbových kamnech na dřevo a teplovzdušné rozvody. Nakonec vzhledem k hotové přípojce plynu a k nižším pořizovacím nákladům, jsem se rozhodl pro druhé řešení. Koupili jsme plynový kondenzační kotel s vestavěným 21 l zásobníkem vody a rychloohřevem, který stíhá tento malý zásobník stále dohřívat a to Protherm Condens 25 KKZ 21 o výkonu 4,9 - 19,6 kW, odtah spalin komínem nad střechu. Teplovodní rozvod jsem chtěl z vícevrstvých trubek AL-PEX a lisovací fitinky. Kůli tomu jsem se hádal s projektantem, který pořád prosazoval měděné rozvody. AL -PEX jsem dal přednost před mědí i když to vychází cenově stejně, kuli tomu, že je málo spojů v podlaze a montáž je jednoduchá. Při seriovém zapojení radiátorů, vede rozvod přívodu a zpátečky od kotle až k radiároru na většině míst bez spojů, na úrovni radiátoru je nalisována na oba hlavní rozvody T fitinka, která propojuje vedlejší rozvod k radiátoru od hlavního vedení přívodu a zpátečky. Radiátory jsem zakoupil zn. Daikin Airfel spodní připojení z firmy AAA radiátory. cz. Rozměry radiátorů jsme ale museli přepočítat, neboť instalatér zjistil, že v projektu jsou navrženy radiátory na nejvyšší teplotní spád a to není zrovna pro kondenzační kotel ideální kombinace, takže jsme dávali radiátory s větším výkonem oproti projektu. S instalatérem jsme se pustili do práce, já jsem mu pomáhal. Napřed jsme zavěsili plynový kondenzační kotel na určené místo a smontovali odkouření nad střechu i s nadstřešní částí. Poté jsme si zavěsili všechny radiátory a provedli v místě, kde je VK šroubení u radiátoru vysekání drážky ve zdi, tak aby nebyly barbarsky vidět teplovodní rozvody. Od kotle jsme si poté naměřili vzdálenosti k radiátorům a nastříhali potrubí AL-PEX v průměrech daných dle projektu. Poté instalatér nasadil na rozdělené konce potrubí T kusy a lisem zalisoval. Překvapilo mě jednoduchost spojování potrubí a lisovacích fitinek. Pouze se nasadí lis na fitinku, začne se lisovat než se rozvítí zelená a pak se kleště uvolní a je hotovo. Potrubí AL-PEX a fitinky jsem kupoval dle recenzí na internetu Žichlínek s.r.o., k tomu Vám zapůjčí i tyto lisovací kleště. Dále jsme nasazovali rohové fitinky, přechodové fitinky na změnu průměru trubek a fitinky k VK šroubení. Před pospojením trubek jsme na ně natahovali centimetrovou izolaci. Na spoje jsme museli nasazovat izolaci dodatečně až při pospojení potrubí. S instalatérem jsme udělali 1 a 2 nadzemní podlaží, s tím že 3 nadzemní podlaží, kde je jedna obytná mítnost a půda bude dodělána v budoucnu a potrubí bylo ukončeno vývody stupaček v 3 nadzemním podlaží. Vzhledem k jednoduchosti montáže potrubí AL-PEX a po tom co jsem to odkoukal, jsem si rozvod v 3 nadzemním podlaží dodělal sám a nainstaloval radiátor a dokončil, tak kompletně teplovodní rozvod v celém domě. Po tlakové zkoušce tohoto posledního rozvodu jsem dokončil sádrokartonové opláštění v 3 NP. Instalatér připojil plynový kotel na plyn, okruh vody a topení a odzkoušela se funkce plynového kotle. Poté přišel revizní technik, který uvedl kotel do provozu a nainstaloval venkovní ekvitermní čidlo na kotel a provedl výchozí revizi. Pak jsem si zavolal kominíka, který provedl výchozí revizi na odkouření plynového kotle. První a druhé nadzemní podlaží mám spojené v jednom teplovodním okruhu a v případě napouštění a vypouštění se voda vypustí v obou patrech. Třetí nadzemní podlaží lze od spodních podlaží uzavřít uzávěry a vypustit nezávisle na 1 a 2 nadzemním podlaží. Po tlakové zkoušce jsme rozvody nechali napuštěné do doby, než se udělala podlaha aby se ještě zjistilo, jestli to někde nezačne téc a průběžně jsem kontroloval tlak topné vody na kotly. Když byly podlahy hotové, všechny spáry teplovodních rozvodů zadělané, vypustil jsem celý teplovodní okruh, nalil jsem nemrznoucí kapalinu dle poměru do teplovodních okruhů a celé to znovu dopustil vodou a odvzdušnil radiátory. V 2 nadzemním podlaží vede v podlaze společně s teplovodním rozvodem ještě teplovzdušný rozvod od krbových kamen do jednotlivých místností, kde jsou uzavíratelné talířové ventily. V obývacím místnosti jsou umístěné krbová kamna ABX Bergen o výkonu 5 - 15 KW. Plynový kotel je napojen jen na venkovní ekvitermní čidlo Protherm 0020040797, které řídí natápění kotle dle venkovní teploty. Vnitřní prostorový regulátor ke kotli v domě mě servisní technik nedoporučil z důvodu, že by to nespolupracovalo, když by se začalo topit v kamnech. Došlo by údajně k tomu, že by se topení vyplo i v místnostech, kam teplo od kamen nedojde. Tak mám na radiátorech osazené digitální termostatické hlavice HD 13 naprogramované v každé místnosti dle potřeby vytápění. Hlavice HD 13 za cenu 420,- Kč/kus. Koupil jsem také pár kousků digitálních hlavic z lidlu, které jsou o 50,- Kč levnější, mají sice jednoduší menu ale neukazují nastavený program, % uzavření ventilu, také tak pevně nedrží na radiátoru, dítě ho snadno sundá, ventil také nejde ovládat manuálně, když se sundá tělo digitalní hlavice, dost užitečných funkcí chybí, proto 370,- Kč za kus je z mého pohledu hodně. Informace k možné regulaci kotle v interiéru jsem také zjišťoval na zákaznické podpoře Prothermu, kde mě sdělili, že ke kotli by v mém případě, kdy kombinuji k plynovému topení ještě teplovzdušné od krbových kamen, bych mohl používat prostorový regulátor např. bezdrátový RC/2 a v případě, že se bude vytápět krbovými kamny, lze vypnout vliv pokojové teploty na regulátoru a kotel bude dále v provozu podle původního nastavení s termohlavicemi. V místnosti, kde by byl v tu chvíli v provozu prostorový regulátor, se musí vyřadit funkce termostatické hlavice otevřením naplno. Proto se rozhoduji zda v budoucnu tento prostorový přenosný regulátor nepořídit a zda by mě přinesl nějakou větší úsporu než dosavadní zapojení ekvitermní regulace, plynový kotel, termostatické digitální hlavice na radiátorech. Cenově vychází regulátor cca. kolem 4 tis. a nejsem si zatím jist, zda není investice zbytečná. Dům je již 2 sezóny vytápěn plynem bez topení v krbových kamnech. Zatím jsou vytápěny 4 místnosti a jedna koupelna a průměrná roční spotřeba za vytápění při průměrné teplotě v domě kolem 20 °C a ohřevu vody 45 °C je 1098m3/11729kWh/cca.18.456 Kč. Topení vypínáme jen na 3 měsíce v létě (červen, červenec, srpen) ohřev vody běží po celý rok. Průměrná spotřeba plynu za vytápění a ohřev TUV za 24 hod. při stálých mrazech -5°C/-10°C je 8 m3 plynu. Třetí sezónu jsme začali topit v kamnech, před tím jsme netopili kuli malému aby se nespálil. Topíme jen, když jsou celodenní mrazy a je někdo většinu dne doma. Za 12 hodin spálíme přibližně 0,14 m3 měkého dřeva - pilových odřezků, které likviduji po 4 letech z chalupy nebo dva 10 kg balíky dřevěných briket z tvrdého dřeva. Dřevěné brikety kupuji když jsou v akci za 50,- Kč, nakoupím pak do zasoby. Teplo v kamnech vydrží do druhého dne přes noc aniž by se sepnuly radiátory v obývací místnosti, kde jsou krbová kamna. Teplovzdušný rozvod z obývací místnosti od kamen, rozvádí teplo do dvou koupelen, chodby v 2 NP a do třech místností v 2 NP. Takto pomůžou rychleji vytopit místnosti v mrazech a šetří plynové vytápění. Spotřebu při kombinaci topení dřevo a plyn nemáme zatím vyzkoušeno ale vzhledem k ceně dřeva nebo dřevěných briket a jsem rozhodnutý topit pouze při celodenních mrazech. Celkem tedy zatím naše energetická naročnost domu za plyn -1098 m3/11729kWh a elektřinu-2652 kWh = cca. 30.714 Kč/rok bez topení v kamnech. Kamarád, který má podobnou rozlohu domu a energetickou třídu C, hlavní zdroj vytápění a TUV tepelné čerpadlo a jako druhotné vytápění krb ve kterém topí příležitostně, má energetickou náročnost celkem za elektřinu 24.000 Kč/rok. Samozřejmě záleží na ceně od dodavatele, neboť jsem u ČEZ a mohl bych za plyn zaplatit jinde o cca. 3000,-Kč za rok méně. Proto o změně dodavatele po uplynutí nevýhodné smlouvy také uvažuji ale hlavní úsporu vidím spíš v opatřeních u vytápěného objektu, proto stále zjišťuji jak snížit energetickou spotřebu domu. Rád bych, když se zde někdo podělí o své názory a uvede zde energetickou náročnost svého domu.
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
kondenzační kotel | 37 736 Kč |
odkouření | 10 000 Kč |
ekvitermní čidlo | 800 Kč |
výchozí revize odkouření | 1 500 Kč |
výchozí revize kotle + uvedení do provozu | 1 000 Kč |
radiátory, fitinky, teplovodní rozvody a izolace, digitální termostatické hlavice | 48 377 Kč |
práce instalatéra | 10 000 Kč |
11 x digitální termostatické hlavice | 4 620 Kč |
Celkem | 114 033 Kč |
Luboš Dolejš14. 2. 2017 8:54:00
Děkuji ať se také daří, stavbě zdar :)