Příprava na stavbu a bagrování

Bagr byl domluvený na brzkou hodinu ranní a také včas přijel, což nás velice potěšilo. S manželem jsme den před bagrováním na povrch zeminy nakreslili výšky, které bylo třeba srovnat, aby jsme se dostali na námi požadovanou míru. Protože  manžel musel pracovně pryč v době, kdy se bude bagrovat, stres byl dvojnásobný...mažela naštěstí zastoupili naši velmi dobří kamarádi :-). Sice organizace zůstala na mě, ale s jejich pomocí a hlavně podporou se všechno zvládalo. Tedy ráno přijel, přesný jako hodinky, bagrista, a jakmile zajel s radlicí do země, stres zmizel :-). Dorazilo první auto na odvoz zeminy a už to jelo... Povrch byl srovnán kolem poledne, na kdy byla domluvená geodetka. Po zaměření jsem vlítla na plac s vápnem v šufanu a s metrem v ruce a už se měřilo, za hodinku až dvě se začly bagrovat základy...Ufff...ale co se nečekalo byla skála. Naštěstí bagrista byl velice trpělivý a šikovný a skálu postupně odlamoval, bohužel bagrování nebylo tak rychlé, jak se čekalo a pokračovalo i druhý den odpoledne, kdy začlo i pršet, takže z krásné suché hlíny se stala nepříjemná břečka, která se lepila na boty. bagrista odjel večer a my jsme odcházeli zcela unavení a zmrzlí. Protože se počítalo, že základy zalijeme za tři dny po vybagrování, ale nepočítalo se se skálou, museli jsme betonování odvolat :-( což se nakonec ukázalo jako dobře, protože základy jsme museli obednit a doladit lopatama, lépe řečeno krompáčem, protože základy ne všude byly do hloubky, jak bylo potřeba a jejich šířka nebyla jen 60 cm ,ale v některých místech až 90 cm, způsobeno vybracemi bagrování a ulamování skály. Tedy další den ráno po bagrování, nastopili opět naši kamarádi s krompáčem, lopatami a hlavně kangem a už se rovnalo a ladilo. Po třech dnech dřiny se konečně mohlo začít s průchodkami, šalováním a přípravou kamenů k základům, opět dřina, bohužel mám pocit, že ten stres byl snad horší. Předpověď počásí vypadala huř a huř a my jsme potřebovali betonovat. Nakonec se nám teploty umoudřily a betonování se domluvilo na středu, 7 den po bagrování, která měla být přelom v počasí, kdy večer nemělo mrznout. A už tu byla středa ráno...rychle vstávat, nachystat svačiny pro kluky, teplý čaj, děti odvést do školy,školky a šup na pozemek. Bohužel kamarádi byli vyčerpaní a přišli později než jsme očekávali. Tak jsme s manželem stáli na pozemku a já ve stresu, že se přípravy nestihnou, nebyl natažený zemnící pásek, nebylo proměřeno odstupňování přepážek na výšky betonu, nebyly navrtané roxory do skal, které zasahovaly do základů, ale vše se nakonec obrátilo a před 9 ráno už byli všichni na místě. 9:30 volal pumpař, že už je na cestě a my jsme za hodinu na to měli i beton, a už se lilo, protože jsme na kopci a cesta vedoucí k nám podepírá zídka, u které nevíme nosnost a nechtěli jsme riskovat její přetížení, musela se domluvit i zmiňovaná pumpa. Hadice pumpy měly průměr jen 65cm, takže lití nebylo tak rychlé, za to když se hadice přemísťovala, muselo se zapřáhnout 6 chlapů, aby ji přenesli. Po 5,5 hodinách dřiny se zalité základy zakryly plachtami, protože jak jinak, zase pršelo...a šup domů. A dnes, první den po betonáži, jsme se po základech procházeli :-).