Dlouhá zima

Jak moc naivní jsme byli. Dlouhé zimní večery vůbec nebyly tak dlouhé, jak bychom potřebovali a jaro přišlo nějak moc brzy – respektive letošní zima nebyla vůbec zimní. Museli jsme vyřídit a domluvit se na tolika věcech. Kdybychom věděli, co všechno stavba bude obnášet, musím se přiznat, že bych celé stěhování do domu zvažovala mnohem déle. Ale teď už to jede a nám nezbývá než zatnout zuby a makat co se dá. Když se naskytl čas, tak jsme jezdili na pozemek zkontrolovat sklep, především vyházet z něj vodu, která zatékala naším schodištěm do sklepa. Naštěstí nebyly nijaké mrazy, takže kromě vody jsme vlastně žádný další problém se stavbou neřešili. Trochu se odchlípla nopovka, ale tu opraví realizační firma spodní konstrukce. Taky jsme trochu upravili vstup do sklepa – zarovnali jsme zeminu před ním a udělali si pod balkónem zašívárnu. Jako první po zazimování jsme logicky začali řešit dřevěnou konstrukci. Projekt samozřejmě s něčím počítal, ale bylo potřeba vše aktualizovat, nechat zapracovat změny (buďme upřímní – naše výmysly), nechat konat statika a to vše sladit tak, aby se co nejméně čekalo. Jenže každou změnu, kterou jsme vymysleli, museli prověřit 2 lidi (přípravář stavby, statik a případně i střechař), museli jsme promyslet nabízené varianty a domluvit se s mužem na kompromisech, které tyto změny zapříčinily...no hrůza…čas ubíhal a my neměli ještě ani finální rozpočet (bylo nutné zohlednit úpravy), neměli jsme podepsanou smlouvu o dílo, ale hlavně jsme měli stále plovoucí termín realizace. Mysleli jsme si, že vše pojede, hned po spodní stavbě, jako na drátkách – přece jenom dřevostavba nemusí čekat až po mrazech, ale ty změny vše posunuly…ale už jsme to nějak vstřebali, hlavně se příprava nesmí podcenit – o to rychleji vše ostatní bude následovat. Což věřím, že se zatím daří. Zatím si čekání zkracujeme pomalu rostoucí zahrádkou – máme jahodový záhon a nově zasazené jabloně. Letos čekáme první úrodu (snad se stromy ujmou a jahody, bychom brali každý jednu na ochutnání :-)).