Máme tady jaro

Nedílnou součásti lenošení na zahrádce je ti kadibudka. Je pravda, že začátky byly trošičku drsnější, ale povedlo se. Kadibudka stojí, je funkční, a jakmile jí vyřežeme do dveří srdíčko, už si jí sousedé nebudou plést s udírnou . Při průzkumu podloží jsme zjistili, že pod asi 50 cm vrstvou ornice se nachází jílovité podloží. Trošku nás to v období monzunů trápí, neboť se nám pozemeček proměnil v bazének pro děti, ale to se časem vyřeší drenážemi. V hloubce asi 2,5 metrů je potom pískovité podloží.   Jelikož jsem nedávno slavil půlkulaté narozeniny, bylo třeba se na to připravit. K Máňi (tak jsme pojmenovali maringotku) se přistavěla stříška, stloukl se provizorní stůl a lavičky, připravil se i terén – nějaké ty kachlice a struska na parkoviště a mohlo se grilovat. Vše v pořádku vydrželo, což se o provizorních plátěných přístřešcích po nárazech větru říct nedalo, a tak budujeme dále.   Zatím čekáme na zbudování elektrické přípojky, s ní také necháme zbudovat i vodovodní přípojku. Plyn se na pozemek přivést nechystáme. Věříme, že se bez něho dokážeme obejít. Je pravda, že po seznámení s okolím jsme nadmíru spokojeni. Sousedé jsou zatím příjemní, když se něco na pozemku děje, hned volají, prostě zatím pohodička. Uvidíme, co přinese čas. O vyřizování stavebního povolení zase příště. Čekáme na známéno, který by měl dokončit architekturu, takže by nám udělal projekt a pomohl s dalšími záležitostmi ohledně stavby.