Ztracené bednění

Palety se ztraceným bedněním nám prodejce vyskládal hydraulickou rukou před domem a já se jen díval, jak mu to jde pěkně od ruky. Tím ovšem ta lehká část skončila a začaly galeje :). Protože se nám povedlo udělat celkem rovné pasy, žena je přede mnou jen zametala a já skládal tvárnice nasucho přímo na ně. Při skládání mi dost překážely roxory zapíchané v pasech. Musel jsem zbytečně zvedat tvárnice do výšky, abych je na ty roxory navléknul a nebýt toho, že jsem měl na roxorech nasazené prázdné PET lahve (což byl dobrý tip z PDF Základová deska svépomocí), asi bych skončil s minimálně třiceti "průstřely" ramen a hlavy :).

Vnitřní základy jsou z třicítek, které jsou celkem lehké. Vnější byly ze čtyřicítek, které už se trochu pronesou. A úplně nejhorší byly ty půlitelné čtyřicítky, které váží určitě přes 40 kg - u těch jsem pomalu potil krev. Docela mě překvapilo, že výrobce měří délku tvárnice včetně zámku, takže dvě vedle sebe neměří 100 cm, ale pouze 99 cm. Zkrátka s každou další tvárnicí jsem přišel o 1 cm délky. To mi trochu rozhodilo počty a udělalo díry v řadách, které jsem pak musel vyšalovat ručně. Kolem prostupu kanalizace mi ZB nevycházelo vůbec, tak jsem se rozhodl vyšalovat celou tuto část z OSB desek.

Na zalití betonem jsem opět objednal mix s pásovým dopravníkem. Potřebné množství jsem spočítal na 6 kubíků (při zaplnění zhruba na 80 % výšky). Po menších konzultacích a zmatcích tam nakonec skončil hodně kvalitní beton C20/25. Měl jsem půjčený ponorný vibrátor, ale jeho použití nám obsluha mixu nakonec rozmluvila, protože prý to bednění pod tlakem vibrací rádo praská. Nebyl čas zjišťovat jestli má pravdu, tak jsem dal na jeho zkušenost a hutnili jsme jen lopatama. Za hodinku bylo hotovo, množství vyšlo akorát - nezbylo nic.