Rozhodnutí to bylo dosti spontánní. Protože jsem byl zrovna nějakou chvíli single, stihl jsem našetřit nějaký ten groš (dámy prominou :-)). Zrovna jsem se pohlížel, kam ty peníze nasypat a řádně je zúročit, když přišel můj otec (důchodce), že strašně touží po hezké chatce.
V podstatě byl velmi konkrétní a tak jsme další den jeli na obhlídku. Když jsem tu chatu viděl, sprásknul jsem ruce. Chata byla neudržovaná, místy zatékalo, opadaná barva, rozbitá okna, … V tu chvíli jsem si myslel, že mám jasno, že tohle NE! Rozhodně to nebyla láska na první pohled.
Nicméně po nějakém čase jsem změnil názor. Všechny neduhy chaty přestaly být neřešitelné a protože jsem člověk zručný, práskl jsem do toho.
Našetřené peníze mi nakonec plnou cenu chaty nepokryly, tak jsme se s prodávajícím dohodli na platbě části kupní ceny + deseti měsíčních splátkách.
Co se týče rekonstrukce, tak tu neplánuju nijak jinak než svépomocí. Jsem rozhodnutý, že se nebudu zbytečně zadlužovat. Ono, když se nad tím člověk zamyslí, tak ve fázi v jaké jsem, ty finance nejsou potřeba tolik, jako spíše pracovní síla.
Rekonstrukci jsem započal překreslením chaty do 3D. Lépe a hlavně věcněji se pak komunikuje s architektem. Nyní jsem ve fázi, kdy mám vše rozmyšleno, zpracováno, zakresleno a čekám na architektovo vyjádření. O tom ale zase někdy příště.