Bagrování a základy...dovča na maltě pokračuje

Každý měl jasně daný úkol. Já jsem měla hlídat výšku výkopů, manžel naváděl bagristy a kluci dočišťovali základovou spáru. Sejmutí ornice proběhlo během hodiny a zbytek soboty a neděle jsme se drbali s odkopáním svahu a základů. Kopali jsme do menšího svahu a kousek od hranice bylo hlubší jezírko. Manžel měl vše předem promyšlené a díky podpěrám, které se měli vytvořit po vydolování hlíny, jezero mělo vydržet i naše kopání. Takže se bagrovalo a bagrovalo, čistily se základy, kluci hráli basket, a já tvrdě makala u niveláku :-).

V prvním dnu jsme odkopali pouze malou část zeminy ze svahu a zbytek nechali na další den (Eda měl večer akcičku, tak jsme museli skončit dřív). Druhý den nám při sestavování onemocněl nivelační přístroj. Opět jsem mohla použít lékárničku a pomocí ženské vynalézavosti jsem rozlomený stativ opravila. Dalším překvapením bylo zapojení mé mamky, která byla korunovaná na operátorku a manažerku polní kuchyně. Už po příjezdu krátce zkonstatovala: „to spadne“ a dále se věnovala své první svačince. Postupem času byla mamka nominovaná na stavbyvedoucího (zkráceně nazývaná jako „dráb“). Čas postupoval a nedělní dopoledne se proměnilo na čekání, zda svah spadne či nespadne. Já, mamka i okolní přihlížející, jsme napjatě očekávali velkou vodu v základech a manžel flegmaticky reagoval, „to je v pohodě, sem to počítal“. Svah vydržel, zatloukli se kovové opěry v místě jezírka a my i sousedi jsme si mohli, prozatím, oddechnout.

Po poledni Eda vylezl z bagru a naznal, že se žene bouřka a měli bychom to zabalit. Manžel zavelel, že ne a začali pracovat s ještě větším nasazením. Kolem třetí začalo pršet a kluci doplnili svou garderobu o deštníky. Do hodiny byla práce hotová, nachystali jsme pozdní oběd a v tu chvíli začala šílená bouřka. U guláše jsme začali Edu podezírat, že je převtělený Zeus (mimo jiné i vládce počasí) a my vyrazili domů. Tentokrát už spálení všichni :-).

Práce na výkopech byla hotová a my začali připravovat základovou desku.