Kuchyně, schodiště, lícovka a zateplení

Schodiště – tady jsme se podíleli ještě méně než na kuchyni. Schodiště nám dodal truhlář kdesi od Hronova. Budeme s ním řešit i veškeré interiérové záležitosti bo je prostě šikovnej a levnej.  Jen vybavení ložnice jsme si z nedostatku času objednali z menšího stolařství od Brna. Nedostatkem času myslím, že se mi povedl logistický majstrštych a v půlce května, kdy bychom měli být těsně před koncem výstavby, bude mít jeden z dětských pokojů stálého nájemníka. Bohužel to ssebou přineslo i drobný problém ve formě akutní potřeby širší postele. A nás truhlář je tak vytížen, že bych za pár měsíců musel spát na zemi. No, ale zpět ke schodům. Schody jsou z masivu a finální verze je bez podest. Původní plán byl míti podestu v obou rozích bo jsme si ani nedokázali představit, že by to šlo jinak. Pan truhlář si to naštěstí za drobný příplatek představit dokázal. Přiznám se, že jsem chtěl původně celé schody posvářet z íček (mám rád industriální styl) a mezi ně dát jen dřevěné desky, ale s finální podobou jsem nadmíru spokojen. Uměleckého kováře nám zajistil přímo pan truhlář.

Lícovka – aneb žrout času, který nemám. Tuhle zeď mi byl čert dlužen. S nápadem postavit interiérovou zeď ze starých použitých cihel jsem přišel už v době, kdy jsme snad neměli ani základovku. Od starých cihel jsem ale rychle ustoupil. Nevím, nějako jsem se nedokázal popasovat s prachem, který by se na ty staré cihly postupem času usazoval a tušim, že i statik se k tomu vyjadřoval trochu negativně. I když teď už vím, že se dají sehnat všemožné odpuzovače prachu a nečistot i na staré cihly. Klinkerky se objednaly v Klinker centru od Robena NF.16. Celou zeď zpracovali přátelé z Ukrajiny a vedle zaházených zásuvek to byl důvod, proč mi nakonec nedělali zateplení. I když byl požadavek na spáry 1cm horizontálně a 1,2 cm vertikálně, je každá spára originálem. Nemluvě o tom, že spára by měla být cca 1-1,5 cm hluboká kvůli spárování a na mé zdi není vyjímka, že je malta i přes cihlu. A to nepočítam, jak to ty dobytci celý zaprasili a neočistili. Vesměs by se dalo říct, že na zdi skončilo uplně všechno od malty, přes anhydrid, hrubou omítku, fajnovku až po barvu. Kladívko, majzlík, čistič cementových skvrn, kartáč, košťátko, lopatka, spárovačka. Ti všichni se stali mými dobrými přáteli na pár měsíců. Jednu stranu jsem už celou dokončil a konečně zeď vypadá tak, jak jsem si jí představoval. A konečně začínám být i rád, že jsem do toho šel. Jen tak mimochodem, nechal jsem si vyspárování (jen vyspárování, ne čištění spár a zdi) nacenit od řemeslníků z východních Čech a za nějakých 40 m² plochy si řekli o 30 tisíc. Podle mého názoru se jedná o práci dvou šikovných zedníků na maximálně dva dny.

Zateplení – zateplení jsem si nechal udělat od Zofi na základě prezentace tady na svepomoci.cz. Jak jsem zjistil, společnost funguje jen jako dozor stavby a samotné práce přeprodává ičařům. Na čemž nevidim nic špatného, hlavně když si to kontrolují. S komunikací jsem byl spokojen (jen mám pocit, že jim trochu vázne komunikace uvnitř firmy. Na což jsem ale zvyklí z mého zaměstnání), s cenou taky, použité materiály super, provedení perfektní. Když nepočítám vývod od digestoře. Jak vždycky říkám „nejsem žádný estét“, takže tu vlnu nad francouzskejma dveřma jsem byl schopen akceptovat, ale když jsem po sundání lešení spatřil „zápustnou“ mřížku odvětrání, tak ve mně trochu hrklo. Myslel jsem, že takové mřížky se dávají na fasády standardně, ale zjevně jsem byl u Zofi první s mřížkou :-). Každopádně, oprava nejde za mnou, takže s tím nemám nejmenší problém a celkově jsem nadmíru spokojen. Jo a možná menší výtka k řemeslníkům (a to všem).Když někdo řekne „chovejte se tu jako doma“ tak nepředpokládá, že žijete ve chlejvě. Sice se furt jedná o stavbu, ale někteří z nás už na těch stavbách bydlej. Po měsíčním soužití s pánama zateplovačema docela chápu, že jsou i lidé, kteří nedají souhlas k užívání vnitřních prostor. My pankáči jsme na to zvyklí, ale manželky jsou občas měkoty.