Začalo to následovně: druzí prarodiče koupili ve vesnici kde bydlí, malý baráček. Dodnes nevím, co je k tomu vedlo, vždyť sami bydlí v bytě, oba synové (táta a strejda) v době koupě již měli vlastní bydlení i zaměstnání. Ale stalo se tak. V baráčku v době koupě bydlel starý manželský pár, bez potomků a dalších příbuzných. Koupě domku tedy znamenala věcné břemeno - manželé směli v domku dožít. Pán zemřel již před lety a paní se po čase musela přestěhovat do domova důchodců, kde později také zemřela. Pro prarodiče nastala otázka, co s domkem.
Ještě musím zmínit jednu dědovu velkou prozřetelnost. Samotný domek plus malinký pozemek k němu měli celkovou výměru necelých 200 m2, takže v podstatě nic. Naštěstí se zrovna ke koupi nabízela přilehlá zahrada hned za domem, přímo sousedící s pozemkem s domkem. Děda zahradu o rozloze 386 m2 přikoupil, čímž se celkové plocha pozemků vyšplhala na zhruba 550 m2, a s tím se již dá pracovat.
Bylo tomu již asi 7 let, co byl domek neobývaný, a při jedné návštěvě u prarodičů na něj přišla řeč. Já jsem nadhodil, že bych si domek klidně vzal, a pak už to šlo rychle. Sepsali jsme darovací smlouvu, zašli na úřad ověřit podpisy a já jsem mohl běžet na katastrální úřad. Poté jsem tam musel ještě jednou kvůli nějakým nesrovnalostem, ale nakonec jsem se zhruba po měsíci začátkem ledna 2014 stal hrdým majitelem domku a zahrady. Posléze jsme z katastrální mapy zjistili, že část mého oploceného pozemku (46 m2) patří obci. Proběhla kominukace se starostou obce, a v září jsem tento pozemek přikoupil, čímž jsem pozemky mnou užívané ucelil. Jinak co se polohy domku týká, nachází se v městysi Divišov, 1 km od dálnice D1, 40 km od Prahy...prostě perfektní lokalita.
No a přišla otázka, co s domkem dál. První etapa byla jasná - domek byl doslova po střechu naplněn bordelem, starými spotřebiči a dalšími krámy, takže jako první se začalo vyklízet. vydatně mi pomáhal táta a kamarád. Během vyklízení jsem také vyřešil otázku, zda bourat nebo rekonstruovat a přistavovat (současný domek je v podstatě 1+1 a hromada nevyužitelných kamrlíků).
Rozhodl jsem se domek zatím ponechat, s minimálními náklady zrekonstruovat do obyvatelného stavu, abych se po ukončení studií měl kam uchýlit. Po získání zaměstnání a stabilního příjmu mám v plánu na zahradě postavit domek nový a tento později srovnat se zemí, případně přestavět např. na garáž (nejspíše půjde k zemi vzhledem ke špatnému umístění na pozemku).
Takže jako první jsme se pustili do úklidu. Bylo to neskutečné množství odvezených vozíků všeho možného bordelu, od železa, přes starou elektroniku a nábytek, po pytle nadité vším možným bordelem. Na půdě se nacházel jakýsi dřevěný pokojíček, za jehož stěnami jsme našli obrovské množství sena. Jeho likvidaci nám vyřešil děda, odvezli jsme jej k němu na zahrádku na kompost (celkem 6 velkých našlapaných vozíků se zvýšenými boky). Také jsem z domku vyházel obrovské množství dřeva (většinou starého dále nepoužitelného), časem poslouží na topení. Během vyklízecích prací jsme zárověň prováděli likvidační práce nepotřebného vybavení a částí domu, o tom zase příště.