Ztracené bednění a ležatá kanalizace

Do každé řady jsme pěkně položili žebírkovou ocel, tuším že 6mm to byla a to rovnou ve dvou řadách. Ještě jsme dávali roxory i svisle a to skoro do každé tvárnice, aby se nám to pěkně spojilo. Když jsme byli na úrovni třetí řady a s manželkou jsme viděli, kolik materiálu budeme muset dovnitř dostat, rozhodlo se, že tři řady stačí :-).

Tak jsme s kamarádem začali míchat betonek do onoho ztraceného bednění a už jsme to tam cpali. Tři řady, horní cca do půlky jenom. Zase hrozná dřina :-). Když se nám toto podařilo, bylo tuším konec září.. Dost se to táhlo. Potom jsme museli sehnat nějaký pěkný materiál, kterým bychom ten náš „betonovej bazén“ zasypali.

Když se mi konečně podařilo sehnat firmu, která vozila betonovou drť, domluvil jsem se s její majitelkou na termínu a hlavně za to nic nechtěla, co se nestalo. Paní nepřijela, telefon už nezvedala, no prostě se na nás vykašlala ( musím tu bejt slušnej, ale víte určitě, jak jsem nadával) :-). Takže jsem začal shánět znovu. To trvalo také nějakou chvilku, protože s vědomím, že se nám tam vleze x tun materiálu, jsme nechtěli zrovna platit příliš peněz. Nakonec jsem sehnal a vcelku i blízko od naší parcely a mohlo se začít vozit.

Problém na sebe nenechal dlouho čekat. Když přijela první Liazka, hned bylo vidět, že se to do desky nevysype. Ono 75cm bednění se těžko z auta přesypává. A tak to zvrhnul u bědnění, něco spadlo dovnitř, většina ven. Už při tom pohledu mě bolely ruce při představě, že to tam házím růčo. Když mi přivezl 6 liazku ( jedna byla 10tun) nabídl mi, že mi půjčí minibagr na víkend. Když jsem se optal, kdo ho bude řídit, bylo mi odpovězeno, no ty, vole. :-)

Takže se materiál vozil a já rajtoval s minibagrem na pozemku. To vám byla pohoda. Levá páka, pravá páka a hromada se ocitla tam, kde měla. Jenže ji tam stejně někdo musel rozhrnout :-). No nic, po cca 15-20 cm jsem to hutnil půjčenou žábou z blízkých stavebnin. Bylo to hrozný. Člověk to tam nahází a žába mu z toho udělá půlku :-).

Když jsem se konečně dostal až nahoru, resp. kolem 15 cm pod hranu bednění, byl jsem nadšen. Vlezlo se tam něco kolem 100 tun materiálu, hrůza :-).

No a byl konec října, počasí začalo stát za prd, a tak jsme se rozhodli, že desku necháme na jaro. Abych nezapomněl, při tom hutnění jsem tam ještě položil kanalizaci, ale to by měl být článek sám o sobě,ale .. :-).  No prostě a jednoduše. KG trubky jsem si nakoupil sám, pak jsem seděl hodinu na bednění a přemýšlel jak to udělat.

Zkušenosti jsem neměl no a tak jsem začal s metodou pokus omyl.. Výsledek? Když jsem to měl položené a dle známého prej dobře, zkusil jsem udělat zkoušku těsnosti. Jednoduše jsem celý potrubí napustil vodou a? No a utíkalo to... někde... Nějaký expert se nejspíš prošel blbě žábou někde po trubce a ta pěkně prdla, viz foto. Takže to zase celý vykopat, tedy postupně  a hledat. Naštěstí jsem to našel poměrně brzy, trubku vyměnil a potom už to bylo v pohodě. Tím jsem tedy definitivně zakončil rok, pokračování jsem nechal na jaro :-).