Základová deska

Autor: Monika a Pavel (23 příspěvků)
20. 2. 2014
13 komentářů
Příspěvek stavebníka
V měsíci listopadu pro mě začala prozatím nejnáročnější fáze, a to chystání podkladu pod základovou deskou.

Ze všeho nejdříve nám nákladní auto s přívěsem dovezlo makadam. Konkrétně tedy přírodní kamenivo DK 0/32, množství 20,14 tun. Šikovný řidič s jednou fůrou nacouval až na zahradu, druhou vyklopil na trávník před plot.

Makadam jsme však prozatím nechali být a dali se do navážení hlíny, která se hromadila všude kolem základů a měla sloužit jako výplň základů. Hlína byla spíše jílovitého charakteru, lépe se hutní a rychleji sedá. Navozila a rozhrnula se spousta koleček, než jsme si zajeli vypůjčit vibrační pěch. Přestože pěch nevypadá nijak velice, vážil přes sedmdesát kilo, a když jsem se za něj chvilku postavila, že si zkusím hutnit navoženou hlínu, pěkně se mnou zacvičil. Takže jsem se raději znovu chopila lopaty a pěch přenechala chlapům. :-)

S hutněním jsme začali v pátek odpoledne, a protože už se brzy stmívalo, ale nám se ještě nechtělo končit, rozestavěli jsme si dokola základovky halogény a mohli jsme pokračovat. Přijel nám pomoci brácha, takže se s Pavlem střídali u žaby, já mezitím nakládala kolečka hlínou, která se pořád doplňovala dovnitř. Takto jsme navozili asi 30 tun hlíny, než byl Pavel s výsledkem spokojen a místo hlíny jsme začali navážet makadam, který slouží jako podklad pod základovou desku. Makadam byl těžký, tvrdý, alespoň mně se do něj špatně zarývala lopata. 

Reklama

Makadamu jsme navozili a nahutnili minimálně do výšky 20-25 centimetrů, tzn. do roviny se ztraceným bedněním. V části vedle základu pro komín jsme místo makadamu naskládali tři kusy ze zbylého ztracené bednění, aby vznikla silnější betonová deska pod krbové těleso. Pěch jsme odložili v neděli ráno a na takto připravenou plochu jsme začali s přesahy 30-40 cm pokládat kari sítě 6x100x100 mm. Všechny kari sítě jsme podložili rozbitými dlaždicemi a zdrátkovali . Mezitím tata nalepoval po obvodu izolační polystyrén pro spodní stavbu perimetru 50, který přesahoval nad ztracené bednění o cca 20 centimetrů. Do výše toho přesahu jsme měli  v plánu vylít základovou desku. Aby polystyrén pod vahou betonu neprasknul, zhotovili jsme kolem polystyrénu opěrné dřevěné bednění se vzpěrami.    Betonování desky Na druhou listopadovou sobotu jsme si objednali domíchávač. Poslední týden nás zlobily přeháňky a my měli obavy, jestli se nám vůbec podaří desku dokončit. Sobotní ráno to vypadalo na pořádnou průtrž mračen. Ale to už se nedalo nic dělat, domíchávač byl domluvený, stejně tak i dva zedníci, kteří nám měli pomoct se zahlazením desky, aby byla dokonale rovná.

Domíchávač nacouval až na zahradu a za použití všech koryt a nástavné roury tak v pohodě dosáhnul až do nejzazšího rohu. Naběhli chlapi v gumákách s lopatami a začali s rozhrnováním. První várku - 8m3 jsme měli hotovou za půl hodinky, při betonování desky nám nejdelší dobu zabralo čekání na dovoz druhé várky - 7,5m3 betonu. Na uhlazování desky nahrubo zedníci použili stahovací lať a dokonale vyhladili dvoumetrovým hladítkem domácí výroby. Už při vyhlazování začalo drobně poprchávat, ale naštěstí se více nerozpršelo. Jakmile deska trošku zatuhla, rozprostřeli jsme na ni raději velkou plachu, aby na ni už více nepršelo a nevyplavoval se z vrchní vrstvy cement.

Kolem desky se omotala nopová folie proti vlhkosti. Nakonec nám přijel soused s bagříkem rozhrnout zbylou hlínu z pasů a ze skrývky, která se už nepoužila jako výplň, abychom to měli v okolí upravené. A to bylo prozatím všechno. Teď už budeme čekat na jaro, až se alespoň trošku otepli a my se bude moci pustit do zdění.

Reklama

Od prvního kopnutí do země až po konečné betonování uběhlo rovných 30 dní a deska byla hotová.

Náklady

Název položkyCena
Beton - základová deska
23 405 Kč
Pěch vibrační
944 Kč
Přírodní kamenivo DK 0/32 (makadam) 20,14 tun s dopravou
6 000 Kč
Kari sítě 3x2m; 17 ks
9 257 Kč
Práce
800 Kč
Úpravy terénu
400 Kč
Celkem40 806 Kč
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Monika a Pavel
Monika a Pavel (23 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací
Monika a Pavel

Monika a Pavel4. 5. 2017 17:34:09

15 - 20 cm skrývku jsme nechali na terénní úpravy a zeminu s pasů jsme použili zpět do vyplněných základů, řádně zhutnili.

jiří

jiří4. 5. 2017 13:33:54

Hoj. řešíme aktuálně problém zpětného závozu hlíny do bednění pod budoucí desku.
Z hlediska ČSN 72 1002 - Klasifikace zemin pro silniční komunikace - lze jíly prachovité zařadit pod pořadové číslo 3 a 5 jílovitá hlína - jH a hlína - H
Podle vhodnosti pro podloží komunikací je lze zařadit do skupiny VII - VIII. Tyto zeminy podléhají středním až vysokým objemovým změnám a při napojení vodou klesá jejich pevnost až na 40 % pevnosti za optimálního stavu. Tyto zeminy jsou nebezpečně namrzavé. Zvýšení odolnosti podloží je možné příměsí vápna. Do násypů jsou tyto zeminy málo vhodné.
tak řeším co a jak

Monika a Pavel

Monika a Pavel6. 3. 2014 16:56:17

Ahoj. Zvolili jsme perimetr 50 od výrobce Styrotrade určený pro podzemní části budov. Tabule jsou veliké 125/60 cm a cena za metr2 nás vyšla na 124 Kč. Celkem jsme brali 24 m2 za 2 976 Kč. Zateplovali jsme pouze základ tvořený ztraceným bedněním s přesahem pro základovou desku.

Žaneta a Jirka

Žaneta a Jirka6. 3. 2014 13:37:32

Ahojte, kolik Vás prosím stál ten izolační polystyren? a množství, tloušťka? Možná by nebylo špatné to taky tak udělat, ať nemusíme kupovat desky na šalování :-) Díky.

Petr Tichý20. 2. 2014 19:31:13

V návaznosti na můj komentář k vašemu článku kopání základů a ztracené bednění dolňuji ještě:

Vaše tvrzení, že "Hlína byla spíše jílovitého charakteru, lépe se hutní a rychleji sedá." je naprostá demagogie, protože jíl prakticky nelze zhutnit, sedá (respektive konzoliduje" velice pomalu. Tzn., že pokud jste mezi základy navezli jíl, tak počítejte s tím, že si to bude postupně ještě dosedat a deska se prohne, protože se sama nevynese.

Ale jak už jsem psal, jíl (nebo hlína jílového charakteru, jak jste uvedli) se tam podle mě nedávala, protože byste to nenabrali ani na lopatu:-)

Monika a Pavel

Monika a Pavel20. 2. 2014 19:10:51

Ahoj.
Můžeme s vámi jen souhlasit. Ztracené bednění jsme vylévali zvlášť, abychom mohli řádně zhutnit navážený materiál, jak píšete. Druhou řadu ztraceného bednění jsme měli původně v plánu také vylít pouze do jedné poloviny až do dvou třetin. Bohužel jsme neodhadli množství betonu a v domíchávači zbyla necelá jedna polovina kubíku betonu. Než abychom platili za likvidaci, doplnili jsme jím druhou řadu bednění. Zedníkovi se na tom nic špatného nezdálo, hlavní je, jak píšete, dobré provázání se základovou deskou.
O drenážní rouře jsme také přemýšleli, u nás ale s vrchní vodou nejsou problémy, proto jsme ji kolem základů nepoložili.
:-) Ohledně makadamu, samozřejmě frakce 0-32 je štěrkopísek.
(Lepení perimetru pomocí pěny pro spodní stavby můžeme jen doporučit, opravdu urychlilo práci.)

Roman a Monča

Roman a Monča20. 2. 2014 11:04:48

Nějak se mi nedaří upravit ten poslední koment tak dodatek.
Je to nopovka popsaná v textu takže se omlouvám, že jsem ten poslední odstavec nějak nepřečetl :-)

Roman a Monča

Roman a Monča20. 2. 2014 10:42:16

Slušná práce :-) Jen upřesňuji, že označení "makadam" je pro frakci D32-64 ale to je detail :-) A k níže uvedeným komentářům si taky nemyslím, že napojení betonu škodí. Nestaví se sklad s mnohatunovou zátěží, panelák ve svahu nebo stadion aby to musel být betonový monolit. Provazovací roksory tam jsou takže to bude OK. Jen bych asi taky pro sychr zalil vrchni ZB je do půlky a zbytek dolil s deskou. Perimetr jako izolaci jsem použil taky, jen mám pasiv tak 12cm. Přilepil jsem ho lepící pěnou v tubě k ZB a dobrousil tak aby deska byla vodorovná - rychlejší než srovnávat šalovací desky. Nevím zda stavíš někde s vrchní vodou, ale radši bych kolem základu ještě položil drenážní rouru a k Perimetru postavil nopovku místo oblepení ipou (tedy pokud dobře vidím na té fotce s bobkem.
Držím palce do další výstavby ;-)

Petr20. 2. 2014 8:58:11

To co popisujete je jedna z variant, kterou nám projektant taky navrhl - poslední řadu vybetonovat jen do poloviny, aby došlo provázání s deskou. Nakonec jsme zvolili variantu prolití všech řad najednou, protože poslední řada byla ošalovaná a při hutnění se tak nic nehlo ani o milimetr. Jinak moc hezká práce a za rozumný peníze.

Majkííí a Kačka

Majkííí a Kačka20. 2. 2014 8:30:46

Ahoj.

Já jsem vyléval 4 řady ZB a poslední řadu jsem vylil jenom do poloviny, aby se potom více spojila deska se ZB.

Kdybych odložil betonování ZB, tak by se ZB při hutnění pěchem zaručeně rozjelo, vypraskalo a materiál by se vysypal mimo desku.

Stejně to mají pěkně provázené pomocí roxorů, takže se není čeho obávat.


Gratuluji k pěkné desce a přeji hodně štěstí do další etapy.

PS: Pro další stavebníky - Kdyby jste použili perimetr síly 8 cm, tak by jste nemuseli šalovat, protože tento EPS je dostatečně tuhý a tlak betonu by vydržel.

Petr20. 2. 2014 8:09:30

Nevím jestli to záleží třeba na druhu podloží, ale nám projektant výslovně napsal do technické zprávy, že "betonáž ztraceného bednění se bude provádět spolu se základovou deskou". Udělali jsme to tedy podle projektu a nerozjela se nám ani jedna tvárnice.

Lucka a Jirka

Lucka a Jirka20. 2. 2014 7:53:14

základ už mají zateplený, a o tom že by se vylévalo bednění společně s deskou jsem neslyšel a z logického hlediska je to taky nesmysl, bednění by se rozjelo

Petr20. 2. 2014 7:36:19

Můžu se jen zeptat, proč jste vylévali betonem zvlášť ztracené bednění a zvlášť desku? Obvykle se to vylévá najednou, aby beton zatekl až do spodní řady ZB a vzniknul tak monolit. Asi to s tím domem nic neudělá, ale každé napojování betonu ničemu nepomůže, spíš naopak. Jinak ale hezká práce, ať se daří.