Železniční pražce v zahradách

Bohužel dosud je s oblibou využívají zahrádkáři, chalupáři i obyvatelé venkova jako materiál na výstavbu parkovacích míst, stavbu kompostu nebo dokonce i plotu nebo schodiště. Bohužel si majitelé takových staveb neuvědomují vysoký stupeň ohrožení sebe i svého okolí silným působením karcinogenních látek.  

Jedná se v první řadě o chlorid rtuťnatý, velmi prudký jed, který zasahuje v prvé řadě játra a ledviny. Vstřebávatelný je i kůží, tedy i při pouhém dotyku s dřevěnými železničními pražci již dochází k samotné kontaminaci.  U tohoto jedu byla prokázána tak vysoká škodlivost na lidský organismus, že může způsobovat dokonce vznik vývojových vrozených vad a defektů.  

Chlorid rtuťnatý obsažený ve starých železničních pražcích je velmi škodlivý nejen pro lidi, ale je nebezpečný i pro životní prostředí, jelikož se jen velmi obtížně likviduje. Stejně jako jiné škodliviny, hromadí se v zasažených organismech, a tak vstupuje do potravního řetězce. 

V lidské potravě tak následně způsobují tyto sloučeniny rtuti chronické otravy. Takže pěstovat v záhoncích ohraničených napuštěnými železničními pražci zeleninu určenou k následné konzumaci se v podstatě rovná pomalé sebevraždě. Chlorid rtuťnatý měl za úkol v pražcích potlačovat vznik hniloby.  

Síran měďnatý je další nebezpečnou látkou, která je obsažena v železničních pražcích. Tato sloučenina mědi patří k těm nejběžnějším. Po jejím požití následuje zvracení a silný průjem. Při požití většího množství této sloučeniny může dojít k úmrtí následkem těžkého šoku, a to v průběhu několika hodin.

K impregnaci železničních pražců se používaly ropné produkty, ty se uvolňují z pražců zvláště za letních veder a kolem sebe šíří nepříjemný zápach.  Tento zápach vydávají nejrůznější sublimáty jako síran zinečnatý, síran měďnatý, karbol, kresol a další ropné deriváty. Všechny tyto látky představují pro živé organismy nebezpečí v podobě karcinogenních tedy rakovinotvorných účinků.

Kromě těchto látek jsou v pražcích obsaženy i mutagenní látky, tedy takové, které mají neblahou schopnost pozměňovat genetickou informaci. Pozvolna po řadu desítek let jsou tyto látky uvolňovány do okolní půdy i vzduchu, dá se říct, že z železničních pražců nikdy dokonale nezmizí.

Pokud se tedy někteří zahrádkáři obhajují tvrzením, že ze starých pražců již škodliviny vymizely, nemá jejich obhajoba žádný význam a oprávnění.  I hygienici potvrzují velkou oblibu pražců jako stavebního materiálu právě z hlediska dlouhé výdrže, ale z toho již vyplývá automaticky, že dlouho vydrží i jejich škodlivé nátěry.

Právě pro zajištění dlouhé trvanlivosti pražců bylo používáno k jejich moření  biocidních přípravků, které měly za úkol zabránit dřevokazným účinkům. Tyto produkty vznikají jako vedlejší produkty při destilaci uhlí v průběhu výroby koksu. Na ochranu pražců se využívaly po desítky let. 

Pro člověka a živočichy představují tyto polycyklické aromatické uhlovodíky a fenoly další škodliviny hromadící se v životním prostředí. Pokud se vyskytnou ve vysokých koncentracích, mohou způsobovat zmatenost, křeče, jaterní a ledvinové problémy a následně bezvědomí a v kritických případech i smrt.

Pro příklad uveďme výsledky jedné zahraniční studie, která prokázala v jednom bukovém pražci  výskyt  15 kg dehtového oleje, u dubových pražců 6 kg. Do okolního prostředí se tyto látky dostávají  takzvaným  vypocením, tudíž  otěrem  mezi pražci a půdou. 

Je prokázáno, že z jednoho pražce se v průběhu 25 let užívání uvolní do životního prostředí mezi třemi až pěti kilogramy polycyklických aromátů – velmi nebezpečných karcinogenních látek.

Ekologové a hygienici označují škodliviny v železničních pražcích doslova tikající bombou v zahradách.  Případy, kdy jsou z železničních pražců vytvářeny celé ploty, zídky zahrádek, rozsáhlá schodiště nebo dokonce i dětská hřiště považují odborníci za naprostý hazard s lidským zdravím. 

V současné době je třeba důsledně poukázat na to, že železniční pražce jsou vysoce nebezpečný odpad a ne stavební materiál.  

Článek "Železniční pražce v zahradách" vznikl na základě přání čtenářky Heleny Grulichové , která požádala naši redaktorku Zuzku, aby o železničních pražcích v zahradách napsala. Pokud chcete i Vy dát Zuzce TIP na téma článku, které Vás zajímá, vyplňte formulář na této stránce.

Zuzana Bohdalová Foto: mytherapy.com, cdwilson.co.uk, ross-paving.co.uk, belperpeople.co.uk, s.sleeperskent.co.uk, 3.bp.blogspot.com, timberclick.com, s.westmidlands-turf-topsoil.co.uk.