Vyplnění základů a armování desky

Tatra najela přímo k základům „do elka“, usadila se na patky a pohodlně provedla skrývku ornice uvnitř základů. Vybagrovalo se 20 m3 celkem slušné hlíny. Tím se ovšem náš „bazén“ ještě více prohloubil.Hlínu jsme uložili stranou a přišla řada na stavební suť, která se přesouvala dovnitř základů. Po 30 cm vrstvách jsem suť hutnil vypůjčenou žábou. Do základů UDSka celkem uložila 120 m3 stavební suti. Základy by se stihly vyplnit za jeden den, kdyby stavební suti bylo dostatek. Hlínu jsem do základů dávat nechtěl a tak jsme práce přerušili! Naštěstí už bylo v základech dost materiálu na to, abychom se pustili do ležaté kanalizace. Ve třech to šlo pěkně od ruky a za jedno odpoledne bylo hotovo. Další stavební suť jsem sehnal až za 4 týdny. Domluvil jsem tatru na převoz a opět UDSko na nakládku a vykládku. Pan bagrista si ještě vzpomněl, že vedle garážového stání má pořádnou kupu kopaného písku, kterou nikdo nechce. To bylo asi 2 km daleko. Tak se nejprve navozily 3 tatry písku, dvě tatry suti a jedna tatra zeminy. Paráda.

Tatru jsem ještě poslal pro jednu fůru písku na betonování a UDSka se mezitím dala do práce. Po doplnění suti v místě, kde se minule nedostávalo, se provedlo zasypání kanalizace pískem.Hutnil jsem to okolo kanalizace jenom ušlapáním.Potom začalo UDS roztahovat písek plošně na stavební suť. Chvilku jsem hrabal hráběmi a chvilku jezdil vypůjčenou vibrační deskou (žehličkou). Bohužel jsem za UDSkou vůbec nestíhal a tak jsem odvezl bagristu na oběd. Hodinka utekla jako voda a zase jsem lítal jako hadr na holi. Naštěstí okolo 14 hodiny přijel táta a začal jezdit s žehličkou, tak jsem se mohl plně věnovat hrabání a výškové kontrole. V 17 hodin padla.

Takto vyplněné základy zůstaly bez povšimnutí skoro měsíc. Nebyl čas, peníze ani síla. Písek si deštěm ještě slehnul a začala nám v základech růst zeleň. Za dalších 14 dní to byl jeden velký záhon plevelu. Pustil jsem do pletí těch největších kusů a ostatní jsem postříkal jedem.

Přemýšlel jsem, čím podložím KARI sítě, protože betony správné síly jsem neměl a cihlou jsem podkládat nechtěl. Napadlo mě, že bychom mohli na té desce vybetonovat taková kolečka. Jedno krásné odpoledne jsem namíchal několik míchaček betonu a převezl je na desku. Káťa beton uhladila na výšku asi 7 cm a pomocí 2m vodováhy postupovala na další a další kolečka. Tchán (a asi i další) se tomu řehtal, že děláme pěkný blbosti.

Po vytvrdnutí koleček nastal čas na druhé kolo pletí záhonku a další postřik.

Následující týden přišlo na řadu armování desky. Podle projektu máme vytvořit v úrovni desky věnec ze čtyř prutů betonové oceli o průměru 12 mm, která bude provázaná třmínky z průměru 6 mm každých 50 centimetrů. Ohýbání roxorů šlo na domácky udělané ohýbačce dobře. Na řezání používám velkou flexu. Díky pytlovým úvazkům se nám podařilo věnec svázat ve třech lidech za jedno odpoledne.

Den pauza a další odpoledne přenesení KARI sítí (rozměr 2x3m, průměr 6 mm, oka 150x150 mm) na desku. Hle, to nám to ta betonová kolečka pěkně podpírají KARI sítě :-) Dalo se po nich i dobře chodit! Ještě jsme podle projektu základy vyztužili v „elku“ pomocí 4xR12 a myslím, že je tam železa už priveľa.